Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019

Zdroj: 

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v České republice v roce 2019 a dále jejich vývojem od roku 2010. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a také porušené právní předpisy. V příloze je tabulková část s přehledy a časovými řadami ukazatelů pracovní úrazovosti a okolnostmi pracovních úrazů.

5. Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

  • Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
  • Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
  • Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.
  • Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
  • Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1 Nehody

V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 6 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 71 případů, tj. 75,5 %. Nehody z prvních 3 skupin nehod způsobily 53 (56,4 %) smrtelných pracovních úrazů.

V tabulce č. 5.1.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2015-2019.

V grafu č. 5.1 jsou uvedeny počty smrtelných pracovních úrazů ve skupinách nehod, v nichž došlo k většímu počtu případů v letech 2010–2019.

Tabulka č. 5.1  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2019 (VÚBP) - výběr z tab. č. 5.1.1

pořadí kód skupina nehod počet %
1. 13 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) 26 27,7
2. 56 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně 16 17,0
3. 21 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemenem na něm) 11 11,7
4. 41 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí 8 8,5
5 22 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji 5 5,3
6 73 Kolaps, infarkt 5 5,3
nejčastěji zastoupené skupiny nehod, celkem z 94 71 75,5

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily následující typy nehod:

5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 26 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o řízení nákladního automobilu (18 případů) a následný střet s jiným vozidlem. Dále šlo o řízení osobního automobilu (2 případy) a střet s nákladním vozidlem s návěsem. Při řízení autobusu došlo ke střetu s nákladním automobilem zezadu zaviněným jeho řidičem. Čelních střetů automobilů bylo evidováno sedm. V osmi případech se řidič nevěnoval řízení a narazil zezadu do nákladního automobilu jedoucího před ním. Ve čtyřech případech došlo k vyjetí automobilu z komunikace vlivem vysoké rychlosti a nárazu do překážky, většinou do stromu. V jednom případě řidič po nárazu do stromu uhořel. Dva případy byly zaviněny mikrospánkem nebo únavou řidiče. Byl evidován také jeden případ při havárii vysokozdvižného vozíku, jeho převrácení a přimáčknutí řidiče. Také došlo k převrácení stroje na louce a k pádu sekačky s řidičem do rybníka. V jednom případě cyklistu bez helmy srazil nákladní automobil, když nedodržel boční odstup. Zranění zaměstnanci ve většině případů měli bezpečnostní pás. Časová řada 2010–2019 je uvedena v tabulce č. 10.

U Dopravy a skladování (H.) se pak jednalo o 19 případů z celkových 24 smrtelných pracovních úrazů.

U Zpracovatelského průmyslu (C.) byly evidovány jen 4 případy způsobených dopravními nehodami z celkových 19 smrtelných pracovních úrazů.

U Stavebnictví (F.) byly takto evidovány 2 případy z celkových 17 smrtelných pracovních úrazů.

U odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti (M.) byl zaznamenán případ 1 při dopravní nehodě z celkových 3 smrtelných pracovních úrazů.

5.1.2 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Bylo evidováno 16 případů, z toho 6 propadů střechou nebo ze střechy. Další 3 pády byly z lešení, dva propady otvorem a dva pády z plošiny, také pád z jeřábové dráhy, do kontejneru a do kanalizační šachty.

5.1.3 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem

V této skupině nehod došlo k 11 případům. V 5 případech se jednalo o sražení chodce nákladním automobilem, z toho dvakrát KUKA vozem. Jeden případ se stal rozjetím nákladního automobilu bez řidiče, jenž si vůz nezabrzdil, vlezl pod něj a byl jím přejet. Dále se jednalo o přejetí chodce traktorem, vlakem, vyvážecí soupravou a nakladačem. Dva případy se týkaly přiražení nakladačem a návěsem.

5.1.4 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo k 8 pádům předmětu na osobu. Ve dvou případech šlo o pád káceného stromu a v jednom případě o pád větve sražené padajícím stromem. V dalších případech se jednalo o pád panelů, plechu, brány, vozíku a kořenového koláče stromu.  

5.1.5 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

V těchto pěti případech se jednalo o stisknutí výrobní linkou, lisem a kleštěmi hydraulické ruky. Další případ byl zasažení do hlavy závažím výtahu a také devastace ruky náhonovým hřídelem cisterny, kdy zraněný vykrvácel.

5.1.6 Kolaps, infarkt

Pět zaměstnanců podlehlo při práci kolapsu organizmu. Potvrzena byla zástava srdce a mozková mrtvice. Stalo se to řidičům nákladních automobilů nikoli během jízdy. V jednom případě pracovník zkolaboval po hádce se zákazníkem a další pravděpodobně v souvislosti s úderem do hlavy.

5.2 Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) zaslaných SÚIP do VÚBP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Tabulka č. 5.2  Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2019 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.2.1

  kód skupina zdrojů nehod počet %
1. 11 19-21 Motorové silniční dopravní prostředky a traktory 31 33,0
2. 5311/31 Budovy a halové objekty, části budov a staveb 8 8,5
3. 91 11 Lidé 6 6,4
4. 51 15 Stromy, porost 4 4,2
5. 5615 Výkopy, přírodní prohlubně v terénu 3 3,2
6. 5321 Lešení, podpěrné konstrukce 3 3,2
7. 5322 Podesty, lávky, plošiny, lávky 3 3,2
    celkem z 94 58 61,7

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2019.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 7 vybraných skupin zdrojů nehod vykazujících nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2019. V tabulce č. 5.2.1 v tabulkové části analýzy je zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2015–2019 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovních úrazů.

5.3 Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2019. V tabulce č. 5.3.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách zdrojů úrazů. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče a uvedeny v tabulce č. 5.3.2.

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2019 zastoupeny:

  • skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 36,2 %,
  • skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 22,3 % případů,
  • skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 11,7 % případů,
  • skupina Ochranná kancelářská zařízení, odpad vykázala 9,6 %,
  • skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 8,5 % případů,
  • skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 4,3 % případů,
  • skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 3,2 % případů,
  • skupina Systémy pro dopravu, manipulaci, skladování vykázala 3,2 % případů

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:

  • motorové silniční dopravní prostředky - 14 případů (14,9 %),
  • vozidla pozemní nespecifikována  - 11 případů (11,7 %),
  • vozidla lehká osobní i nákladní - 3 případy (3,2 %),
  • ostatní zvýšená pracoviště (pády osob z výše) - 7 případů  (7,4 %),
  • materiály, předměty, výrobky, součásti strojů/vozidel, úlomky - 6 případů  (6,4 %)

5.4 Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 135) u jednotlivých událostí (93), které vedly k 94 smrtelným pracovním úrazům v roce 2019. V tabulce č. 5.4.1 je pak uvedena časová řada (2010–2019) vybraných nejfrekventovanějších závad BOZP.

Tabulka č. 5.4 Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům  ČR v roce 2019

počet událostí počet závad BOZP v události CELKEM
65 1 65
19 2 38
6 3 18
2 4 8
1 6 6
93   135

Vybrané závady BOZP v roce 2019:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

  • Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli - 19 případů
  • Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka - 11 případů
  • Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika - 9 případů
  • Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění - 9 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

  • Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 31 případů
  • Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce - 8 případů
  • Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP - 4 případy

Ohrožení jinými osobami:

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 8 případů

5.5 Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2019. Způsob zranění má vazbu na skupiny nehod (tabulka č. 5.1.1). Časová řada (2010–2019) je pak uvedena v tabulkách č. 10 a 11. Naprostá většina (83, tj. 88 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

  • horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) 26 případů,
  • vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):

    • předmětu na osobu - 15 případů,
    • osoby  na  předmět - 20 případů,
  • kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):

    • mobilním (např. motorové vozidlo) - 11 případů,
    • stacionárním (lis, míchačka apod.) - 5 případů,
  • kontakt s jiným zdrojem úrazu - 17 případů.

U 94 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 94 zranění, z nichž 83 byla způsobena mechanicky. Byly to tyto druhy zranění:

  • mnohočetná poranění - 61
  • poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů - 12
  • rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace - 2
  • zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů - 4
  • účinky mechanického tlaku - 3
  • druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) - 1

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (83 z 94), které bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.

Jsou to:

  • zhmoždění, rozdrcení mozku - 3
  • nitrolební poranění, traumatický otok mozku, otřes mozku - 7
  • roztržení, rozdrcení, traumatická ruptura vnitřního orgánu - 1
  • pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu - 1
  • rozsáhlá devastace těla - 4
  • poranění mnohočetné, nespecifikované - 55
  • zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením - 2
  • zlomenina zavřená - 4
  • otevřená rána - 1
  • rána střelná - 1
  • dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání) - 3
  • druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) - 1

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (11 z 94):

Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí - 3

  • otrava, toxické účinky látek - 1
  • udušení (nedostatkem kyslíku) - 1
  • utonutí - 1

Účinky elektrického proudu, blesku - 2

Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka - 1

Následky námahy, šok, kolaps, cizí těleso - 5

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice ve 16 případech. Z toho 7 případů bylo způsobeno náhlou poruchou zdravotního stavu (mdloba, kolaps) a 6 případů bylo zaviněno extrémním věkem zaměstnance. V jednom případě byla zaznamenána fyzická únava a v daším případě mikrospánek při dopravní nehodě. Jeden zaměstnanec byl indisponován alkoholem (3 promile). Jednalo se o pád z lešení z výšky 7 m, kdy následná pracovní neschopnost trvala 5 měsíců. Extrémní množství indispozic, které způsobily smrtelný pracovní úraz za posledních 10 let, bylo evidováno v roce 2015, a to celkem 24. Tato časová řada (2010–2019) je uvedena v tabulce č. 10.

Pracovní neschopnost

Z 94 případů skončilo 78 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 16 případů byly závažné pracovní úrazy, které se postupně změnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 157 dnů a celkem u těchto 16 případů bylo evidováno 426 dnů pracovní neschopnosti (tabulka č. 10). V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Počet závažných pracovních úrazů v letech 2011-2018 dramaticky stoupl, oproti roku 2010 o 61 %. V roce 2018 bylo těchto případů evidováno SÚIP a ČBÚ 1149, v roce 2019 již jen 1007. Tento nárůst počtu případů se zatím nepromítl negativně do počtu smrtelných pracovních úrazů.

Autor článku: 

Soubory ke stažení (elektronicky vyplňované formuláře)

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail