Metody vyhodnocení rizik při práci

Zdroj: 
Zákoník práce po zaměstnavateli požaduje, aby v případě, že není možné rizika při práci odstranit, je vyhodnotil a přijal opatření k omezení jejich působení. Jakým způsobem je vyhodnotit, již neuvádí. Metodu si zvolí zaměstnavatel. Měla by to být ta, která nejlépe vyhoví jeho systému řízení BOZP, mimo jiné mu poskytne potřebné informace pro zajištění prevence rizik.

Nejprve trocha teorie

Než se začneme seznamovat s jednotlivými metodami vyhodnocení rizik, objasněme si několik základních prvků managementu rizik při práci.

Budeme-li se zabývat vyhodnocením rizik, je nezbytné mít na vědomí, co je riziko. Rizikem při práci není nebezpečí vzniku úrazu nebo jiné nežádoucí události (nemoci z povolání, snížení pracovní pohody atd.), ale kombinace četnosti nebo pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události a následku této události. Rizikem při práci tedy není střižné místo stroje, ani amputace části horní končetiny, ale například pravděpodobnost, že jedenkrát za pět let dojde u konkrétního stroje k amputaci části horní končetiny. Závažnost rizika lze vyjádřit mírou rizika.

Ne vždy se musí jednat o úraz. Může jít například o „pouhé“ snížení pracovní pohody. Obvykle se pro vyhodnocení rizik při práci použije nejzávažnější následek. Ten však nemusí vždy znamenat nejhorší riziko (nejvyšší míru rizika), i když je to pravděpodobné. Může se stát, že u méně závažného následku je jeho četnost tak vysoká, že výsledná míra rizika je vyšší než u nejzávažnějšího následku.

Hodnocení rizik v rámci managementu rizik navazuje na analýzu rizik, tzn. na vyhledání rizik při práci na pracovišti. Analýza rizik se skládá z identifikace nebezpečí (zjištění, zda nebezpečí existuje a stanovení jeho charakteristik) a z odhadu rizika (analýza četnosti a následků). Z toho vyplývá, že v tomto článku se budeme věnovat etapě, kdy již rizika máme vyhledána, to znamená, že jsme na pracovištích identifikovali vyskytující se nebezpečí a analyzovali jejich četnost a následky, tedy odhadli rizika na pracovišti. Tato odhadnutá rizika budeme nyní hodnotit, tedy stanovíme jejich míru a následně tím jejich závažnost.

Vyhodnocení rizik při práci

Pro vlastní provedení vyhodnocení rizik při práci neexistuje žádná závazná metodika ani postup. Vždy záleží na zaměstnavateli, jaký způsob si zvolí.

Při hodnocení rizik se vždy jedná o kvalifikovaný odhad prováděný podle konkrétních podmínek na pracovišti, tzn., že riziko (kombinace pravděpodobnosti a následku) musí být vyhledáno přímo na konkrétním pracovišti, nikoliv nějak obecně, neboť musí být zohledněna na konkrétním pracovišti již akceptovaná opatření a skutečný stav podmínek, v kterých jsou práce vykonávány. Proto je nezbytná účast osob pracujících na posuzovaném pracovišti (vedoucí zaměstnanec, ostatní zaměstnanci). Kombinaci četnosti a následku lze vyjádřit matematicky. Toto vyjádření se nazývá míra rizika a kromě stanovení, zda je riziko přijatelné či nikoliv, určuje priority při přijímání opatření. Proto, jak již bylo uvedeno, by pro jednotlivá vyhodnocení rizik měla být identifikována všechna rizika, tedy všechny možné následky a k nim náležející četnosti nebo pravděpodobnosti výskytu vztahující se k jednotlivému zdroji rizik (s každým zdrojem rizik je spojeno celé spektrum rizik), tedy k jednotlivé nebezpečné vlastnosti. Vzhledem k tomu, že neexistují žádná závazná pravidla pro vyhodnocení rizik, v praxi se běžně hodnotí nejzávažnější následek. Tedy nikoliv, že třikrát do roka dojde k menšímu poranění (například stržení kůže) a zároveň jedenkrát za pět let dojde k amputaci části horní končetiny apod.

Metody vyhodnocení rizik při práci

Pro vyhodnocení rizik při práci není stanoven žádný jednotný postup, ani žádná preferovaná metoda. Přejímají se metody, které byly vytvořeny v rámci rizikového inženýrství pro jiné oblasti, kde se hodnotí rizika nebo se používají metody, které vznikly v průběhu minulých dvou desetiletí pro hodnocení rizik při práci. Vždy by se mělo jednat o využití metody nebo metod (lze použít více metod, podle potřeby v závislosti na technologii, pracovních postupech, potřebě detailnějšího hodnocení atd.), které jsou nejvýhodnější pro řízení BOZP ve společnosti nebo firmě. Je možné zvolit metodu BOMECH, Čtvercovou metodu vytvořenou IBP České Budějovice přímo pro oblast BOZP, JBM, Kittsovu metodu, Metodu ZHA, případně její alternativu, nebo některou jinou, například mnohem sofistikovanější.

Nejjednodušší metoda

Nejjednodušší metodou vyhodnocení rizik při práci je použití pěti kategorií pro obě hodnotící kritéria označená 1 až 5 (obdobně jako ve škole):

pravděpodobnost vzniku a existence rizika     možné následky zdroje rizika
1 – nahodilá   1 – poranění bez pracovní neschopnosti
2 – nepravděpodobná 2 – absenční úraz (s pracovní neschopností)
3 – pravděpodobná    3 – vážnější úraz vyžadující hospitalizaci
4 – velmi pravděpodobná 4 – těžký úraz (zranění) s trvalými následky
5 – trvalá 5 – smrtelný úraz

Pro zjištění míry rizika se hodnoty pravděpodobnosti a následků vynásobí.

Metoda JBM

Snadno aplikovatelnou metodou nevyžadující zvláštní zapracování pro její použití je jednoduchá bodová metoda. Její výstupy jsou dobře srovnatelné, mají dostatečnou vypovídací hodnotu o míře rizika a jsou srozumitelné i osobám neznalým této metody, tedy především vedoucím zaměstnancům, kteří mají s jejími výsledky pracovat.

Metoda slouží k snadnému vyhodnocení pomocí kritérií:

  • pravděpodobnost nežádoucího následku, tedy, jak často se nežádoucí jev, jenž může způsobit škodu, vyskytuje,
  • expozice rizika, tedy doba, po kterou je zaměstnanec potencionálně riziku vystaven za rok (nachází se v poli rizika),
  • ochranná reakce při vzniku rizikové situace před ohrožením zdraví,
  • následky rizika.

JBM se osvědčila na různých typech pracovišť, například ve výrobě, v oblasti tvorby software a montáže PC, ve zdravotnictví. Též ji používají firmy poskytující služby v oblasti BOZP.

Metoda BOMECH

Metoda BOMECH je komplexní metoda pro celý management rizik, tedy od jejich vyhledání až po stanovení opatření, včetně vyhodnocení jeho efektivnosti. Metoda jednotlivá rizika podrobuje hodnocení podle kritérií:

N – nejpravděpodobnější následek ohrožení,

O – počet současně ohrožených osob,

P – pravděpodobnost existence nebezpečného činitele,

E – doba, po kterou je člověk v poli rizika za rok,

R – možnost obranné reakce,

Z – nároky na psychofyzické vlastnosti člověka při činnosti v poli rizika,

K – nároky na bezpečnostní kvalifikaci,

I – identifikovatelnost – poznatelnost rizikovosti nebezpečného činitele,

D – dynamičnost, tzn. změna nebezpečnosti nebezpečného činitele v čase,

V – citlivost nebezpečnosti nebezpečného činitele na vliv pracovního prostředí.

Zhodnocení nebezpečnosti při hodnocení jediného pracoviště poskytne informace o jeho nebezpečnosti vůči dosaženým hodnotám jiných srovnatelných pracovišť, dále kde jsou nejnebezpečnější činitelé, jaká je nutnost a naléhavost řešení jednotlivých rizik, v čem spočívá nevhodnost technického řešení a na co je třeba zaměřit prevenci. Při porovnávání více pracovišť dostaneme jejich pořadí nebezpečnosti.

Metodu BOMECH je velice vhodné využít v případě potřeby pro podrobnější a přesnější hodnocení rizik tam, kde byla zvolena jednodušší metoda – např. JBM. Obě metody, včetně praktických příkladů využití, a některé další, jsou popsány v publikaci Vyhledání a vyhodnocení rizik v praxi, která v roce 2014 vyšla v druhém aktualizovaném a rozšířeném vydání v nakladatelství Wolters Kluwer.

Komplexní metoda

Tato metoda umožňuje komplexní posouzení systému stroj-pracovní prostředí-člověk. Metoda posuzuje riziko u jednotlivých prvků systému a poté v jejich kombinaci. Hodnotí se v ní vliv strojů, prostředí a osob. Následně se vypočte hodnota rizika, která určí, zda riziko je či není přijatelné.

Metoda ZHA

Pro stanovení pojišťovacích podmínek mají pojišťovny vypracovany své metody pro hodnocení rizik. Jednou takovou metodou je ZHA (Zürich Hazard Analysis), jež byla vyvinuta Pojišťovnou Zürich.

Hodnotí se podle relativní četnosti a relativní velikosti následků. Pro relativní velikost následků jsou vytvořeny čtyři kategorie: 1 – katastrofické, 2 – kritické, 3 – malé, 4 – nevýznamné. Pro pravděpodobnost (četnost) výskytu je šest kategorií: A – velmi častý, B – častý, C – příležitostný, D – možný, E – nepravděpodobný a F – nemožný. Příslušné relativní velikosti následků a relativní četnost výskytů se zanášejí do rizikového profilu, který je tvořen sítí polí A až F a 1 až 4. Všechna rizika nacházející se vpravo od čáry akceptovatelnosti jsou rizika nepřijatelná a musí být provedena jejich eliminace či minimálně redukce. U metody ZHA čára prochází mezi poli A a B/4, 4 a 3/B, B a C/3, 3 a 2/C a D, D a E/2, 2 a 1/E, E a F/1.

Metody v technických normách

Uvedený seznam není zdaleka vyčerpávající. Další metody můžete nalézt v ČSN ISO 31010:2011 (01 0352) Management rizik – Techniky posuzování rizik, jež je podpůrnou normou k ČSN ISO 31000:2010 (01 0351) Management rizik – Principy a směrnice.

ČSN ISO 31010 má napomoci k uplatnění správné praxe při volbě a používání technik posuzování rizik. Informativní příloha A uvádí porovnání třiceti jedné techniky posuzování rizik. Můžete zde nalézt informace o použitelnosti jednotlivých nástrojů (metod) pro posuzování rizik a jejich velmi stručný popis. Informativní příloha B uvádí přehled technik posuzování rizik uvedených v příloze A. U každé z nich popisuje nejen techniku, ale i její použití, vstupy, proces, výstupy, silné stránky a omezení. Je tak možné seznámit se se základními informacemi o HACCPu, Struktuře „Co se stane, když? (SWIFT), Analýze kořenových příčin, Analýze způsobů a důsledků poruch, Simulací Monte Carlo, Indexech rizika, Analýze bezporuchové činnosti člověka a o mnoha dalších.

Podrobný popis metody HAZOP, včetně jejího použití, je uveden v ČSN IEC 61882:2002 (01 0693) Studie nebezpečí a provozuschopnosti (studie HAZOP) – Pokyn k použití.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail