Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v ČR v roce 2016, jejich vývojem od roku 2007 a rozdělením a vývojem ukazatelů podle regionů a odvětví v posledních pěti letech. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod; druh zaměstnání, činnost, úkon; případnou indispozici zraněných v okamžiku úrazu a porušené právní předpisy. V příloze je tabulková část s přehledy a časovými řadami ukazatelů pracovní úrazovosti a okolnostmi pracovních úrazů.
Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2016 klesl proti roku předcházejícímu o 27 případů a dosáhl celkového počtu 105 případů. Na tomto poklesu se nejvíce podílelo odvětví Zpracovatelský průmysl (C.), Stavebnictví (F.) a Administrativní a podpůrné činnosti (N.).
Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 42 událostech se smrtelně zranilo 42 zaměstnanců. Kromě automobilů to byly dva traktory a multikára. Střet s vlakem způsobil 5 případů při 5 událostech, z toho byly 2 autonehody a 3 sražení chodce. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006. Tento trend dále pokračoval i v letech 2009 - 2013. Tím došlo i ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 bylo evidováno při dopravních nehodách 654 usmrcených osob, z toho bylo 32 smrtelných pracovních úrazů (4,9 %). V roce 2014 ale počet usmrcených osob při dopravních nehodách stoupl na 688, z toho se jednalo o 46 smrtelných pracovních úrazů (6,7 %), a v roce 2015 tento počet opět stoupl na 738 osob, z toho smrtelných pracovních úrazů bylo 35 (4,7 %). V roce 2016 tento počet klesl na 611 osob, z toho smrtelných pracovních úrazů bylo 39, tj. 6,4 %. Kromě toho byly zaznamenány 2 případy způsobené pádem letadla.
Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,3 %, na závažných již 14,8 % a na smrtelných dokonce 44,8 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě.
Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině, ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy, ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 36 % (38 případů).
Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.
Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,14) je nižší než průměrná hodnota za ČR (0,23). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen šesti událostmi s následkem šesti smrtelných pracovních úrazů.
Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného zaměstnance, a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru), celkem ve 36 případech. Smrtelná pracovní úrazovost se v roce 2016 lišila od let předcházejích tím, že nebyly evidovány žádné hromadné případy. Ženy utrpěly čtyři smrtelné pracovní úrazy, z toho se jednalo o dvě zaviněné autonehody.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.