Muskuloskeletální zátěž stále v popředí zájmu

Asi každý z nás se setkal s bolestí, nepříjemnými pocity nebo sníženou funkčností zad, krku nebo končetin. Tyto zdravotní potíže se obvykle označují jako muskuloskeletální poruchy související s prací, anglicky Musculoskeletal Disorders (MSD). Navzdory mnoha iniciativám zaměřeným na prevenci muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací se tyto poruchy v celé EU stále vyskytují ve značné míře. Podrobnější informace o nich poskytl účastníkům semináře Ing. Jiří Vala, Ph.D. z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.

MSD jsou většinou spojovány s fyzickými rizikovými faktory, jako jsou těžká břemena nebo pohyby s vysokou četností. Významnou roli však sehrávají také psychosociální faktory, které přispívají k riziku rozvoje nebo zhoršení MSD.

Podle údajů z průzkumu pracovních podmínek v Evropě (2015):

• Vysoký podíl žen je zaměstnán v profesích vyžadujících dlouhodobé sezení (62 %), práci na počítači (62 %) a opakující se pohyby rukou a paží (61 %) po dobu nejméně čtvrtiny pracovní doby.
• 42 % žen uvádí, že nejméně čtvrtinu pracovní doby pracuje v únavných a bolestivých polohách.
• 15 % žen je zaměstnáno v profesích, které vyžadují zvedání osob nebo manipulaci s nimi.

Jako nemoc z povolání může být uznáno pouze takové onemocnění, které lze zařadit pod některou položku platného seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu č. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nejčastější nemocí z povolání za rok 2021 je syndrom karpálního tunelu z přetěžování a objevuje se převážně u žen.

Nejčastěji identifikované rizikové faktory vzniku MSD

• Nevhodný pohyb těla nebo jeho jednotlivých částí;
• Dlouhodobé setrvání v jedné pozici;
• Nesprávná pracovní poloha nebo špatné sezení;
• Nesprávný proces manipulace včetně úchopu břemene;
• Nesprávné postupy při zvedání nebo manipulaci těžkých břemen;
• Opakované pohyby při pracovní činnosti;
• Špatné rozložení / střídání pracovních aktivit.

Psychosociální faktory spojené s MSD

• Nadměrná pracovní zátěž;
• Protichůdné nároky a nejasnost role;
• Nezapojení pracovníka do rozhodování;
• Špatně řízená organizační změna;
• Nejistota zaměstnání;
• Neefektivní komunikace;
• Nedostatek podpory ze strany vedení nebo kolegů;
• Psychologické a sexuální obtěžování;
• Nízká spokojenost s prací.

Zásadní pro zajištění dostatečného hodnocení rizika MSD je konzultace se zaměstnanci a jejich aktivní účast.

Zaměstnavatelé mohou využít techniku mapování těla sloužící k získávání poznatků od skupin zaměstnanců ohledně dopadů práce na jejich tělo, jako jsou muskuloskeletální bolesti. Zaměstnanci používají barevné fixy nebo nálepky, kterými na nákresu lidského těla označují místa, kde pociťují bolest. Výsledky mapování lze využít jako součást hodnocení a přezkumu rizik, avšak formální hodnocení rizik nenahrazují.

Možnosti prevence je cvičení. V soutěži Správná praxe například uspěl příklad z Litvy: Prevence muskuloskeletálních úrazů ve společnosti vyrábějící profesionální rybářské vybavení. Bylo zavedeno střídání zaměstnanců vykonávajících práce se zvýšenou fyzickou zátěží. Vedoucí týmů absolvovali školení ergonomie, aby byli schopni korigovat a instruovat operátory, kteří provádějí práci neergonomickým způsobem. Na začátku pracovních směn byla zavedena krátká pětiminutová cvičení na zahřátí svalů a kloubů celého těla.

Cílem projektu Výzkumného ústavu bezpečnosti práce řešeného v letech 2020-2021 Prevence muskuloskeletálních poruch v důsledku manipulace s břemeny – správná manipulace s břemeny u specifické vybrané skupiny zaměstnanců bylo vytvořit odbornou základnu pro zpracování analýzy vlivu negativních faktorů při manipulaci s břemeny na potenciál vzniku obtíží, nedostatků a poruch souvisejících s pohybovým aparátem a návrh preventivních opatření k jejich eliminaci. Některé příručky najdete na BOZPinfo v rubrice Knihovna BOZP/Ke stažení/Plnotextové publikace zdarma ke stažení, například Ergonomie v praxi; I v práci správně sedět, správně stát; 10 základních principů ergonomie pracoviště. Nebo můžete sledovat kampaň Chcete-li ušetřit, vsaďte na ergonomii.

Ing. Jiří Tilhon, Ph.D., LL.M. z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce svou přednášku zaměřil na ergonomii. Zaměstnavatel musí přizpůsobit pracoviště zaměstnancům, spolupracovat s každým jednotlivým pracovníkem, zohlednit jeho tělesné rozměry. Důraz se klade zvláště na uspořádání pracovního místa (dispoziční uspořádání); na uspořádání pracovního zařízení, pracovních pomůcek a nářadí (dostupnost, přehlednost, uchopitelnost); na pracovní prostředí (osvětlení, klima, hluk, prach, expozice látkám); organizaci práce (druhy úkolů, četnost, variabilita); výběr osob (dovednosti, školení, adaptace). Někdy stačí málo ke zvýšení pohody pracovníka na pracovišti.

Práce v sedě znamená větší zátěž, než práce ve stoje. Pracovník musí správně sedět - rovně, v pravém úhlu. Jestliže potřebuje podložku pod nohy, zaměstnavatel je povinen mu ji poskytnout (NV č. 361/2007 Sb. § 50 odst. 3).

Vhodná pracovní židle musí odpovídat charakteru práce, ale také postavě člověka.

Studie ergonomického řešení pracovišť, kterou Jiří Tilhon představil, hodnotila 154 pracovních míst. Žádné pracoviště, ani při snížení nároků, nevyhovělo požadavkům.

Podle dotazníku, který vyplnilo 111 respondentů, lidé udávali i třeba 9 obtíží najednou. Například na potíže s očima si stěžovalo 44 lidí – pálí, slzí, škubou; 68 lidí si stěžovalo na bolesti páteře – důsledek špatného sezení na nevhodné židli (zpravidla zdravotní problémy s dolní částí páteře) nebo důsledek špatně upraveného pracovního místa ve smyslu židle-stůl-klávesnice-monitor (zpravidla zdravotní problémy horní části páteře, konkrétně krční části).

„Mějme na paměti, že ergonomie slouží k tomu, aby lidé v práci zůstali co nejdéle,“ říká Jiří Tilhon.

Jiří Vala pohovořil o průzkumu ESENER na evropských pracovištích v roce 2019, kterého se zúčastnilo 45 420 podniků z 33 zemí.

Mění se doba a způsob a obsah práce a rizika nabývají na významu.

Výsledky průzkumu by se daly shrnout do 4 oblastí, které jsou markantní:

Rizikové faktory v podnicích

• Zvedání či přesouvání osob nebo velkých břemen (EU 52 %, ČR 55 %);
• Dlouhé sezení (v EU i ČR se to pohybuje kolem 60 %);
• Opakované pohyby rukou nebo paží (EU 65 %, ČR 59 %).

Hodnocení rizik

• Pracovní postoje, nároky na fyzickou práci a opakované pohyby (EU 76 %, ČR 58 %);
• Vztahy mezi nadřízenými a pracovníky (EU 57 %, ČR 37 %);
• Dostatek informací o tom, jak zahrnout psychosociální rizika do hodnocení rizik (EU 64 %, ČR 49 %).

Poradenství

• Využívání odborníka na ergonomický design a vybavení pracovního prostředí – v EU 36 %, v ČR 7 %.

Osvěta

• Diskuse o vlivu používání digitálních technologií na BOZP (v EU i ČR se to pohybuje kolem 25 %);
• Propagace cviků na záda, protahovacích cviků nebo jiného cvičení v práci (EU 27 %, ČR 24 %).

Na webových stránkách EU-OSHA je řada publikací, materiálů či praktických nástrojů a pokynů, které pomohou orientovat se v této problematice. Zábavnou formou přiblížit problematiku BOZP pomohou i filmy o Napovi.

Seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce.