Analýza pracovní úrazovosti žen v ČR

6. Závěr

6. Závěr

K největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů žen došlo vlivem dopravních nehod. Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky jako zdroje úrazu byly u žen zastoupeny ve 38 % případů a u mužů ve 35 % (roky 2013–2022). U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny způsobila Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky jako zdroje úrazu jen mizivé procento případů, a to u žen 2 % a u mužů 4 % (rok 2022). U závažných pracovních úrazů (s hospitalizací nad pět dní) bylo toto procento vyšší, a to u žen 10 % a u mužů 15 % (rok 2022). Na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny se u žen nejvíce podílela skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“, a to 35 % (u mužů 25 %). Z toho závažné pracovní úrazy zaznamenaly u žen 54 % a u mužů 36 %. 

Vliv dopravních nehod na smrtelnou pracovní úrazovost je patrný i v odvětvích (CZ-NACE) a také v zaměstnáních. U žen to bylo především odvětví Doprava a skladování (H.), a to 17 %, dále Zpracovatelský průmysl (C.) s 13 % a také Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) a Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) shodně s 11 %. Smrtelné pracovní úrazy mužů se nejvíce vyskytly v odvětvích: Stavebnictví (F.) - 23 %, Doprava a skladování (H.) - 19 % a Zpracovatelský průmysl (C.) - 18 %.

Odvětví, která výrazněji přispěla k pracovním úrazům s pracovní neschopností nad tři dny, se u obou pohlaví také lišila. Nejvíce byl zastoupen Zpracovatelský průmysl (C.), u žen 30 % a u mužů 44 %. Dále to byl u žen Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) se 17 % a u mužů Doprava a skladování (H.) s 11 %. Na třetím místě to byla u žen Zdravotní a sociální péče (Q.) se 14 % a u mužů Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) s 9 %.

Zaměstnání (CZ-ISCO) žen a mužů se u pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny také lišila (rok 2022). U žen bylo evidováno nejvíce případů u „Pracovnic ve službách a prodeji“ (26 %), ale u mužů to byli „Řemeslníci a opraváři“ (30 %). Nejvíce závažných pracovních úrazů žen bylo evidováno u „Pomocných a nekvalifikovaných pracovnic“ (22 %). U mužů to byli „Řemeslníci a opraváři“ (24 %). U smrtelných pracovních úrazů (roky 2019-2022) byly u žen nejvíce zastoupeny „Úřednice“ (26 %) a u mužů „Řidiči a obsluha pojízdných zařízení“ (28 %).

U pracovních úrazů s pracovní neschopností do tří dnů a bez pracovní neschopnosti nejsou k dispozici podrobné informace. Porovnáním všech typů pracovních úrazů podle závažnosti a délky pracovní neschopnosti se ukázalo, že největší podíl měly ženy na pracovních úrazech bez pracovní neschopnosti, tedy těch nejlehčích, a to 31 % (průměr za roky 2004-2011). Naopak nejmenší podíl (5 %) měly ženy na pracovních úrazech smrtelných (průměr za roky 2013-2022). Podíl žen na pracovních úrazech s pracovní neschopností celkovou a nad tři dny činil 33 % a na závažných 20 % (rok 2022). Čím byly pracovní úrazy závažnější, tím menší podíl na nich ženy měly.

Použité zdroje dat

1. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ;
2. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP;
3. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP;
4. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR;
5. Data z databáze Českého báňského úřadu;
6. Data z databáze Drážní inspekce;
7. Data z databáze Úřadu pro vyšetřování leteckých nehod.