Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016

Zdroj: 

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v ČR v roce 2016, jejich vývojem od roku 2007 a rozdělením a vývojem ukazatelů podle regionů a odvětví v posledních pěti letech. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod; druh zaměstnání, činnost, úkon; případnou indispozici zraněných v okamžiku úrazu a porušené právní předpisy. V příloze je tabulková část s přehledy a časovými řadami ukazatelů pracovní úrazovosti a okolnostmi pracovních úrazů.

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

  • Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
  • Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
  • Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.
  • Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
  • Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1 Nehody

V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 5 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 78 případů, tj. 74,3 %. Nehody z prvních 3 skupin nehod způsobily 66 (62,8 %) smrtelných pracovních úrazů.

V tabulce č. 5.1.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2012 až 2016.

V grafu č. 5.1 jsou uvedeny počty smrtelných pracovních úrazů ve skupinách nehod, v nichž došlo k většímu počtu případů v letech 2007 – 2016.

pořadí kód skupina nehod počet %
1. 13 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) 41 39,0
2. 56 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně 16 15,2
3. 41 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí 9 8,6
4. 21 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemenem na něm) 7 6,7
5. 22 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji 5 4,8
nejčastěji zastoupené skupiny nehod, celkem ze 105 78 74,3

Tabulka č. 5.1 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2016 (VÚBP) - výběr z tab. č. 5.1.1

5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 41 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem, u 17 událostí se jednalo o přejetí do protisměru a většinou čelní střet s protijedoucím vozidlem. V 6 případech sjel řidič mimo vozovku a narazil většinou do stromu, z toho v jednom případě vlivem mikrospánku. Ve 4 případech řidič nepřizpůsobil rychlost vozidla situaci a narazil zezadu do stojícího nákladního automobilu. Tři případy byly způsobeny rozjetím se nezabržděného nákladního automobilu, kdy se řidič pokusil vůz zastavit. V jednom případě byl sražen dveřmi, v dalším případě spadl pod zadní nápravy a byl přejet a v třetím případě se o vůz opřel a byl pod něj sražen a vlečen. Dva případy byly způsobeny střetem vozidla s vlakem na přejezdu. Ve třech případech byl zjištěn alkohol, z toho v jednom případě u jiné osoby, která nehodu zavinila. Jeden případ se stal pod vlivem léků. U 5 osob bylo evidováno nepoužití bezpečnostního pásu ve vozidle. Dva automobily se po nárazu vzňaly a řidiči uhořeli. Dopravní policií nejčastěji evidovaný důvod havárie automobilů byl způsob jízdy. Časová řada 2007 – 2016 je uvedena v tabulce č. 10.

U Zpracovatelského průmyslu (C.) bylo evidováno jen 6 případů způsobených dopravními nehodami (tj. 35 %) z celkových 17 smrtelných pracovních úrazů.

U Stavebnictví (F.) byly pak takto evidovány 4 případy (tj. 17 %) z celkových 23 smrtelných pracovních úrazů.

U odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) bylo takto evidováno 6 případů (tj. 75 %) z celkových 8 smrtelných pracovních úrazů.

U Dopravy a skladování (H.) se jednalo o 14 případů (tj. 56 %) z celkových 25 smrtelných pracovních úrazů..

U odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti (M.) byly zaznamenány případy 2 při dopravní nehodě (50 %) z celkových 4 smrtelných pracovních úrazů.

5.1.2 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

V této skupině nehod bylo evidováno celkem 16 pádů, z toho 7 případů byly pády se střechy. Ve třech případech se prolomila krytina a ve dvou případech pracovník sklouzl po mokré nebo namrzlé střeše. Dva pády osob byly evidovány do výtahové šachty. V jednom případě došlo k pádu z lešení, kdy pracovník přelezl zábradlí. Dále šlo o dva pády ze zdi při stavebních a bouracích pracech, jeden pád z regálového systému, ze žebříku, z plošiny bednění a pojízdné plošiny k opravě trakčního vedení.

5.1.3 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo zejména k pádu káceného stromu nebo větví na pracovníka (5 případů). Většinou došlo k zavěšení padajícího stromu na další strom. Dále byl evidován pád rámu lisu na siláž. Další pád se stal při bouracím pracech pádem bourané zdi, kdy byl zaměstnanec kvůli alkoholu z pracoviště vykázán, ale příkazu nedbal. Při opravě nákladního vozu došlo k pádu zvednuté korby na hlavu pracovníka. Korba byla podepřena dřevěným špalkem, který praskl. Jeden případ se stal při montáži příhradového nástavce, který nebyl fixován čepy a dopadl na osobu.

5.1.4 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemenem na něm)

V této skupině nehod došlo k 7 případům, ve 3 případech to bylo sražení pracovníka vlakem. Dva případy se staly sražením a přejetím mobilním strojem, tedy bagrem a vysokozdvižným vozíkem. Dále šlo o přimáčknutí traktorem a automobilem.

5.1.5 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

Bylo evidováno 5 případů. Ve 2 případech pracovník vstoupil do prostoru stroje (stroj KAMA, expediční linka) v automatickém režimu, který nevypnul. Dále to byl úder hřídelí obráběnou soustruhem, kontakt s pračkou a vtažení ruky do dopravníku.

5.2 Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) do VÚBP zaslaných SÚIP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Tabulka č. 5.2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2016 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.2.1

  kód skupina zdrojů nehod počet %
1. 11 19-21 Motorové silniční dopravní prostředky a traktory 44 41,9
2. 53 11/31 Budovy a halové objekty/části budov a staveb 8 7,6
3. 51 15 Stromy, porost 5 4,8
4. 11 27 Kolejové dopravní prostředky 4 3,8
5. 54 15 Žebříky, stupačky, manipulační schůdky 4 3,8
6. 52 11 Komunikace pro bezkolejovou dopravu a pěší 3 2,9
    celkem ze 105 68 64,8

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2016.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 6 vybraných skupin zdrojů nehod vykazujících nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2016. V tabulce č. 5.2.1 v tabulkové části analýzy je potom zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2012 – 2016 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovních úrazů.

5.3 Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2016. V tabulce č. 5.3.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách zdrojů úrazů. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče a uvedeny v tabulce č. 5.3.2.

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2016 zastoupeny:

  • skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 44,8 %,
  • skupina Budovy, konstrukce,povrchy vykázala 21,0 % případů,
  • skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 12,4 % případů,
  • skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 7,6 % případů,
  • skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 5,7 % případů,
  • skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 4,8 % případů,
  • skupina Systémy pro dopravu, manipulaci, skladování vykázala 2,9 % případů

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:

  • motorové silniční dopravní prostředky 16 případů (15,2 %)
  • vozidla pozemní – nespecifikováno 11 případů (10,5 %)
  • vozidla lehká osobní i nákladní 10 případů (9,5 %)
  • ostatní zvýšená pracoviště 7 případů (6,7 %)
  • stromy, rostliny, zemědělské plodiny 5 případů (4,8 %)
  • části budov nad úrovní země – pevné 4 případy (3,8 %)
  • povrchy v úrovni země 4 případy (3,8 %)
  • dopravní prostředky železniční 4 případy (3,8 %)

5.4 Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 147) u jednotlivých událostí (105), které vedly ke 105 smrtelným pracovním úrazům v roce 2016. V tabulce č. 5.4.1 je pak uvedena časová řada (2008 – 2016) vybraných nejfrekventovanějších závad BOZP.

Tabulka č. 5.4 Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům v ČR v roce 2016

počet událostí počet závad BOZP v události CELKEM
80 1 80
14 2 28
8 3 24
1 4 4
1 5 5
1 6 6
105   147

Vybrané závady BOZP v roce 2016:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

  • Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli 15 případů
  • Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika 10 případů
  • Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka 10 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

  • Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 36 případů
  • Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce 19 případů
  • Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP 9 případů

Ohrožení jinými osobami:

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru 10 případů

5.5 Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2016. Způsob zranění má vazbu na skupiny nehod (tabulka č. 5.1.1). Časová řada (2007 – 2016) je pak uvedena v tabulkách č. 10 a 11. Naprostá většina (95, tj. 90 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

  • horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) 41 případů,
  • vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):

    • předmětu na osobu 13 případů,
    • osoby na předmět 25 případů,
  • kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):

    • mobilním (např. motorové vozidlo) 7 případů,
    • stacionárním (dopravník, výrobní linka) 5 případů,
  • kontakt s jiným zdrojem úrazu 4 případy.

U 105 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 105 druhů zranění, z nichž většina (95) byla způsobena mechanickým působením. Byly to tyto druhy zranění:

  • mnohočetná poranění 62
  • poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů 23
  • rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace 3
  • zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů 5
  • účinky mechanického tlaku -
  • druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) 2

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (95 ze 105), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.
Jsou to:

  • zhmoždění, rozdrcení mozku 7
  • nitrolební poranění, traumatický otok mozku, otřes mozku 4
  • krvácení (úrazové) do mozku 3
  • poranění nervů a míchy, poškození míchy a přerušení nervů asi -
  • poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů -
  • roztržení, rozdrcení, traumatická ruptura vnitřního orgánu 1
  • pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu 8
  • rozsáhlá devastace těla 5
  • poranění mnohočetné, nespecifikované 55
  • poranění mozku a vnitřních orgánů se zlomeninami kostí 1
  • zhmoždění, rozdrcení mozku a zlomeniny (klenby, spodiny lebeční) -
  • zhmoždění mozku a vnitřních orgánů spolu se zlomeninami kostí -
  • zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením 1
  • zlomenina zavřená 3
  • zlomenina otevřená 1
  • zlomenina obratle, porušení míchy 1
  • rozdrcení -
  • otevřená rána 1
  • rána tržná, řezná, bodná 1
  • amputace 1
  • dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání) -
  • druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) 2
  • druhy zranění nezjištěné (mechanicky při dopravní nehodě) -

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (10 ze 105 případů):

Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí 4

  • otrava, toxické účinky látek 1
  • udušení (nedostatkem kyslíku) -
  • utonutí 3

Účinky elektrického proudu, blesku 3

Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka 1

Následky námahy, šok, kolaps, cizí těleso 2

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice v 15 případech. Z toho 4 případy byly způsobeny náhlou poruchou zdravotního stavu (infarkt, kolaps) a 1 případ onemocněním. Pět zaměstnanců bylo indisponováno alkoholem a jeden léky. Jeden případ byl způsoben mikrospánkem při dopravní nehodě. U tří zaměstnanců se jednalo o vysoký věk.
Extrémní množství indispozic, které způsobily smrtelný pracovní úraz za posledních 10 let, bylo evidováno v roce 2015. Tato časová řada (2007 – 2016) je uvedena v tabulce č. 10.

Pracovní neschopnost

Ze 105 případů skončilo 89 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 16 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 185 dnů a celkem u těchto 16 případů bylo evidováno 358 dnů pracovní neschopnosti (tabulka č. 10). V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Počet závažných pracovních úrazů v letech 2011 - 2016 dramaticky stoupl, proti roku 2009 o 50 %. V roce 2016 bylo těchto případů evidováno SÚIP 1298, z toho se jich 547 událo zaměstnancům nad 50 let. Tento nárůst počtu případů se zatím nepromítl negativně do počtu smrtelných pracovních úrazů.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail