Kategorizace prací u drobného podnikatele

Jak postupovat při kategorizaci prací u drobného podnikatele, kdy jeden ze zaměstnanců opravuje drobnou elektroniku a pro dočišťování (např. vyčištění skla mobilního telefonu) nárazově používá rozpouštědla (např. izopropylalkohol nebo technický benzín) a druhá zaměstnankyně uklízí prostory a k tomu používá běžné mycí prostředky. Je možné tyto zaměstnance zařadit automaticky do druhé kategorie? Nebo je nejdříve nutné měření, zda nejsou překročeny hygienické limity? Dovedu si představit měření hygienických limitů u technika, ale ne u uklízečky. Cena za měření je pro drobného podnikatele problém.

Kategorizace prací je upravena § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.

V § 2 odst. 1 této vyhlášky, která je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., se uvádí, že zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Hodnocení zdravotního rizika zaměstnance, který je při práci exponován chemické látce nebo směsi se pak provádí v souladu s § 10 nařízení vlády č. 361/2006 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Požadavek na provedení vlastního hodnocení rizik vychází z § 102 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

V případě, že zaměstnanci nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi, je při hodnocení rizik spojených s konkrétní prací důležité vždy vycházet z příslušného bezpečnostního listu k dané látce nebo směsi (především z oddílu 2, 3, 6, 7 a 8 bezpečnostního listu).

U některých nebezpečných látek nebo směsí se při jejich zařazování do kategorie postupuje individuálně na základě hodnocení jejich toxikologických vlastností, jejich cest vstupu do organismu a jejich míry expozice. Tyto látky nebo směsi jsou definovány H-větami (viz příloha č. 1 bod 2 odst. 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb.), které naleznete na štítku nebo v bezpečnostním listu příslušné látky.

V případě úklidových prací při použití čistících nebo desinfekčních látek nebo směsí se v některých případech může jednat například o větu  H 317 „Může vyvolat kožní reakci" nebo větu H 334 „Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže". Vždy záleží na dané používané látce nebo směsi a jejich nebezpečných vlastnostech, které musí být při provádění hodnocení rizik brány v úvahu.

Samozřejmě, měření rizikových faktorů, v tomto případě chemických látek v ovzduší, je pro objektivizaci zátěže zaměstnance ideálním řešením. Ovšem, na druhou stranu, v případech, kdy zaměstnanci s touto chemickou látkou nebo směsí přicházejí do styku jen po velmi krátkou dobu, by bylo asi neúčelné a v některých případech i nereálné (látky, které nemají stanoveny přípustné expoziční limity nebo u látek definované H-větami, jak je výše uvedeno) vždy provádět příslušné měření.