Zpožděná léčba na odškodnění poškození zdraví nemá vliv

Potřebovala bych poradit ohledně uznání pracovního úrazu. Při mimořádné události zatím z neznámých důvodů došlo v našem podniku k úniku zplodin při technické závadě jednoho zařízení. Čtyři pracovnice byly ošetřeny a odvezeny do nemocnice. Dvě z pracovnic zůstaly v nemocnici na pozorování. A druhé dvě podepsaly revers, přestože jim lékař doporučil zůstat v nemocnici. Tyto dvě postižené ovšem nastoupily na neschopnost až několik dnů poté a léčení se jim protáhlo na rozdíl od těch dam, které v nemocnici zůstaly. Jedna z pracovnic také donesla potvrzení lékaře, že je to v souvislosti s událostí. Nevím, zda to uznat jako pracovní úraz. Vše je zapsané v knize úrazů, ale odmítly lékařskou péči, kterou jim zaměstnavatel zajistil.

Z dotazu není jasné, o jaké zplodiny, které způsobily poškození zdraví zaměstnankyň, se jednalo. Pokud zplodinami byly chemické látky a jimi způsobená otrava, nejednalo by se zřejmě o pracovní úraz, ale o nemoc z povolání.  Tak by mělo být poškození zdraví posouzeno v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 věta druhá nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, které zní: „Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek“.

Rozhodování, zda se jedná o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, se může vztahovat jen k nehodové události, při které k poškození zdraví zaměstnance došlo. V žádném případě nemůže být ovlivněno tím, zda se postižený zaměstnanec následně léčí, či nikoliv.

Ať už se tedy bude jednat o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, není zásadně rozhodující, kdy se postižený zaměstnanec začne léčit. Žádný právní předpis mu neukládá, až na výjimky u některých infekčních nemocí, povinnost podrobit se léčení. Proto také není možné sankcionovat zaměstnance, který se okamžitě poté, kdy byl účasten nehodové události, nepodrobil léčbě.