Vražda jako pracovní úraz

V květnu 2015 psychicky nemocný muž, který se už předtím několikrát léčil na psychiatrii, ubodal 28letou knihovnici v Horní Bříze na Plzeňsku. Do knihovny chodil na internet. Jednoho dne se se ženou zamkl v místnosti, ve které ji donutil zavolat do TV Nova. Požadoval, aby na místo ihned dorazil televizní štáb. Mezitím ji bodl do zad a utekl. Krátce na to byl dopaden na místním nádraží.

Téhož roku třiašedesátiletý další psychicky labilní pachatel v restauraci v Uherském Brodě zastřelil legálně drženou zbraní 8 lidí. Mezi oběťmi byla i servírka, která v tu chvíli hosty obsluhovala. Terčem útoku se stala také účetní, která utrpěla těžké zranění. Pak zavolal do TV Prima, aby na svůj čin upozornil, a později, ještě před zásahem speciálního policejního komanda, se zastřelil.

V roce 2014 došlo k smrtelnému úrazu provozního ředitele firmy vyrábějící bazény v Osově na Berounsku, když mu poštou přišel balíček s výbušninou. Vážně zraněna byla také recepční. V době výbuchu se v budově nacházely minimálně dvě desítky osob. Balíček poslal adresát z pošty v Praze, kde ho zachytila kamera. Přesto policie nezjistila jeho totožnost. Vyšetřovatelé vyslechli desítky svědků a prověřili nejrůznější stopy. Sledovali případy, v nichž figurovala výbušnina, sestavili také psychologický profil pachatele. K jeho dopadení však nepomohla ani vypsaná půlmilionová odměna. Nakonec případ odložili.

K nejnovějším případům patří letošní vražda prodavačky v obchodním centru v Praze - Letňanech. Odehrála se ve večerních hodinách v obchodě s oblečením. Pachatel - psychicky narušený šestadvacetiletý muž - přišel do obchodu, tam se převlékl do nových šatů a zavraždil dvaačtyřicetiletou ženu. Z pokladny si odnesl určitý obnos peněz a odešel. I nadále se choval podivně, proto ho policie brzy dopadla.

V uvedených případech není sporné, že jde o pracovní úraz. Když si připomeneme definici podle § 271k odst. 1 zákoníku práce: „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).“ Tyto oběti byly v den spáchání trestného činu v práci, plnily pracovní úkoly.

Některé případy řeší oblastní inspektorát práce. „V těchto výjimečných situacích kontrolujeme, jestli zaměstnavatel zajistil dobré zabezpečení nebo jestli nebyla špatně vyhodnocená rizika. Ale zaměstnavatel je samozřejmě odpovědný za pracovní úraz z titulu své objektivní odpovědnosti, přestože nic nezanedbal,“ říká Milan Moravec z Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu.

V evidenci pracovních úrazů se také objevují i případy sebevražd, které prokazatelně nesouvisely s prací. Například v roce 2010 se skokem z lešení zabil člověk, u kterého se našel dopis na rozloučenou. Důvodem sebevraždy byly dluhy a rozchod s přítelkyní.

V Nařízení Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiku pracovních úrazů, je ovšem trochu jiná definice pracovního úrazu: „Pracovním úrazem se zde rozumí jednotlivá událost při plnění pracovních úkolů, která vede k poškození tělesného nebo duševního zdraví. Slovní spojení „při plnění pracovních úkolů“ znamená při výkonu zaměstnání nebo v průběhu doby strávené v práci.“  Vypadává „došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů“.

Z toho lze usuzovat na důvod, že i takové úrazy se ve statistice objevují. Toto však vyvrací Zdeněk Kašpárek ze Státního úřadu inspekce práce, který říká: „Záleží na tom, zda úraz za pracovní uzná zaměstnavatel. To je rozhodující.“

Tam pak ale může nastat problém s pojišťovnou, která, jak víme, někdy odmítá odškodnit úraz, i když ho zaměstnavatel za pracovní uzná.

Na náš dotaz, jak se na odškodňování těchto událostí hlášených jako pracovní úraz, dívá pojišťovna, odpovídá Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa: „Odpověď na otázku dává definice pracovního úrazu ze zákoníku práce (viz výše). Pokud dojde k vraždě zaměstnance, který bezprostředně před útokem vykonával pracovní činnost, jednalo se o násilné působení bez jeho vlastní vůle a byla splněna i podmínka přímé souvislosti s výkonem práce, pak se samozřejmě o pracovní úraz jedná a pozůstalí mají nárok na odškodnění v rozsahu stanoveném zákoníkem práce. Pokud se jedná o sebevraždu, pak chybí jeden ze základních znaků pracovního úrazu, a to že k poškození zdraví došlo „nezávisle na jeho vůli“. Pak se nemůže o pracovní úraz jednat, i kdyby ke smrti došlo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (byl zrovna v práci).“ Přesto však nepopírá, že se s prokázanou sebevraždou výjimečně setkali, ale byly to staré případy, ke kterým již nemá informace.

Milan Moravec uvádí, že by to mohlo být v případě velmi silné zátěže, velkého tlaku spojeného s prací. „V tomto případě například šetříme, jestli dotyčný měl zdravotní prohlídku,“ dodává.

Do statistiky jsou zahrnuty údaje o pracovních úrazech s pracovní neschopností. Orgány státního odborného dozoru sbírají údaje o pracovních úrazech s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, Český statistický úřad údaje o všech pracovních úrazech s pracovní neschopností. Podrobné statistiky najdete na BOZPinfo v rubrice Statistika PÚ.