Metodika pro monitorování a řízení psychosociálních rizik

Zdroj: 

V rámci realizace výzkumného projektu Řízení psychosociálních rizik pro praxi u zaměstnanců se zdravotním postižením, který ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., byla vyvinuta metodika (viz přílohu), jež se zaměřuje na řízení psychosociálních rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Tuto metodiku představil na konferenci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2022 v hotelu Sepetná v Ostravici Mgr. et Mgr. Josef Senčík z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i.

Zmíněná metodika předkládá definici psychosociálních rizik, která zde dosud chyběla, a postup, který mohou zaměstnavatelé využít pro potřeby monitoringu a řízení těchto rizik na svých pracovištích.

Na psychosociální rizika působící na zaměstnance se nahlíží jako na soubor čtyř množin nebezpečí, které jsou označeny jako:

  1. podoblast Práce;
  2. podoblast Spokojenost s prací;
  3. podoblast Vztahy;
  4. podoblast Násilí, šikana.

Pro vyhledávání, hodnocení a návrh opatření před působením psychosociálních rizik ve smyslu § 102 zákoníku práce slouží dotazník určený pro zaměstnance. Dotazník obsahuje 19 otázek, přičemž každé otázce jsou přiřazeny 1 až 4 body. Metodika následně vyhodnocuje jednotlivé podoblasti a podle počtu dosažených bodů probíhá hodnocení psychosociálních rizik jako celku. Na základě provedeného vyhodnocení se doporučují další postupy, které by měly vést ke zlepšení úrovně BOZP u zaměstnavatele, včetně dlouhodobého monitoringu stavu psychosociálních rizik.

Uvedenou metodiku mohou využít zaměstnavatelé v rámci plnění povinností, které jsou jim uloženy zákoníkem práce, a sice soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek. Její využití má nejen preventivní dopady, ale také dopady ekonomické. Přínosem uplatnění metodiky je snížení působení původců stresu, což může snížit náklady na léčbu zdravotních problémů, které jsou se stresem spojeny. Těch je celá řada. Některé z nich vyžadují dlouhodobou a nákladnou péči, která se v případě jednotlivých pacientů může pohybovat i v řádech statisíců korun. Chronický stres, psychická nepohoda a deprese totiž mohou zvyšovat například četnost infekčních, autoimunitních, ale i maligních nemocí.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail