Zdvihací zařízení z pohledu SÚIP

Jedná se například o definici VTZ, dále došlo ke zvýšení požadavků na proškolení obsluhy VTZ ZZ. Velmi zásadní změna je rovněž v odborné způsobilosti právnických osob a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím, zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny, což mohou vykonávat pouze, jsou-li držiteli oprávnění. Významné zpřísnění vůči již neplatné vyhlášce č. 19/1979 Sb. se týká povinnosti provozovatelů, a to v případě není-li provozovatel vlastníkem VTZ, pak je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí VTZ. Dále nařízení vlády rovněž klade důraz na obsah revizní zprávy, která musí obsahovat zejména popis a technické parametry revidovaného technického zařízení, dále soupis zjištěných závad s uvedením právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k jejichž porušení došlo, což je úskalí u revizních techniků ZZ. Dále nařízení vlády mj. upravilo dělení VTZ ZZ, a to na I. a II. třídu. Konkrétně v neplatné vyhlášce bylo mj. i uvedeno, že mezi vyhrazená zdvihací zařízení patří zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5 000 kg (kladkostroje, kočky apod.), jeřáby o nosnosti nad 5 000 kg. Nové nařízení vlády tuto hranici snížilo a rozdělilo na I. třídu, tzn. na jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 3 200 kg, jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5 000 kg včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene, a dále na II. třídu, tzn. na jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1 000 kg a nepřesahující nosnost 3 200 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene.

Řada dotazů od kontrolovaných osob se týká ustanovení § 20 odst. 2 zákona. Konkrétně pak povinností provozovatele vyhrazeného technického zařízení, kde předmětem diskuze je zejména povinnost provozovatele zajistit, aby bylo VTZ používáno pouze, pokud je vyloučen stav ohrožující bezpečnost práce a provozu. Velmi problematickou oblastí u provozovatelů je také splnění požadavků na způsobilost pověřených osob k obsluze VTZ nebo k vázání břemen, jak požaduje ustanovení § 12 nařízení vlády. Konkrétně se jedná o odst. 4, tzn. zkoušky z odborné způsobilosti k obsluze VTZ ZZ uvedených v § 3 odst.1 písm. a) nařízení vlády, která se koná před zkušební komisí složenou z předsedy (revizní technik s osvědčením pro příslušný druh a rozsah vyhrazeného zdvihacího zařízení) a nejméně dvou dalších členů, kde odborná způsobilost není stanovena.