Co s nebezpečným azbestem?

Zdroj: 

Značné množství budov stavěných ve druhé polovině 20. století obsahuje rakovinotvorný azbest. Dnes je jeho používání zakázáno a měl by se postupně odstraňovat. Vzhledem k obrovskému rozšíření výrobků obsahujících tuto látku je to nemalý problém.

Značné množství budov stavěných ve druhé polovině 20. století obsahuje rakovinotvorný azbest.

Dnes je jeho používání zakázáno a měl by se postupně odstraňovat. Vzhledem k obrovskému rozšíření výrobků obsahujících tuto látku je to nemalý problém.

Přestože jsou negativní účinky azbestu známy už velmi dlouho, počet výrobků s jeho zastoupením ve druhé polovině 20. století stále rostl. Pravý boom pak nastal v 70. letech, kdy se azbest kvůli své odolnosti vůči teplu a pro své fyzikální vlastnosti využíval v dříve nebývalé míře zejména ve stavebnictví. Nadšení začalo opadat až po prokazatelném zjištění zdravotní závadnosti azbestových vláken. Česká republika zařadila azbest mezi karcinogenní látky už v roce 1984, ale úplná výroba azbestových materiálů byla zakázána až v roce 1997. Evropská komise rozhodla o postupném odstranění veškerého využívání azbestu a zákazu všech jeho typů v roce 1999.

AZBEST NA KAŽDÉM KROKU

"Kdybychom měli přepočítat množství azbestu vyskytujícího se u nás v nejrůznějších stavbách a výrobcích na tuny, došli bychom k závratným číslům," řekl Petr Balvín, ředitel společnosti Skanska Foster Bohemia, která se zabývá stavebně technickými průzkumy výskytu azbestu a laboratorní identifikací azbestových vláken. Nejčastěji lze azbest najít ve střešních krytinách, v izolacích, protipožárních nástřicích, obvodových pláštích budov, příčkách, podlahových krytinách, ne-tkaných textiliích, kanalizačních rourách, ve vodovodním potrubí, ale také v automobilech, elektrotechnice a jinde.

Jak má vlastník objektu vůbec pojmout podezření, že dům, který užívá, tuto nebezpečnou látku obsahuje?

Patrně nejznámějším výrobkem obsahujícím azbest je u nás eternit, používaný jako krytina. Ten pozná každý. Ovšem u dalších výrobků už to tak snadné není. Ze zkušeností získaných praxí uvádí Petr Balvín jako další v pořadí stavby, které měly být jen dočasné a většinou sloužily jako zařízení staveniště (tzv. tesko baráky), ale v různých úpravách přežívají dodnes. Hojný je výskyt výrobků s azbestem v zemědělských objektech, dnes mnohdy opuštěných. A také, bohužel, v mateřských a základních školách, zejména jejich obvodových pláštích. Stoprocentní jistotu lze ale získat až na základě stavebně technického průzkumu a laboratorního vyhodnocení odebraných vzorků.

NEBEZPEČÍ BY SE NEMĚLO PODCEŇOVAT

Azbest jako takový neškodí, pokud se z něj neuvolní mikroskopická vlákna, smysly nepostřehnutelná. Výrobky však stárnou a zejména na krytiny působí počasí, takže se mohou drolit. Největší nebezpečí ovšem hrozí při bouracích pracích. Česká legislativa nezná předpis, který by podrobně stanovoval postup při demontáži či sanaci azbestových materiálů.

Určitý návod ale podle Petra Balvína dává prováděcí vyhláška č. 499/2006 k novému stavebnímu zákonu. Říká se v ní mj., jak má vypadat projektová dokumentace v případě bouracích prací. Povinností projektanta je, aby v souhrnné technické zprávě byla složka "stavebně technický průzkum, výskyt azbestu". Podle Petra Balvína ale mnoho lidí o této vyhlášce neví a pokud ano, její ustanovení často bagatelizují.

"Když města a obce přejímají od projektantů složku projektové dokumentace, měli by jejich představitelé hlídat, zda obsahuje vše, co má. Neměli by se spokojit s formulací typu "ze skutečností, které bylo možné v době projektování ověřit, nebyl nalezen azbest." To je naprosto nedostatečné," řekl.

Podle něho je legislativa západních zemí v tomto směru mnohem přísnější a je pravděpodobné, že s tím, jak přejímáme pravidla EU, časem převáží obdobná praxe i u nás. Konkrétně to znamená, že ve vyspělých zemích si majitelé objektů nechávají dělat prohlídky budov na azbest preventivně, nikoli až ve chvíli, kdy jsou jejich obavy oprávněné.

JE TO OBTÍŽNÉ A DRAHÉ

Když je přítomnost azbestu v budově bezpečně zjištěna a majitel objektu se rozhodne jej odstranit, měl by tyto práce svěřit odborníkům. "Když vidím, jak někdo odstraňuje kartáčem z eternitové střechy mech nebo odlamuje a shazuje starou krytinu do kontejneru, jdou na mne mrákoty. Ale chápu, že když někdo chce odstranit eternitovou krytinu třeba jen z kůlny, nevolá firmu, protože by za tuto práci zaplatil víc než kdysi za položení celé střechy," řekl Petr Balvín.

Evropské předpisy stanovují přesné postupy, jak při odstraňování azbestových výrobků postupovat. Zásada je, že materiál se nesmí mechanicky poškozovat, lámat, řezat, je nutné jej okamžitě uzavírat pevně do obalu. Lidé, kteří s azbestem pracují, musí být dostatečně chráněni oděvem, dýchací maskou, po práci je nutné se převléknout a osprchovat. Vzduch se musí odsávat a po skončení prací je nařízeno měření na přítomnost azbestových vláken. Norma stanovuje, že ve vnitřním prostoru jich nesmí být více než 1000 na metr kubický. Měření je nutné dělat v takovém množství, které odpovídá velikosti sledovaných prostor.

JAK VOLIT SPRÁVNOU FIRMU

Firmy, které se zabývají odstraňováním azbestu, nemusí mít zvláštní akreditaci, stačí živnostenský list na odstraňování staveb a povolení k nakládání s odpady, v tomto případě nebezpečnými.

Když se majitel objektu rozhodne odstranit azbest prostřednictvím některé z nich, jak pozná, že je dobrá, kvalifikovaná? Nejlepší jsou samozřejmě reference od někoho, kdo má s dotyčnou společností zkušenosti. Pokud ale není nikdo takový po ruce, lze se orientovat i jinak.

"Nejjednodušeji se kvalita firmy pozná podle toho, zda se její pracovníci budou zmiňovat o tom, že musí příslušné práce nahlásit hygienické stanici. Podle vyhlášky je to jejich povinnost. Vyhláška stanovuje i to, jak má hlášení vypadat: Mají v něm být uvedeny prostředky používané na ochranu zdraví pracovníků, zda disponují odsávacím zařízením vzduchu, jakým způsobem zajistí, aby se během prací azbestová vlákna neuvolňovala," doporučuje Petr Balvín. Upozorňuje rovněž na to, že podle zákona by se mělo měřením prokázat, že se neuvolnila azbestová vlákna do okolního ovzduší. Proto má objednavatel právo se ptát, jakým způsobem firma zajistí sanační monitoring. A pokud bude zadavatel chtít od firmy reference, měl by se ptát nejen na to, kde co její pracovníci odstranili, ale také jakým způsobem.

A jaké jsou zhruba cenové relace? Za odebrání vzorků a jejich laboratorní průzkum se částky pohybují v desetitisících. Vlastní odstraňování azbestu je o řád dražší.


Hlavní české právní normy vztahující se na nakládání s azbestem

  • Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.)
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
  • Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
  • Vyhláška č. 221/2004 (stanovuje seznamy nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno a používání a uvádění do oběhu omezeno)
  • Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví požadavky na ochranu zdraví zaměstnanců při práci


Některé výrobky s azbestem používané ve stavebnictví

  • Azbestocementové desky: Aprobit, Cemboplast, Cembalit Dupronit, Eternit, Ezalit, Horp, IDK 30, Izomin, 200, Lignát, Lignopal, Unicel
  • Protipožární ochrana: Limpert, Pyrotherm, Pyral
  • Obvodové pláště budov: Bios, Boletický panel, Chanos, Isodit, Stross fasáda, Sidalvar
  • Konstrukční systémy: Chanos, Inpako, Monti, Omega, Stamo. Tesko, Unimo

ZDROJ:
Ondráčková, Jiřina. Co s nebezpečným azbestem? In Enviweb.cz [online]. Brno: Enviweb, 2007 [cit. 16-10-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.enviweb.cz/?env=odpady_archiv_ggcjg/Co_s_nebezpecnym_azbestem....

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail