Improvizovaná ochrana osob

Improvizovaná ochrana před toxickými chemickými látkami ve chvíli, kdy profesionální pomoc ještě není k dispozici. Ochranné prostředky, které jsou běžně v dosahu a mohou během prvních okamžiků ohrožení nebezpečnými látkami zachránit život.

Existuje mnoho způsobů a možností, jak si chránit dýchací ústrojí, popř. oči a povrch těla v případě havárie provázené únikem toxických chemických látek, ať se již jedná o stacionární (výrobní hala) nebo mobilní zařízení (automobil převážející tyto látky), havárie jaderné elektrárny (pouze ochrana proti radioaktivním částicím) či zařízení pracující s vysoce toxickým biologickým, popř. bakteriologickým materiálem, nebo v případě teroristického útoku za použití některého druhu z uvedených látek. K dispozici je široká škála ochrany, a to od nejjednodušší (snadno dostupné, levné, méně účinné, ale v mnoha případech zcela postačující) improvizované ochrany až po nejúčinnější (nejdražší, vyžadující speciální výcvik, avšak chránící nejen dýchací ústrojí, ale i oči a kůži) ochranu využívanou především příslušníky HZS, specialisty Civilní ochrany, popř. příslušníky speciálních vojenských chemických jednotek.

Nejjednodušším způsobem, jak se chránit proti plynným toxickým chemickým látkám, radioaktivnímu prachu a částečně též proti některým bakteriím, je použití tzv. „prostředků improvizované ochrany dýchacích orgánů, očí a povrchu těla“. Tyto prostředky jsou prakticky dostupné v každé domácnosti a jsou relativně levné, je však nutné, aby uživatel dbal následujících zásad:

  • celý povrch těla musí být co nejdokonaleji zakryt,
  • všechny použité ochranné prostředky musí být co nejdokonaleji utěsněny,
  • aby bylo dosaženo vyšších ochranných účinků, je nutné kombinovat více ochranných prostředků nebo použít oděvu v několika vrstvách.

Ochrana dýchacích cest

Pro přežití člověka, a tudíž prvotní a určující ochranou je ochrana dýchacích cest. Nejjednodušším způsobem, jak si chránit oči a ústa, je použití navlhčeného kapesníku, ručníku, utěrky, pleny, šátku, šály, buničité vaty, kusu látky apod., popř. i vhodného papíru. Princip ochrany spočívá jednak v tom, že použitý materiál zabraňuje vnikání toxických látek či prachu do organismu (bariérové vlastnosti materiálu) a dále voda obsažená v těchto prostředcích do určité míry rozpouští některé toxické plyny a tím snižuje koncentraci škodlivé látky ve vdechovaném vzduchu. Principu této nejjednodušší ochrany bylo využíváno primitivními kmeny již v dávné minulosti. Tak např. sběrači jednoho kmene na území dnešní Indie při získávání mízy ze stromu putei pro přípravu jedu si museli nos a ústa chránit kouskem připevněné tkaniny, jinak by po nadýchání silně omamné vůně tohoto stromu zahynuli.

Sorpční kapacita takovýchto improvizovaných prostředků, nepatrně zvýšená  obsaženou vodou, je však minimální, pro záchyt některých plynů ji lze dodatečně zvýšit použitím vhodných „impregnačních látek“, které neutralizují danou škodlivinu a tím snižují její koncentraci.

Podle charakteru toxického plynu se k neutralizaci používá buď látka se zásaditou reakcí (vodný roztok jedlé sody – NaHCO3) nebo látka s kyselou reakcí (vodný roztok kyseliny citronové – C6H8O7, nebo octové – CH3COOH, 8% ocet). Tyto látky jsou snadno dostupné v každé domácnosti.

Způsob přípravy improvizované ochrany proti vybraným plynům spočívá ve dvou krocích, a to ve vlastní  přípravě impregnačních (neutralizačních) roztoků a v aplikaci těchto roztoků do vlastního ochranného prostředku (např. ručníku).

  1. Příprava impregnantu
    a. pro amoniak – připraví se 10% vodný roztok kyseliny citronové (100 g, popř. 6 velkých polévkových lžic), a to vsypáním do 1 litru vody, roztok se důkladně rozmíchá
    b. pro oxid siřičitý či chlór – připraví se 5% vodný roztok jedlé sody, bikarbonátu (50 g, popř. 5 polévkových lžic), a to opět vsypáním do 1 litru vody, roztok se též důkladně promíchá
  2. Vlastní příprava ochranného prostředku
    Do impregnantu se namočí předem na pásky o velikosti 75 x 25 cm rozstříhaný froté ručník, jemně se vyždímá a složí do 5 vrstev. Takto upravený ručník se přeloží přes nos a ústa a pevně převáže šálou, ručníkem, pruhem látky apod. (provázky, gumičky, tkanice nejsou vhodné). Takto připravená improvizovaná ochrana dýchacích cest se doplňuje improvizovanou ochranou očí, a to přetažení PE sáčky přes hlavu až na lícní kosti a upevněním pomocí vhodné tkanice, gumičky apod.

Princip záchytu (neutralizační reakce) vybraných toxických plynů s výše uvedenými látkami je následující:

1. záchyt amoniaku – NH3
s kyselinou citronovou
C6H8O7 + 3NH3 - > C6H5O7(NH4)3
s kyselinou octovou (8% ocet)
CH3COOH + NH3 > CH3COONH4
2. záchyt oxidu siřičitého – SO2
s jedlou sodou (bikarbonát)
2 NaHCO3 + SO2 > Na2SO3 + 2 CO2 + H2O
3. záchyt chlóru – Cl2
NaHCO3 + Cl2 > 2 NaCl + 2 CO2 + ½ O2

V praxi byly odzkoušeny maximální koncentrace výše uvedených plynů, do kterých lze improvizovanou ochranu aplikovat. Pro chlór lze tuto ochranu použít max. do koncentrace 5 ppm, pro oxid siřičitý max. do 200 ppm (bezproblémová snesitelnost improvizované ochrany se při této koncentraci pohybuje mezi 10 – 15 min.) a pro amoniak max. do 400 ppm (snesitelnost až 25 min., mírně nepříjemný pocit při styku kyseliny citronové s pokožkou).

Na základě stechiometrických výpočtů lze pak jednoduchým způsobem spočítat, kolik gramů (litrů) toxického plynu zachytí 1 g neutralizační látky (kyselina citronová, kyselina octová, bikarbonát) – 1 g kyseliny citronové dokáže zachytit 0,27 g (0,35 l) amoniaku, 1 g kyseliny octové 0,28 g, resp. 0,37 l amoniaku, 1 g jedlé sody 0,38 g oxidu siřičitého, popř. 0,42 g chlóru, resp. 0,13 l litrů těchto plynů.

Tento způsob ochrany má však svá omezení:

  • lze ji používat jen po velmi krátkou dobu – řádově několika minut (např. pro rychlý přesun do vhodného úkrytu, k překonání či úniku zamořeného prostoru, popř. k evakuaci obyvatelstva),
  • koncentrace škodliviny musí být velmi nízká, řádově v jednotkách ppm,
  • uživatele nechrání v prostředí, kde se vyskytuje oxid uhelnatý a kde je nízký obsah kyslíku (pod 17 obj. %),
  • lze ji použít jen k omezené ochraně před několika málo toxickými plyny, zejména k ochraně proti amoniaku, oxidu siřičitému a chlóru.

Ochrana očí

Nejvhodnějším prostředkem k improvizované ochraně očí jsou uzavřené brýle, jako např. potápěčské, plavecké, motocyklové či lyžařské. Větrací otvory je však nutné přelepit páskou. Jinou, jednodušší ochranou očí je použití průhledného sáčku, který se přetáhne přes hlavu a stáhne v úrovni lícních kostí tkanicí či gumou.

Ochrana těla

Při ní se vychází ze zásady, že každý oděv do určité míry chrání uživatele, přičemž více vrstev oděvu poskytuje vyšší ochranu. Pro ochranu trupu jsou nejvhodnější šusťákové sportovní soupravy, kombinézy, kabáty, bundy, kalhoty (výhodné jsou všechny oděvy z pogumovaného textilu). Všechny použité ochranné oděvy je nutné dobře utěsnit, zejména u krku, rukávů a nohavic, nežádoucí trhliny v oděvu, popř. další netěsnosti je nutné přelepit lepicí páskou. Vhodným doplňkem je použití pláštěnky nebo pláště do deště. Nejsou-li k dispozici, lze je nahradit vhodnou přikrývkou, dekou, plachtou či celtou, tu přehodit přes hlavu a zabalit se do ní.

Ochrana rukou a nohou

Nejvhodnějším ochranným prostředkem pro ruce je použití pryžových rukavic. Čím je materiál rukavic silnější, tím je ochranný účinek lepší. Pro ochranu zápěstí a částečně i předloktí je lépe používat delších rukavic. Rukávy přesahující přes okraj rukavic převážeme řemínkem nebo provázkem, popř. ovineme šálou, šátkem apod. Nejsou-li rukavice k dispozici, ruce ovineme alespoň kusem látky, šálou, šátkem atd. – alespoň částečná ochrana.

Nohy si nejlépe chráníme gumovými nebo koženými holinkami, kozačkami, vysokou pevnou obuví apod. Přesahující nohavici u dolního okraje převážeme opět buď provázkem, nebo řemínkem (zamezujeme vzniku nechráněného místa) nebo, nepřesahuje-li nohavice přes boty, ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem, šálou apod. Při použití zejména nízkých bot je vhodné si z mikrotenových sáčků či plastových tašek zhotovit návleky.

ZDROJ:
Sýkora, Vlastimil. Improvizovaná ochrana osob. In Rescue report, č. 4, roč. 8, 2005, s. 16 – 17.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail