Hluk v nepracovním prostředí

Ochrana před hlukem a vibracemi je upravena § 30 – 34  zákona č. 258/2000 Sb., o veřejném zdraví  a změně některých souvisejících zákonů v platném znění.

§ 30 - Osoba, která používá, případně provozuje stroje a zařízení, která jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště, vlastník, případně správce pozemní komunikace, vlastník dráhy a provozovatel dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk, jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem         pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby.

Chráněným  venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Při rozhodování ve věci je podstatné pod jakým účelem je pozemek zanesen do katastru nemovitostí ČR.

Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, RD, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb.

Chráněným vnitřním prostorem staveb  se rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. V praxi je podstatné k jakému účelu byla místnost zkolaudována.

Prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 148 / 2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto nařízení, mimo jiné, upravuje hygienické limity  pro výše uvedené chráněné prostory.

V případě, že je občan obtěžován nadměrným hlukem požádá hygienickou stanici o přešetření situace a zjištění zda hluk působený strojem, zařízením, provozovnou, případně dopravou nepřekračuje ve výše uvedených chráněných prostorech stanovené hygienické limity (viz výše citované nařízení vlády č. 148/2000 Sb.). Hygienická stanice provede místní šetření za účelem identifikace zdroje hluku a zjištění celé řady dalších informací, potřebných pro správné zadání měření hluku. V některých případech je nezbytná součinnost občana, což v praxi znamená, že strpí šetření a následné měření ve svém obydlí (upozorňujeme na fakt, že výjimečně  musí být některá měření prováděna souvisle i 24 hodin čas na instalaci  měřící techniky a někdy je nezbytné měření i opakovat). Pro účely státního zdravotního dozoru provádí např. v Praze potřebná měření na objednávku HS hl. m. Prahy Zdravotní ústav se sídlem v Praze. Měření ve venkovním prostředí nelze za určitých klimatických podmínek provádět  (např. nízké teploty, silný vítr, déšť, sněžení apod.),  proto může dojít k situaci, že vyřízení žádosti občana bude mít prodlení. Jedná se zejména o měření požadovaná v zimních měsících.

Některé další situace:

• Z vážných důvodů, případně z důvodu, že nelze z podstaty věci dodržet hygienický limit při provádění některých činností (např. řezání stavebních konstrukcí diamantovým kotoučem, pilotování) umožňuje § 31 zákona  o veřejném zdraví udělení časově omezeného povolení překročení hygienických limitů, jestliže povinná osoba prokáže, že hluk, nebo vibrace budou omezeny na rozumně dosažitelnou míru, s ohledem na počet  fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku, nebo vibracím. V praxi se většinou jedná o stavební práce, které nelze provést šetrnějším způsobem.
• V případech, že nemohou být dodrženy hygienické limity ve venkovním prostoru z provozu na pozemních komunikacích  (týká se většiny hlavních dopravních tras města) umožňuje § 31 zákona o veřejném zdraví udělení časově omezeného povolení překročení hygienických limitů, jestliže povinná osoba prokáže, že hluk bude omezen na rozumně dosažitelnou míru organizačními, technickými či dalšími opatřeními ve zpracovaném harmonogramu, s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadměrnému hluku.  Tento postup platí obdobně pro další druhy dopravy, kromě dopravy letecké.
• Hluk z veřejné produkce hudby  tzv. open air akce. Hluk z veřejné produkce hudby nesmí překročit ve výše citovaných chráněných prostorech hygienické limity stanovené nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Splnění této povinnosti musí zajistit pořadatel, nelze-li zjistit pořadatele, pak osoba, která k tomuto účelu stavbu, nebo pozemek poskytla. Na pořádání těchto akcí zákon o veřejném zdraví neumožňuje vydání časově omezeného povolení. Proto je-li pořízen průkaz (měřením) o  nedodržení hygienických limitů, musí hygienická stanice uložit povinné osobě pokutu.
• Hluk z užívání bytu:  na  tento  typ  hluku  se  ustanovení  nařízení vlády č. 148/ 2006 Sb. nevztahuje. 
• Totéž platí pro akustické výstražné signály  související s bezpečnostními  opatřeními.

ZDROJ:
Hluk v nepracovním prostředí. In EnviWeb [online]. Brno: Enviweb, 2007 [cit. 27-04-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.enviweb.cz/?env=hluk_archiv_gdgid/Hluk_v_nepracovnim_prostredi.html>.