Má zaměstnavatel odškodnit vážné onemocnění na služební cestě?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Jak se má správně řešit vážné onemocnění na služební cestě? Naši zaměstnanci bývají vysíláni na delší dobu do zahraničí. Mají placené očkování dle potřeb, nicméně občas se stalo, že onemocněli a tato nemoc vedla k pracovní neschopnosti na delší dobu. Šlo například o střevní katar, onemocnění břicha vedoucí až k operativnímu zákroku nebo černý kašel. Má zaměstnanec v takovém případě nárok na doplatek do průměrné mzdy (vztahuje se na takový případ povinné pojištění zaměstnavatele)?

Pracovní neschopnost je považována za překážku v práci a při ní přísluší zaměstnanci po dobu prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy/platu podle § 192 zákoníku práce (ZP) a od 15. dne pracovní neschopnosti dávky nemocenského podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. To platí obecně, v době, kdy zaměstnanec onemocní a běžně chodí do práce stejně jako v době, kdy zaměstnanec onemocní například na tříměsíční služební cestě. Pro dobu pobytu zaměstnance na pracovní cestě v tomto ohledu nestanoví zákoník práce žádné výjimky. Proto také, když zaměstnanec bude práce neschopný týden nebo deset dnů např. na tříměsíční pracovní cestě, byla to doba pracovní neschopnosti a zaměstnanci žádný doplatek do průměrného výdělku nepřísluší. Jednou byl práce neschopen a nemohl vykonávat pracovní povinnosti.

Druhá je otázka, jestli ona pracovní neschopnost byla v přímé souvislosti s výkonem práce nebo ne. V dotaze uvádíte střevní katar, černý kašel apod. To jsou nemoci, které souvisí bezprostředně s pobytem v určitém prostředí a jsou způsobeny např. konzumací vody apod. Tady se pak musí rozlišovat, o jakou pracovní neschopnost šlo. Pokud by to byla například obyčejná viróza, pak se asi přímá příčinná souvislost s výkonem práce, resp. pobytem na pracovní cestě neprokáže. Pokud ale došlo ke střevnímu kataru následkem požití závadné vody, pak samozřejmě jde o poškození zdraví v souvislosti s pracovní cestou zaměstnance. Pak podle § 271n ZP platí, že i když nejde o pracovní úraz nebo o nemoc z povolání, odškodňuje se taková škoda jako škoda z titulu pracovního úrazu. Musí zde být ale prokázána přímá příčinná souvislost mezi vznikem škody a plněním pracovních úkolů, tedy pracovní cestou a to je pro vznik nároku zásadní věc. Pak samozřejmě má zaměstnanec nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a ZP.

Jiná je otázka pojištění. Tam záleží na rozsahu pojištění, jestli zaměstnanci bude příslušet nějaká náhrada i např. při střevním kataru z titulu uzavřené pojistky na pracovní cestu. Zaměstnavatel má povinnost vybavit zaměstnance před nástupem na pracovní cestu pouze zdravotním pojištěním, ostatní se řešit nemusí. Pokud by došlo ke škodě na zdraví v souvislosti s pracovní cestou (lhostejno zdali k pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo jen k poškození zdraví v souvislosti s pobytem na pracovní cestě), tak to se odškodňuje stejně jako pracovní úraz, ke kterému došlo na pracovišti a zaměstnavatel je zaměstnavatel pro tyto účely pojištěn u České pojišťovny nebo Kooperativy. Vlastní odškodnění se pak řeší dodatečně, v cizině je důležité pouze ošetření zaměstnance a k tomu stačí zdravotní pojištění.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail