Činnost na hřišti a v tělocvičně

06.03.2006

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Hřiště a tělocvična – místa určená k hrám a dovádění, kde se uvolňuje – často velmi nenuceně – nahromaděná dětská energie. Proto je třeba při činnostech na hřišti, v tělocvičně i na jiných sportovištích věnovat dětem zvýšenou pozornost a dodržovat tato základní pravidla:

Hřiště a tělocvična – místa určená k hrám a dovádění, kde se uvolňuje – často velmi nenuceně – nahromaděná dětská energie. Děti se zde pohybují rychle, do pohybů vkládají více síly, využívají různé tělocvičné nářadí a pomůcky; může tedy snadněji než jinde dojít k úrazu. Proto je třeba při činnostech na hřišti, v tělocvičně i na jiných sportovištích věnovat dětem zvýšenou pozornost a dodržovat tato základní pravidla:

Je třeba, aby byli všichni seznámeni s pravidly pro využívání daného prostoru a dodržovali je (školní řád, provozní řád hřiště apod.) a aby věděli, kde je umístěna lékárnička pro poskytnutí první pomoci a měli k ní zajištěn přístup. Na veřejných sportovištích (kluziště, stadión) je třeba dbát pokynů správce nebo jiných pověřených osob.
V zimě využívat pouze kluziště určená pro veřejnost. U přírodních kluzišť si vždy prověřit stav ledu osobní kontrolou.
Je nutné, aby u takovéto činnosti byla neustále přítomna dospělá osoba, která zodpovídá za dodržování bezpečnosti, kázně, pořádku, organizuje činnost a dohlíží na její organizaci.
Pokud děti cvičí na nářadí, je nutné, aby tuto činnost vedla osoba s učitelským nebo trenérským vzděláním.
U každého nářadí musí být poskytována záchrana školenou osobou a každý cvičenec musí mít zajištěn dostatek volného prostoru ke cvičení.
Je-li k činnosti využíváno cvičební nářadí či jiné sportovní vybavení, musí být předem zkontrolováno zodpovědnou osobou a případně seřízeno odborníkem. Závady je třeba odstranit, pokud to možné není, je toto nářadí či vybavení nutno vyřadit z používání.
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat celkovému stavu sportoviště, především podlaze tělocvičny, povrchu hřiště či kvalitě a síle ledu kluziště, stěnám, hrazení, hranám a rohům, vybavení sportoviště (nářadí, lavičky pro diváky, dveře).
Míčové hry je možné v tělocvičně hrát jedině tehdy, jsou-li okna a osvětlovací tělesa opatřena bezpečnostními kryty (drátěná ochrana nebo pevně uchycená sít’).
Všichni by měli být převlečeni do vhodného cvičebního úboru a přezuti do sportovní obuvi. Povinností provozovatele tělocvičny je zajištění oddělených šaten pro chlapce a pro děvčata, včetně záchodu a umývárny.
Před začátkem činnosti by měl vedoucí zkontrolovat vhodnost oblečení a obutí, případně i další úpravy (sundat prstýnky, řetízky, náramky, popř. brýle, odstranit žvýkačky, apod).
Vedoucí by měl volit vždy jen takovou činnost, která odpovídá charakteru, stavu, vybavení a velikosti daného sportoviště. Veškerá činnost by měla brát ohled na věkové a osobní zvláštnosti dětí, především na přiměřenou zátěž při silových a vytrvalostních cvičeních a soutěžích. Má-li být tělovýchovná činnost dlouhodobá a systematická, musí mít dítě písemný souhlas dětského lékaře, že je k takovéto činnosti zdravotně způsobilé.
Sportovní činnost by neměla probíhat dříve, než přibližně jednu hodinu po jídle.
Při cvičení je třeba zachovávat mezi jednotlivými cvičenci dostatečné rozestupy.
Před započetím každé nové hry, soutěže či cviku je třeba vysvětlit pravidla či postup a ověřit, zda byly dětmi pochopeny. Je vhodné nejprve dětem danou činnost předvést a nechat je, aby si ji vyzkoušely než začnou hrát nebo soutěžit.