Jak se bránit potížím při práci u obrazovky

Zdroj: 
Potíže, jejichž příčinou je dlouhotrvající práce u obrazovky. Zdůvodnění bolestí a dalších projevů zatěžování pohybové soustavy doprovází rady, jak jim čelit.

Dlouhotrvající práce u obrazovky se nejvíce podepisuje v oblasti krku, pletence ramenního a lopatek. Fyziologické výzkumy ukázaly, že nejzávažnější roli hraje poloha hlavy, ramen a loktů. Šíjové svaly ovládající pohyby hlavy jsou poměrně slabé, a jakmile se těžiště hlavy posune z ideální vertikální osy, zvyšuje se napětí svalů, které při dlouhodobém trvání může vést k vývinu svalových kontraktur (křečovitý stah určitých svalových vláken bránící průtoku krve). Důležité tedy je nepředklánět či nezaklánět hlavu, respektive nesetrvávat v podobné poloze příliš dlouhou dobu.

Trpí svaly, nervy i cévy

Stejný mechanizmus se odehrává při nesprávné poloze ramena a paží, když jsou ramena zvednutá, lokty vysoko a záda shrbená. Pakliže se podobná situace opakuje často a trvá-li dlouho, bývají kontraktury velmi úporné, bolesti  se dostavují stále častěji a jsou čím dále intenzivnější. I když je léčba těchto funkčních poruch pohybové soustavy poměrně jednoduchá a úspěšná, většinou nad ní vítězí naše lenost a zažité stereotypy nesprávného sezení, takže dochází k opakovaným potížím, jichž se prakticky nezbavíme.

Dalším důsledkem práce u obrazovky jsou poruchy svalů, nervů, cév a pojivového ústrojí zatěžované paže a ruky. K podobným potížím dochází ovšem zřídka, a to zpravidla u osob, které zaměstnávají pouze jednu ruku na numerické části klávesnice. Vzhledem k tomu, že ke stlačení kláves je potřeba pouze nepatrná síla, lze ovládat klávesnici velmi rychlými pohyby. Jednostranná zátěž prstů a zápěstí jedné ruky pak může vést k popsaným poruchám, které se mohou v důsledku dráždění přenášet až do oblasti krční páteře. Lidé, kteří používají velmi často myš, pociťují po delší práci bolesti svalů předloktí způsobené neustálým držením myši ve stejné poloze prstů a ruky, jež umožňuje jen velmi málo střídání svalového napětí s potřebným uvolněním. Tím dochází ke zvýšení statického napětí svalů, k jejich zhoršenému prokrvení a k nárůstu únavy.

Kvalitní židle je základ

Pravidla, která slouží k zábraně potíží a poruch hybné soustavy, jsou následující:

  • Základem je mít dobrou židli, která má výškově posuvné sedadlo a vysokou opěrku přes celá záda, jejíž sklon a výkyv lze nastavit. Opěrky pro ruce je nutno vyzkoušet, neexistuje jednotné pravidlo, zda by je židle měla či neměla mít. Důležité je nastavení správné výšky sedadla. Sedadlo má být tak vysoko, aby při vzpřímeném sedu s rukama volně položenýma na klávesnici paže svíraly v loktech pravý úhel. Toto pravidlo není velmi často dodržováno, a ne právě levné židle pak jsou nevyužitým přepychem. chodidla mají při takto nastaveném sedadle spočívat plně na podlaze s tím, že nohy v kolenou mají opět svírat pravý úhel (anebo ještě větší). Vysocí lidé mívají kolena příliš vysoko a obrazovku příliš nízko, v důsledku čehož hrbí hřbet. V takovém případě nezbývá než zvýšit plochu, na které je postavena klávesnice a monitor. Osoby menšího vzrůstu mívají opačné problémy, nohy jim stěží dosáhnou na podlahu. Mohou si pak účinně vypomoci podložkou pro chodidla – ergonomicky dobře řešených podložek je na trhu již dostatečný výběr.

Umístění monitoru a klávesnice

  • Pro prevenci bolestí v kříži se osvědčuje mít při sedu zvednutou pánev, podobně jako je tomu na klekačce. Klekačka je užitečná právě tím, že zvyšuje polohu pánve a tím narovnává páteř do přirozené polohy, takže tlak na meziobratlové ploténky se zmenší. Na druhé straně však postrádá opěru zad a tlak na kolena je značný, takže nelze doporučit její celodenní používání. Je však velmi dobrým prostředkem na vystřídání.  Ke zvednutí pánve na židli přispívá to, že přední hrana sedadla je níž než zadní. Kvalitní sedadla mají tento sklon nastavitelný. Dobře se  osvědčuje i vypodložení zadní části sedadla klínovitým polštářkem.
  • Další důležitou věcí je umístění monitoru a písemností. Obrazovka nemá být ani příliš nízko, ani vysoko, písemné podklady mají být co nejblíže obrazovky. Umístění monitoru má vést k přirozenému vertikálnímu postavení hlavy a nemá nutit ke zvedání hlavy, ani k jejímu sklánění (písemné podklady rovněž tak), a už vůbec ne k otáčení hlavy, popřípadě i trupu.
  • Pro polohu trupu a paží je kromě výšky manipulační roviny důležité též umístění klávesnice, respektive možnost jejího posunu po stole. K tomu je třeba mít dostatek místa. Je-li málo místa, člověk se musí přizpůsobovat klávesnici a tím natáčí paže, ramena a trup do různých, málo přirozených poloh. Výsuvné desky pro klávesnici u moderních stolů bývají dimenzovány zpravidla již dostatečně, avšak stále se lze setkat s velmi úzkými a málo prostornými poličkami pro klávesnici. V takovém případě je lepší vrátit se ke starému dobrému psacímu stolu a nastavit si sedadlo židle.
  • Potížím spojeným s používáním myši lze zabránit dostatečným prostorem pro podložku na myš a častým měněním jejího umístění.

Za problémy někdy může horší zrak

  • Dobrou prevencí potíží pohybové soustavy ze sezení u monitoru je dostatek pohybu. Není správné celou pracovní dobu jen sedět u počítače. Každý by měl co nejčastěji měnit svou polohu vsedě a občas vstát, protáhnout se, uvolnit svaly i oči. Podobné přestávky jsou velmi užitečné a je třeba pamatovat na to, že účinnější jsou krátké a častější  než dlouhé a málo časté.
  • Jeden z výzkumů pracovního lékařství přinesl zajímavé zjištění, které lze vyjádřit jednoduše: „Bolí vás při práci u obrazovky šíje, za krkem a v horní části zad? Navštivte očního lékaře!“ Bylo totiž zjištěno, že mezi poruchami zraku a těmito potížemi pohybové soustavy je úzký vztah. Zrak má při práci u obrazovky důležitou roli a pohyb i poloha hlavy, trupu, ramen i paží se mu přizpůsobují.  Poměrně hodně lidí má potíže s pohybovou soustavou, protože hůře vidí na obrazovku, a napínají tudíž svaly v ne právě vhodných polohách.

ZDROJ:
Jak se bránit potížím při práci u obrazovky – II. Sondy, č. 43, 2006, s. 12.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail