Bioplynové stanice - nejčastější problémy z pohledu inspekce práce

Inspektoráty práce se vyjadřují k projektovým dokumentacím ve výstavbě a při provozu bioplynových stanic (dále jen "BPS"), které slouží k výrobě elektrické energie spalováním bioplynu. Ten se získává anaerobní fermentací organických materiálů (rostlinných, živočišných) v BPS. Článek se zaměřuje na nejčastější problémy při předkládání projektových dokumentací.

Nejčastějším problémem u projektových dokumentací BPS je jejich nepředložení na místně příslušný oblastní inspektorát práce (dále jen „OIP“) k posouzení. Podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, se inspektoráty vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Do této kategorie spadají také BPS.

Při posuzování projektových dokumentací jsou nejčastěji zjišťovanou závadou uváděné neplatné právní předpisy a normy, např. vyhláška č. 324/1990 Sb., starý zákoník práce – zákon č. 65/1965 Sb., ČSN 38 6420. Dále v projektové dokumentaci chybí požadavek na zpracování provozních řádů, kvalifikace obsluhy BPS, vybavení obsluhy BPS, požadavek na účast Technické inspekce České republiky na zkouškách a následné vydání odborného a závazného stanoviska pro vyhrazená elektrická a plynová zařízení.

Pokud se inspektoři OIP účastní uvádění BPS do zkušebního nebo trvalého provozu, objevuje se mezi nejčastěji zjišťovanými nedostatky zejména chybějící průvodní a provozní dokumentace k jednotlivým částem BPS.

U vyhrazených tlakových zařízení chybí výchozí a první provozní revize tlakových nádob stabilních (dále jen "TNS") - expanzních nádob, školení obsluh TNS, provozní deníky TNS.

U vyhrazených elektrických zařízení bývá v projektové dokumentaci pro obsluhu stanoveno, že se musí jednat o osobu s kvalifikací dle § 6 vyhlášky č. 50/1978 Sb., tj. jen elektrikáře. V praxi pak byli většinou obsluhou pověřeni pracovníci s proškolením dle § 3 nebo § 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb.

U vyhrazených plynových zařízení nejčastěji zjišťovaný nedostatek představuje chybějící provozní dokumentace - místní provozní řád plynovodu, dále nejsou označeny svary ve výrobní dokumentaci s identifikací svářeče, chybí doklad o vyčištění plynovodu, revizní kniha hořáku zbytkového plynu, doklad o kalibraci čidel úniku plynu. U samotné instalace jsou pak nejzávažnější chybějící ochrana plastového potrubí plynovodu před mechanickým poškozením, UV zářením, špatné upevnění plynovodu, neplatné bezpečnostní značky.

Ve strojovně chybí ochrany před popálením, kryty rotujících částí. U budov schází zajištění zaměstnanců proti pádu z výšky při obsluze technického zařízení na střeše budov, špatně provedená jsou madla (konce štěřínů) na pevně zabudovaných žebřících, které slouží pro vstup na střechu objektu.

Není zajištěna ochrana před pádem

Obr.: Není zajištěna ochrana zaměstnanců před pádem z výšky při obsluze technického zařízení na střeše budov.

Při kontrolách již provozovaných BPS inspektoři orgánů inspekce práce nejčastěji zjišťují špatně vedené provozní dokumentace. Do provozních deníků obsluha neprovádí záznamy o provedených kontrolách, zkouškách a údržbě zařízení. Provozovatelé BPS nemají stanoveny intervaly kontrol a zkoušek na jednotlivá zařízení.

U TNS často chybí údaje o zkouškách pojistných zařízení prováděných nejméně 1x měsíčně, nulování manometrů nejméně 1x za 3 měsíce, u detektorů úniku plynu nejsou prováděny kalibrace ve lhůtách, které stanovil výrobce, obsluha TNS a plynového zařízení nemá ověřenou zdravotní způsobilost, provozovatel neprovádí předepsané revize TNS, plynových a elektrických zařízení. U vyhrazeného plynového zařízení revize často provádí revizní technik, který nemá platné osvědčení a oprávnění k dané činnosti. Revize vyhrazeného plynového zařízení na BPS smí provádět pouze revizní technik skupiny "A".

Závěrem bych čtenáře rád upozornil, že každý OIP poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezplatně základní informace a poradenství, které se týká bezpečnosti práce, pracovních vztahů a pracovních podmínek.

Autor článku: 

Komentáře

Pro bioplynové stanice, ale i

13.01.2015 - 23:27 Radovan Holy
Pro bioplynové stanice, ale i pro některá další nebezpečná zařízení a rizikové provozy (těžba, střelba, vysoce toxické látky, velké sklady tlakových lahví, provozy spadající do skupin A, B apod.), bych si dokázal představit, rozšířenou odbornou způsobilost OZO BOZP. Něco jako specifická odborná způsobilost, pro konkrétní provozy - prokázání dostatečných znalostí pro daný provoz. Přeci jen, tyto oblasti jsou natolik specifické, že né každý OZO je na ně odborníkem. Pak to i takto dopadá.

Re:

14.01.2015 - 16:06 Miloslav Čech
Pokud tomu dobře rozumím, voláte po dalším členění činností OZO. S tím lze jedině souhlasit. Např. oblast energetiky je většině OZO dost vzdálená a má svá specifika. Ale to nemusíme jít takhle daleko, problematiku elektro by měl kontrolovat pouze odborník, který má vyšší paragraf z vyhlášky 50/78 Sb. - měla by to být osoba s odborným vzděláním a zkouškou. Pak je ale třeba pro kvalifikaci OZO vyžadovat střední vzdělání technického směru, tak jako se to předpokládá v nevele zákona 309/2006 Sb., pro koordinárora BOZP na staveništi. A ruku v ruce s tím zrušit část ustanovení § 9 zákona č. 309/2006, komkrétně odstavec 3, písm. a). Zaměstnavatel zaměstnávající nejvýše 25 zaměstnanců většinou nemá znalosti z hodnocení rizik a oblasti BOZP na dostatečné úrovni a jako dodavatel (subdodavatel) může zavinit dost závažné problémy.

Souhlas s oběma příspěvky.

14.01.2015 - 22:23 Václav Syrový
Kolegové Holy a Čechu máte naprostou pravdu, ale asi by to chtělo nejprve řádnou a kvalifikovanou hlubokou diskuzi, protože těch oblastí, které by si zasloužily nějakou rozšířenou specializaci by bylo asi více. Sám jsem jako voják dělal řidičák trojku. Při tom jsem dělal ještě PŠ-ku pro řízení automobilového provozu, potom jsem měl ještě rozšířenou kvalifikaci jako opravář vojenských motorových vozidel, a řidič-instruktor. A když vezmu všechny tyto zkušenosti a 50 let provozu na našich silnicích z toho pět let jako řidič z povolání a 15 roků jako bezpečák u dvou dopravních firem, tak si myslím, že tato oblast by si asi také zasloužila specializovanou OZO na silniční motorovou dopravu. Nebo ne? Také jsem dělal střelmistra v dolech bez nebezpečí výbuchu plynu nebo prachu, a mám z této oblasti také nějaké znalosti a co specializovanou OZO na trhaci práce? A tak bych mohl pokračovat jenom z těch oblastí o kterých něco vím a znám.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail