Koupě podniku jako cesta k agenturním zaměstnancům?

Koupí podniku nebo jeho části může převzít kupující (agentura práce) od prodávajícího, který není agenturou práce, mimo jiné také zaměstnance prodávajícího. Koupě a prodej podniku nebo jeho části je ve smluvní dispozici kupujícího a prodávajícího. Právní rámec jejich jednání dává v části čtvrté, hlavě II, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník).

Důsledky prodeje či koupě závodu nebo jeho části pro pracovněprávní vztahy pak stanoví v § 338 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce). Dle § 338 odst. 2 zákoníku práce dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo její části, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Koupě závodu se v souladu s § 2175 odst. 2 občanského zákoníku považuje za převod činnosti zaměstnavatele. § 2183 občanského zákoníku analogicky aplikuje toto ustanovení i na koupi části závodu tvořící samostatnou organizační složku.

Pokud však agentura práce nekoupila od svého smluvního partnera závod nebo jeho část tvořící samostatnou organizační složku, ale předmětem koupě byla část závodu typicky konkretizovaná pouze desítkami zaměstnanců a některými výrobními stroji, příp. ručními výrobními nástroji (poznatky získané z praxe), právní fikce převodu činnosti zaměstnavatele podle občanského zákoníku se neuplatní. Odpověď na otázku, zda při koupi takovéto části závodu došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, je pak odvislá od toho, zda v daném konkrétním případě došlo ke kumulativnímu splnění podmínek stanovených v § 338 odst. 3 zákoníku práce. Dále pak kupující agentura práce jako přejímající zaměstnavatel musí být způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.

Pokud tedy budou naplněny zákonem stanovené podmínky a dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nabyde kupující (agentura práce) desítky zaměstnanců, kteří však nemají v pracovních smlouvách sjednanou možnost dočasného přidělování k uživateli. Agentura práce pak má možnost tyto zaměstnance zaměstnávat jako své „kmenové zaměstnance“, ale také může s každým jednotlivým zaměstnancem změnit vzájemné smluvní vztahy tak, že získá souhlas zaměstnance s dočasným přidělováním k uživateli (sjedná si s ním změnu jeho pracovní smlouvy).

Možnost a oprávněnost takové změny smluvních vztahů u zaměstnanců – cizinců, držitelů zaměstnaneckých karet – je pak nutné posuzovat v kontextu znění ustanovení § 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů. Zákoník práce v § 339 dále ukládá kupujícímu i prodávajícímu jako přejímajícímu a dosavadnímu zaměstnavateli splnění informační povinnosti v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Jak je výše uvedeno, při splnění zákonných požadavků je možné cestou koupě závodu či jeho části získat zaměstnance včetně možnosti učinit z nich zaměstnance agenturní.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail