Limity hluku na pracovišti

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová

Prosím o sdělení, jaká je maximální hlučnost na pracovišti svařovna a brusírna.

Zákonná právní úprava ochrany před nepříznivými účinky hluku je obsažena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, v ustanoveních § 30 až § 34. K provedení tohoto zákona je vydáno prováděcí nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a toto nařízení vlády je dnes náš základní předpis pro ochranu před nepříznivými účinky hluku pro všechna pracoviště obecně. Podle jeho ustanovení § 2 odst. 1 až 4 platí, že „(1) Hygienický limit pro osmihodinovou pracovní dobu (dále jen "přípustný expoziční limit") ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,8h se rovná 85 dB, nebo b) expozicí zvuku A E A,8h se rovná 3640 Pa 2 s, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na nichž je vykonávána duševní práce náročná na pozornost a soustředění a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,8h se rovná 50 dB.

(3) Hygienický limit pro pracoviště, na nichž je vykonávána duševní práce rutinní povahy včetně velínu vyjádřená ekvivalentní hladinou akustického tlaku A L Aeq,T se rovná 60 dB. Jako doba hodnocení se v tomto případě přednostně volí doba trvání rušivého hluku.

(4) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, s výjimkou pracovišť uvedených v odstavcích 2 a 3, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale na tato pracoviště proniká ze sousedních prostor nebo je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A je L Aeq,T , se rovná 70 dB; na ostatních pracovištích nesmí tato hladina překročit 55 dB.“

JUDr. Eva Dandová

Autor článku: 

Komentáře

nejen 85 dB

02.04.2007 - 12:11 milosh_pv
hlučnost může být i vyšší než 85 dB, pak se musí ovšem zaměstnanci vybavit OOPP na ochranu sluchu, a zaměstnavatel musí zajistit jejich používání (to ukládá nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací). Samozřejmostí je že zaměstnavatel vyhledává,  snižuje rizika, tedy má odstraňovat příčiny hlučnosti..

Snižování hlučnosti nemusí být jednoduché

05.04.2007 - 12:14 Petr Markl
<P>V předchozím příspěvku se píše, že: "zaměstnavatel vyhledává, snižuje rizika, tedy má odstraňovat příčiny hlučnosti". Pominu-li skutečnost, že nadměrný hluk je nebezpečím a nikoliv rizikem, pak je potřeba se prakticky zamyslet na mnoha okolnostmi, za jakých jsou zaměstnanci v rozličných prostorech hluku exponováni. Roli hraje nejen intenzita, frekvence a časová proměnlivost konkrétního zvuku. </P> <P>Nasazení chráničů sluchu je mnody jediná cesta, jak nadměrné expozici čelit. Snížit hladinu hluku lze tím, že např.: </P> <P>- vypneme zdroje hluku, které nemusí běžet (to ale ve většině případů nejde),<BR>- postavíme mezi zdroj hluhu a obsluhu protihlukovou bariéru (ta však nemusí mít očekávaný účinek, navíc tím omezíme využití prostoru pro manipulaci); <BR>- zdroj hluku uzavřeme/zapouzdříme (je-li zapouzdření provedeno z vhodných materiálů, účinnost je významný, otázkou jsou nemalé náklady),<BR>- zdroj hluku přemístíme do jiné stavebně oddělené částí nebo ven (ne vždy lze provést, navíc snížením hluku v jednom prostoru jej zvýšíme jinde - otázkou jsou jeho potenciální dopdady v novém místě),<BR>- koupíme nové zařízení, které je méně hlučné (to je jen otázka nákladů s tím spojených a finančních možností investora; mnohdy na to nejsou prostředky, pokud nákup nového zařízení nemá další přínosy ve zvýšení produktivity práce nebo jakosti výrobků apod.).<BR><BR>Pokud nelze obsluhu od zdroje hluku izolovat, lze hlučnost po malých krocích snižovat na základě:<BR>- prodloužení vzdálenosti mezi zdrojem hluku a obsluhou (např. vložením bariér z vhodného materiálu),<BR>- změnou absorpce a/nebo odrazivosti materiálů stěn, stropů, podlah resp. změnou těchto materiálů.</P> <P>Pakliže nevyjde ani to, anebo na to nejsou dostatečné finanční prostředky, což je častý případ, nezbývá než poskytnutí vhodných OOPP a jejich důsledné používání exponovanými zaměstnanci. V případě OOPP je pak potřeba zvolit ty, které mají optimální frekvenční charakteristiku útlumu (viz údaje výrobce).</P> <P>V případě&nbsp;chráničů sluchu&nbsp;se často setkávám se špatným anebo vůbec žádným školením zaměstnanců v této oblasti. Důsledky jsou následující:</P> <P>- zaměstnanci poskytnuté&nbsp;chrániče vůbec nepoužívají,<BR>- zaměstnanci poskytnuté chrániče používají špatně - jejich schopnost tlumit hluk tak&nbsp;klesá téměř k nule<BR>- zaměstnanci poskytnuté chrániče na opakované použití špatně udržují anebo je neudržují vůbec - důsledkem je takový stav, že by se jeden štítil si něco takového nasadit nahlavu nebo dokonce&nbsp;vsunout do zvukovodu - tím pádem je velmi rychle přestanou používat.</P> <P>Tolik něco z mých praktických zkušeností.</P> <P>Petr Markl<BR>konzultant BOZP<BR><A href="mailto:pmarkl@markl.cz">pmarkl@markl.cz</A><BR><A href="http://www.markl.cz">http://www.markl.cz</A><BR><A href="http://www.riscon.cz">http://www.riscon.cz</A><BR></P>

Zaměstnanec

13.06.2007 - 00:47 Patrik
Jako zaměstnance mě zajímá jak to je s rizikovým příplatkem za hluk, chrániče sluchu jsme povinni používat, pracuji na lisovně a hladinu hluku na pracovišti neznáme, je to prý tajné??

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail