Nařízení vlády č. 41/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády o ochraně zdraví při práci

Zdroj: 

Nařízení vlády č. 41/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je od roku 2007 již šestou novelou primárního nařízení vlády. Jde o prováděcí právní předpis zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Předmětná novela nařízení vlády je účinná od 1. března 2020, a to pro většinu nově upraveného textu.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje zejména rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich zjišťování, hygienické limity, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance, zvláštní podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a dále například bližší podmínky poskytování ochranných nápojů, bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí.

Základním důvodem pro novelu nařízení vlády č. 361/2007 Sb. byla povinnost harmonizovat český právní řád s právem Evropské unie, konkrétně pak transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2017/2398, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci, tzv. první balíček směrnice CMR a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/130, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci, tzv. druhý balíček CMR.

Dílčí úpravy šesté novely nařízení vlády dále, tedy jen částečně, reflektují národní potřeby a požadavky na aplikační prostředí. Pro vlastní ospravedlnění bych rád uvedl, že národních úprav, které byly rezortem zdravotnictví, tedy Ministerstvem zdravotnictví a Státním zdravotním ústavem, navrženy, bylo povícero. Realita je již od března 2020 zřejmá ve Sbírce zákonů.  

Hygienické expoziční limity u chemických látek

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/2398 do českého právního řádu zavedla či upravila limitní hodnoty pro prach tvrdých dřev, sloučeniny šestimocného chrómu, které jsou karcinogeny (jako chrom), žáruvzdorná keramická vlákna, která jsou karcinogen, respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého, benzen, vinylchlorid monomer, ethylenoxid, 1,2-epoxypropan, akrylamid, 2-nitropropan, o-toluidin, 1,3-butadien, hydrazin a bromethylen.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/130 do českého právního řádu zavedla či upravila limitní hodnoty pro trichlorethylen, 4,4-methylendianilin, epichlorhydrin, ethylendibromid, ethylendichlorid, emise výfukových plynů ze vznětových motorů, směsi polycyklických aromatických uhlovodíků, především ty, které obsahují benzo(a)pyren, které jsou karcinogeny a minerální oleje, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru.

V případě některých chemických látek byla zachována stávající národní úprava hygienického expozičního limitu. Limity byly zachovány jednak u látek, kde jsou stávající i navrhované limity shodné. Dále u látek, kde jsou národní limity nižší/přísnější, neboť evropské právo připouští, aby členský stát uplatňoval své přísnější (dosud platné národní) limity, než předkládá směrnice. Zde je nezbytné zdůraznit, že zastáváme názor, že za objektivních podmínek v principu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nezbytné zachovávat již dosaženou úroveň ochrany. A též, že každá limitní hodnota, které se uvedená skutečnost dotýká, je podrobována detailní a individuální analýze. Česká republika si zachovala národní hygienické limity pro prach tvrdých dřev (do roku 2023), žáruvzdorná keramická vlákna, respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého, benzen a ethylenoxid. Obdobně si Česká republika zachovala národní limit u epichlorhydrinu, který směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/130 upravovala odlišně.

Data Informačního systému kategorizace prací uvádějí, že chemickým noxám, které navrhují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/2398 a 2019/130, kdy konkrétní hygienické limity byly transponovány do přílohy č. 2 části A, je v České republice exponováno přibližně 500, resp. 554 pracovníků. V sumě a s respektováním limitací informačního systému lze uvést, že obě směrnice se budou dotýkat hygienických limitů a jejich nox, kterým je exponováno více než jeden tisíc zaměstnanců. V případě činitele trichlorethylen došlo k výraznému zpřísnění expozičního limitu oproti expozičnímu limitu do účinnosti novely nařízení vlády č. 41/2020 Sb. V ČR se zpřísnění expozičního limitu trichlorethylenu dotklo 283 pracovníků.

Novela nařízení vlády rozšířila kapitolu přechodných ustanovení, ve kterých je nezbytné poukázat na budoucí hygienické limity několika níže uvedených chemických nox. Pro limitní hodnoty prachů tvrdých dřev a sloučenin šestimocného chrómu (jako chrom) platí v nařízení vlády přechodné období. Hygienické limity tedy budou upraveny k lednu 2023 a lednu 2025. Obdobně se postupuje v případě limitních hodnot emise výfukových plynů ze vznětových motorů. Zde nařízení vlády stanovuje přechodné období s účinností hygienického limitu od února 2023. Pro odvětví hlubinné těžby a výstavby tunelů platí limitní hodnoty od 21. 2. 2026.

Ochrana zdraví při práci s nově zavedeným hygienickým limitem pro expozici výfukovým plynům ze vznětových motorů

Ve spojitosti s úpravou přílohy č. 2 části A bylo nezbytné provést i dílčí úpravu ustanovení § 18 odst. 2. Došlo k úpravě postupu opatření vedoucího k ochraně zdraví při práci s nově zavedeným hygienickým limitem pro expozici výfukovým plynům ze vznětových motorů. Bylo doplněno, že kontrolované pásmo se nezřizuje u prací, které jsou svou povahou krátkodobé nebo ve venkovním prostředí pro expozici emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů, a dále při používání ropných uhlovodíků, pokud jsou používány k pohonu spalovacích motorů. Jako příklad, kdy se kontrolované pásmo pro expozici emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů nezřizuje, můžeme uvést běžnou údržbu silnic a komunikací, běžná činnost obsluhy čerpacích stanic atp.

Existují dostatečné důkazy o karcinogenitě emisí výfukových plynů ze vznětových motorů vznikajících v těchto motorech při spalování motorové nafty. Emise výfukových plynů ze vznětových motorů vznikají v daném procesu, a proto nepodléhají klasifikaci v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008. Výbor ACSH (Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci - pozn. red.) se dohodl na zařazení výfukových plynů z tradičních vznětových motorů mezi karcinogenní látky, směsi a postupy uvedené v příloze I směrnice 2004/37/ES a požádal o další šetření v souvislosti s vědeckými a technickými aspekty novějších typů motorů. IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny - pozn. red.) zařadila výfukové plyny ze vznětových motorů do kategorie „karcinogenní pro člověka“ (skupina 1 klasifikace IARC) a upřesnila, že ačkoli bylo množství pevných částic a chemických látek u novějších typů vznětových motorů omezeno, není prozatím zřejmé, jak se v souvislosti s těmito kvantitativními a kvalitativními změnami může změnit účinek na zdraví. IARC rovněž upřesnila, že jako marker expozice se obvykle používá elementární uhlík, který je významnou složkou těchto emisí. S ohledem na výše uvedené a počet zaměstnanců, kteří jsou emisím vystaveni, je vhodné zařadit práce zahrnující expozici emisím výfukových plynů ze vznětových motorů do přílohy I směrnice 2004/37/ES a v její příloze III stanovit limitní hodnotu pro emise výfukových plynů ze vznětových motorů vypočtenou na základě elementárního uhlíku.

Již v předchozí, páté novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb. došlo k úpravě identifikace a objektivizace míry některých rizikových faktorů. Další úprava, teda šestá novela, koreluje s úpravami, které byly provedeny v ustanovení § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro provádění kategorizace práce a konkrétních podkladů, které zaměstnavatel musí předložit orgánu ochrany veřejného zdraví. U rizikového faktoru lokální svalová zátěž došlo k úpravě ustanovení upravující objektivizaci tohoto rizikového faktoru.

Odborné hodnocení provedené autorizovanou nebo akreditovanou osobou

Podle stávajícího znění § 38 zákona o ochraně veřejného zdraví pro účely zařazení prací i do druhé kategorie musí být provedeno měření faktoru pracovních podmínek, a to akreditovanou nebo autorizovanou osobou. Nově se navrhuje, aby vyjma rigidně stanovených podmínek bylo možné předložit i odborné hodnocení, které je výhradně určeno pro práce nerizikové.

Změna je navržena, aby došlo k zefektivnění objektivizace pracovních podmínek, které budou korelovat s podmínkami pracovního prostředí. V důsledku předpokládáme snížení finanční a časové náročnosti objektivizace nerizikových faktorů pracovních podmínek, tj. objektivizace pro některé faktory, zejména fyziologické, a to do 30 dnů ode dne zahájení výkonu práce, nebo změny jejich podmínek i obtížně proveditelné. V praxi se osvědčilo odborné hodnocení provedené osobou autorizovanou nebo akreditovanou. To však nelze použít, má-li jít o práce rizikové nebo práce, při jejichž výkonu se vyskytly nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání.

Faktory fyzické zátěže (lokální svalová zátěž) jsou nejčetnějším rizikovým faktorem pracovních podmínek v České republice. Podle § 38 zákona o ochraně veřejného zdraví ve spojení s přílohou č. 5 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. pro účely zařazení prací i do druhé kategorie musí být provedeno měření tohoto faktoru, a to akreditovanou nebo autorizovanou osobou. Měření faktoru lokální svalová zátěž je nejen finančně náročné, ale v termínech stanovených § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví, tj. do 30 dnů ode dne zahájení výkonu práce nebo změny jejich podmínek i obtížně proveditelné. V praxi se osvědčilo odborné hodnocení provedené osobou autorizovanou nebo akreditovanou v souladu s § 83a zákona o ochraně veřejného zdraví. Proto bylo navrženo upravit usnesení § 38 zákona č. 258/2000 Sb. a § 25 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. s tím, že navržený postup se nebude týkat ostatních postupů zaměstnavatele, např. při zjišťování úrovně rizikového faktoru podle § 102 odst. 3 zákoníku práce či ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání nebo ohrožení nemocemi z povolání.

Stanovením možnosti provedení objektivního ověření faktorů fyzické zátěže vyjma měřením také odborným hodnocením prostřednictvím osoby podle § 83a zákona o ochraně veřejného zdraví budou eliminovány potíže při objektivizaci jednotlivých pracovních operací při jejich kombinaci. K zajištění komplexního vyhodnocení dopadů na ochranu zdraví zaměstnanců by zaměstnavatel měl vyhodnotit jednotlivé pracovní operace a případné kombinace těchto jednotlivých operací. V případě výrobních linek vzniká početná matice jednotlivých variantních řešení, které zaměstnavatel v současné době musí objektivně ověřit měřením. Finanční náročnost je v daném případě výrazná a z tohoto důvodu dochází k obcházení této zákonné povinnosti. Odborným hodnocením akreditovanou nebo autorizovanou osobou bude zajištěna dostatečná ochrana zdraví zaměstnanců, které bude dostupné podnikatelským subjektům. Pro využití institutu odborného hodnocení se nastavují konkrétní podmínky využití daného nástroje pro objektivizaci faktorů pracovního prostředí.

Další novely nařízení vlády

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. se v tomto a následujícím roce opět podrobí legislativnímu procesu. V rámci 7. a 8. novely budou transponovány směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/983, tzv. třetí novelizační balíček směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES. Termín transpozice je červen 2021. Dále směrnice Komise 2019/1831, která stanoví pátý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti podle směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 2000/39/ES. Termín transpozice je říjen 2021. Dále směrnici Komise 2019/1833, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES upravující ochranu zdraví zaměstnanců před expozicí biologickým činitelům na pracovišti. Směrnice 2000/54/ES stanovuje detailní preventivní a ochranná opatření pro ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků při expozici biologickým činitelům při práci. Její příloha III poskytuje seznam biologických činitelů, které infikují člověka, uvádí jejich klasifikaci a charakteristiky. V roce 2019 byl do přílohy III předmětné směrnice přidán např. tzv. SARS-virus (Severe Acute Respiratory Syndrome-related coronavirus) a tzv. MERS-virus (Middle East Respiratory Syndrome coronavirus), oba klasifikované ve skupině 3 biologických činitelů. V souvislosti se současnou pandemií se dne 27. dubna 2020 setkala expertní skupina Výboru pro technický pokrok, aby projednala možné zařazení rovněž agens tzv. SARS-CoV-2 (Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2) do přílohy III směrnice 2000/54/EC a jeho klasifikaci. O přijetí stanoviska bylo dne 14. května hlasováno na Výboru pro technický pokrok. Lze předpokládat, že v brzké době bude v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna dílčí novela předmětné směrnice. Bylo avizováno, že transpoziční období pro členské státy bude bez mála půl roku. Je tedy více než jasné, že dynamické období novel nařízení vlády č. 361/2007 Sb. není za námi.

Autor článku Mgr. Pavel Fošum je z Odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail