Kontroly zaměstnanců při odchodu z práce

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Pracuji ve firmě zabývající se zpracováním barevných kovů. Bohužel jsem nikde v zákoníku práce nenašla doporučený postup, jak zajistit, aby se zaměstnanci při odchodu ze zaměstnání podrobili kontrole, včetně zavazadla. Rozumím tomu tak, že si firma vytvoří místní předpis nebo nařízení, se kterým seznámí zaměstnance? Smí tam být uvedeno, že pokud se zaměstnanec odmítne podrobit této kontrole (například nevyndá osobní věci ze zavazadla na stůl), že se to považuje za hrubé porušení pracovní kázně a po 2. druhém vytýkacím dopisu může být propuštěn z pracovního poměru?

Předem je třeba zdůraznit, že právní úprava odpovědnosti za škodu obsažená v části jedenácté zákoníku práce (dále ZP) je kogentní (viz Nález ÚS č. 116/2008 Sb.) a že se od ní nelze odchýlit, což znamená, že nelze ani použít obdobná ustanovení občanského zákoníku.

Kontrola věcí a prohlídky zaměstnanců je upravena v rámci ustanovení § 248 ZP o prevenční povinnosti zaměstnavatele. Je to i logické, v rámci ustanovení, které zaměstnavateli ukládá, aby zaměstnancům zajišťoval takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku, je mu i přiznáno oprávnění v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí a od něho vynášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Toto ustanovení je třeba vykládat v kontextu celé hlavy jedenácté zákoníku práce, neboť hned následující ustanovení (§ 249 ZP) ukládá obecnou prevenční povinnost zaměstnanci, včetně povinnosti zakročit v případě, kdy hrozí zaměstnavateli bezprostředně škoda.

Pokud se týká prohlídek zaměstnanců, tak máte pravdu, že konkrétní postup jejich provádění by měl zaměstnavatel stanovit nějakým vnitřním předpisem, zejména v těch případech, kdy mu například ostrahu objektu a pracoviště provádí cizí subjekt (agentura) a právo kontroly pak mají tito zaměstnanci. Podle mého názoru by však měla být tato problematika upravena přímo pracovní řádem podle § 305 ZP, protože pracovní řád je jediný vnitřní předpis, který může zaměstnancům ukládat povinnosti a zde je vhodné uložit zaměstnanci povinnost podrobit se prohlídce, protože zákoník práce jako takovou ji expresis verbis (výslovně) nezmiňuje. Proto považuji vnitřní předpis v tomto směru za nedostatečný.

Přitom je samozřejmě třeba zachovat i ustanovení občanského zákoníku o ochraně osobnosti a zajistit, aby prohlídky vždy prováděla výhradně osoba stejného pohlaví. Nepodrobení se prohlídce by se pak hodnotilo stejně jako nepodrobení se každé jiné povinnosti zaměstnance (např. v oblasti BOZP) a – jak uvádíte v dotaze – po dvou porušeních by se jednalo o porušení předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a o možnost výpovědi.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail