Může být vražda pracovním úrazem?

V roce 2018 vyšel článek Vražda jako pracovní úraz. Od té doby přibylo několik nových případů.

V prosinci v roce 2018 došlo na pumpě na okraji obce Nelahozeves k loupežném přepadení dvěma pachateli. Byla zastřelena osmapadesátiletá čerpadlářka, která tam pracovala řadu let.

V květnu v roce 2019 byl v Dražůvkách na Hodonínsku nesmyslně zastřelen kvůli sporům o vodu dvou sousedů oblíbený místostarosta, otec šesti dětí, poté, co společně s policií šel věc řešit.

V lednu v roce 2020 propuštěný 46letý zaměstnanec ubodal v Klatovech majitele dopravní firmy, otce čtyř dětí. Vraha na místě zadrželi zaměstnanci firmy, kteří přivolali policii.

V červnu v roce 2021 byla na úřadu práce v Praze zastřelena úřednice 67letým šíleným střelcem, protože mu úřad práce nepřiznal podporu v nezaměstnanosti poté, co mu firma neprodloužila pracovní smlouvu. Několik dní předtím poleptal kyselinou sírovou bývalou kolegyni, zdemoloval nájemní byt, ve kterém následně nástražný systém určený k vraždě majitelky bytu zranil policistu.

V březnu 2022 student středního odborného učiliště v Praze napadl učitele mačetou kvůli dlouhodobému špatnému vztahu s učitelem. Žák, který trpěl vývojovou dysfázií, tvrdil, že ho učitel šikanoval. Poslední kapkou byla pětka ze zkoušení. Pedagog po mnoha zásazích do hlavy, krku a zad následkům útoku podlehl.

V květnu 2022 byla v Olomouci zastřelena sedmapadesátiletá pracovnice herny z bezprostřední blízkosti do hlavy z důvodu odmítnutí vydat peníze pachateli, několikanásobně trestanému třiasedmdesátiletému muži. Ten už v minulosti vraždu spáchal. Několik měsíců bojovala v nemocnici o život, letos v březnu však svým zraněním podlehla.

Téměř ve všech těchto případech došlo k vraždě na pracovišti zavražděných. To ovšem ještě automaticky neznamená, že pozůstalým vzniklo právo na odškodnění za smrtelný pracovní úraz ve smyslu zákoníku práce, kryté zákonným pojištěním odpovědnosti zaměstnavatelů.  

„V takových případech se musí jasně skutkově objasnit a prokázat, že ke smrtelnému pracovnímu úrazu došlo v příčinné souvislosti s plněním pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, resp. pro plnění pracovních úkolů. Ne například za situace, když si dva zaměstnanci vyřizovali mezi sebou osobní záležitosti. Pokud se tedy potvrdí, že se smrtelný úraz zaměstnanci stal pro plnění pracovních povinností, odškodňuje se podle zákoníku práce. Od 1. ledna 2021 máme v zákoníku práce vlastní právní úpravu odškodňování nemateriálních duševních újem osob blízkých v případech smrtelných pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, není tedy v zásadě nutné ani možné používat podpůrně právní úpravu obsaženou v občanském zákoníku. Jestliže je zde souběh občanskoprávní a pracovněprávní odpovědnosti za škodu nebo nemateriální újmu různých subjektů (odpovědnost vraha podle občanského zákoníku a vedle ní a souběžně s ní odpovědnost zaměstnavatele podle zákoníku práce), mají pozůstalí možnost vybrat si, podle jaké právní úpravy budou chtít být odškodněni. Zřejmě podle kritéria, která právní úprava je pro ně výhodnější a nároky likvidnější. Ale jeden a tentýž nárok nemůže být odškodněn jak podle zákoníku práce, tak i podle občanského zákoníku,“ vysvětluje advokát a soudní znalec JUDr. Martin Mikyska.     

Odškodňování podle zákoníku práce, kdy se na zaměstnavatele vztahuje zákonné pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, platí, pokud oběti byly v pracovněprávním vztahu, což by nemuselo být v případě jednatele či místostarosty (veřejného funkcionáře). V případě členů zastupitelstva obce by měla mít obec pro případy újmy na zdraví svých zastupitelů uzavřenou komerční pojistku, jak uvádí JUDr. Eva Dandová v tomto článku. Obdobně dostatečně by měly být pojištěny také školy pro případ odpovědnosti za úrazy žáků a studentů. Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu se také nevztahuje na organizační složky státu. 

Zaměstnavatel je povinen podle § 102 zákoníku práce vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. V některých případech by nebylo reálné činu zabránit, i kdyby zaměstnavatel přijal veškerá možná opatření k minimalizaci rizik. Někdy si však po tragické události klademe otázku, zda se jí přece jen nedalo předejít.

Především práce obsluhy čerpacích stanic nebo heren patří ve smyslu tohoto článku do jedné z nejrizikovějších skupin zaměstnanců. „Není tedy dobré, aby obsluha při přepadení kladla odpor či pachatelům vzdorovala. Pokud například obsluha benzinky zaznamená krádež, je důležité si promyslet, zda má zloděje zadržet. Zde si je zapotřebí uvědomit, zda jako obsluha jsme schopni zloděje zvládnout, jinak se celá situace může stát daleko závažnější. Zasahovat se obzvláště nedoporučuje, pokud je na čerpací stanici zaměstnanec sám. Může se kvůli tomu snadno stát obětí. V tomto případě je tedy nejlepší nepozorovaně upozornit policii nebo stisknout tlačítko pro systém ochrany a bezpečnostní agentura vyrazí na místo, aby ohlášení vyřešila. Pokud dojde k přepadení, může se dostavit i posttraumatická stresová reakce. Proto je důležité, pokud obsluha pumpy něco takového zažije, aby jí byla zajištěna psychologická podpora. Každý člověk totiž reaguje jinak – co pro jednoho může být banalita, pro jiného nikoliv a může s odstupem dní, týdnů až měsíců vést k různým potížím,“ říká Mgr. Vladimír Oliberius, Ph.D., znalec z oblasti technické a jiné bezpečnosti osob a majetku a člen České kriminologické společnosti.