Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019

10. Závěr

10 Závěr

V roce 2019 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 29 smrtelných pracovních úrazů méně a počet událostí klesl o 11. Počty byly stejné jako v roce 2017. Tento pokles byl způsoben zejména poklesem počtu událostí s hromadnými úrazy. Četnost smrtelných pracovních úrazů klesla na hodnotu 0,20. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na pozemních komunikacích, které způsobily 32 smrtelných pracovních úrazů. Z toho bylo sedm sražených chodců automobilem a jeden vlakem. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (31 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Šlo zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 26 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných zařízení (CZ-ISCO 83000) se jich 19 událo při dopravních nehodách. Zákonodárců, specialistů, úředníků, pracovníků řídících, technických, odborných, ve službách a prodeji bylo evidováno při dopravních nehodách pět. Řemeslníci a opraváři byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen tři a dělníci pomocní a nekvalifikovaní také tři. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že je dodržovat nemusí. Z celkem usmrcených 618 osob při dopravních nehodách v roce 2019 v ČR jich bylo 5,2 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně. Kromě toho došlo k jedné dopravní nehodě letecké.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (83 případů, tj. 88 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a  pády osob. Dále pak sražením mobilním strojem a kontaktem se stacionárním strojem.

3. Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru (31 případů). Celkem bylo evidováno 135 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 151, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 87. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o nevěnování se plně řízení, způsob jízdy a rychlost jízdy. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno ve 45 případech zraněnému zaměstnanci a ve 33 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 2 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení vykázali nejvíce případů, a to 26. Řemeslníci a opraváři vykázali případů 24.

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 46–50 let (15 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v roce 2013, kdy zde bylo evidováno 20 případů. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2019 byl 49 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se dopravou a skladováním (24 případů), dále zpracovatelským průmyslem (19 případů) a stavebnictvím (17 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 3 smrtelné pracovní úrazy. Jednalo se především o popálení plamenem, zasažení elektrickým proudem a zasažení roztrženým potrubím pod tlakem.

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů (35) vykázala doprava a skladování.

10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla v roce 2019 doprava silniční a závodová (30 případů). Dále to byly práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (11 případů), chůze (10 případů) a skladování, včetně obsluhy skladových a manipulačních zařízení (8 případů).

11. Hromadný smrtelný pracovní úraz se udál jen jeden, kdy při nezaviněné dopravní nehodě dvou malých nákladních automobilů bylo zraněno 6 lidí, z toho dva smrtelně.

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 77 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13. Došlo k 5 smrtelným pracovním úrazům žen. Šlo o čtyři dopravní nehody, z toho jedna byla způsobena vlastním zaviněním. V jednom případě se jednalo o náraz do stromu při sportovní čiinnosti.

14. Z dostupných materiálů vyplývá, že jeden případ byl způsoben pod vlivem alkoholu, a to pád z lešení (3 promile). Při dopravních nehodách nebyl evidován případ žádný. Údaje o obsahu alkoholu nebyly v letech 2013-2018 uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile po pádu ze střechy. V ostatních letech 2005–2011 byl naměřen maximální obsah alkoholu v rozmezí 2,07 až 2,99 promile.

15. Celkem v 78 případech (87 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 16 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 426 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 157 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.

Použité zdroje dat

1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ
2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ
3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP
4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP
5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR
6. Data z databáze Českého báňského úřadu