Základní pojmy pro krizové řízení

Každá věcná oblast používá obecné pojmy a specifické pojmy. V některých případech dokonce některé  obecné pojmy používá jen v určitém významu, a proto je důležité na počátku výstavby každého systému nebo odvětví definovat pojmy a vymezit jejich obsah. Tím se usnadní komunikace o vědeckých, technických a politických výstupech. Během devadesátých let bylo v ČR několik pokusů o zavedení pojmů  v oblasti nouzového plánování a žádný nebyl dotažen do konce.

Předložený materiál respektuje jednak odborné pojetí nastolené současně uplatňovaným přístupem „řízení bezpečnosti“ ve světě, a jednak pojmy používané v legislativě vyspělých zemích. Navazuje na pojmy používané posledních padesáti letech v technických normách a standardech. Nouzové řízení a krizové řízení jsou oblasti provázané, proto používají provázanou terminologii. Oblast krizového řízení je širší, a proto obsahuje pojmů více. Cíle a přístupy uplatněné při výstavbě souboru pojmů Pro zajištění předcházení (prevence), připravenosti, zvládnutí krizových situací a obnovy (nápravy škod) po krizových situacích  je třeba připravit moderní nástroje pro rozhodování a řízení, které odpovídají územím a lokalitám v ČR. Těmito nástroji jsou např. účelově zaměřené softwarové produkty, různé databáze, různá zobrazení  a různé mapy zpracované pomocí programového nástroje GIS. Z věcné podstaty předmětu sledování vyplývá, že základní zásadou pro zajištění objektivního a nezávislého  rozhodování  je, aby údaje a podklady pro rozhodování odpovídaly sledovanému místu a sledovanému časovému intervalu. To znamená, že je nelze získat ze zahraničí, ale je nutné zajistit  jejich zpracování pro území ČR, a to v několika měřítcích, aby bylo možno využít schopností, které má nástroj GIS v různých provedeních. K vytvoření nezbytných odborných nástrojů pro rozhodování a řízení je třeba vytvořit potřebné soubory datové a zajistit jejich dostupnost, ocenit kvalitu datových souborů, zpracovat datové soubory ve tvaru a přesnosti vhodné pro krizové řízení, provést vyhodnocení dat podle kvality dat a účelu.  Stanovit indikátory, limity a podmínky pro indikaci kritických situací. Teprve potom lze vypracovat nástroje pro praxi, které se  předvádí na různých setkáních a seminářích. Pro celou tuto vysoce odbornou etapu práce musí být zváženy metodiky, které dosud nejsou používány v krizovém řízení v ČR. Pro jejich využití je třeba používat odborné pojmy, které jsou běžné v oborech zpracování a respektují zásady a postupy příslušných oborů, tj.  řízení rizik a řízení bezpečnosti. Materiál „Seznam pojmů pro krizové řízení“  byl zpracován v rámci úkolu Bezpečnostní rady státu č. 295/2002. Zpracování bylo založeno na potřebě „vytvořit nástroj pro praxi, který pokrývá základní odbornou problematiku, je výstižný a zabezpečí jednoznačné chápání“. Vnitřní struktura materiálu respektuje filosofii řízení rizik i novější filosofii řízení bezpečnosti, které je třeba dle názoru autorky materiálu i odborné technické veřejnosti zavést do praxe v ČR.  Soubor pojmů Dále uvedený soubor pojmů předpokládá všeobecné chápání pojmů „jev“, „újma“, „stav“,  „vývoj“a  ostatní pojmy se z těchto pojmů odvozuje.  Pojmy uvedené  v tabulce 1 jsou pojmy, které jsou používané v odborné sféře v oboru „riziková analýza“ či „rizikové inženýrství“, v technické literatuře a  v dokumentech pro krizové řízení a nouzové plánování v zemích EU, Kanadě, USA aj. NATO některé oblasti nesleduje, proto pro ně nemá pojmové vymezení a příslušné části terminologie má vztaženy pouze na útoky (teroristické, kriminální, válečné) prováděné člověkem s úmyslem poškodit či zničit zvolené cíle, např. pojem „hrozba“. Navržený soubor pojmů a jejich hierarchii (anglické ekvivalenty) používají také přední  odborné instituce jako je UNDP, ISDR, IAEA (MAAE), WHMO, ASME, ASCE aj.

Uvedené odborné pojmy lze použít též pro krizové, nouzové a havarijní plánování, které věcně jsou součástí krizového řízení.

Tabulka 1 Specifické pojmy používané v krizovém řízení

Tabulka 2 Specifické pojmy pro rizikovou analýzu

Pro snadnou orientaci v odborné literatuře EU, OSN a NATO obsahují tabulky 1 a 2  anglické ekvivalenty pojmů z oblasti vědy, technologií, norem a standardů, tj. ne všechny možné výrazy z obecného jazyka.

Uvedený soubor pojmů je zpracován pro využití v technické praxi, a proto upravuje oblast  jednoznačně, tj.  značně omezuje bezbřehé používání uvedených slov, ke kterému dochází v obecném jazyce. Ze zkušeností z oblasti technické standardizace vyplývá, že bez takto provedené úpravy nelze zadávat jednoznačně úkoly a nelze zajistit, že uživatel dostane to, co by potřeboval či co vlastně chtěl, příkladů lze uvést stovku (lze uvést i příklady havárií, které byly způsobeny jiným chápáním technických podkladů; velmi odlišné jsou např. výsledky hodnocení dat založené na mediánu či na mezní hodnotě či na obalové hodnotě atd. – v každém příkladu se pro uživatele stanovuje jiný způsob reakce na výsledky).  Předložený materiál není souhrnem všech možných, více či méně používaných výrazů. Je to materiál, který vychází z logické věcné struktury krizového řízení, které je založené na oborech „řízení rizik“ a „řízení bezpečnosti“. Materiál vymezuje jen pojmy nutné pro identifikaci ohrožení spojených s pohromami (tj. zdroji rizik), výpočty rizik, určení zranitelností, provádění prevence, připravenosti, zásahů a obnovy území v návaznosti na rozvoj území. Podsystém pojmů je používán  v jaderné legislativě, v legislativě životního prostředí, v energetické legislativě atd. Seznam pojmů byl konzultován s odborníky z vysokých škol, odborných asociací apod. Z věcného hlediska, je třeba, aby co nejdříve byly zahájeny usměrněné práce na hodnocení rizik používající výše uvedené pojmy a tím byla vytvořena báze  pro typové a krizové  plány.

Provázání technických a právních pojmů Zákon č. 240/2000 Sb.,  o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) používá pojmy „mimořádná událost“ a „krizová situace“. Nedefinuje však odborné pojmy, které jsou nutné pro kodifikaci odborných postupů v krizovém řízení, aby řízení bylo odborně správné, účinné a efektivní. Pro navázání pojmů používaných v zákoně č. 240/2000 Sb. a dále uvedených pojmů platí:

• mimořádná událost je vyvolána vznikem pohromy, kterou lze zvládnout běžnými (standardními) opatřeními státu, tj. vyčleněnými výkonnými složkami, zdroji a prostředky  v souladu s platnými právními předpisy,
• krizová situace je mimořádná událost pro jejíž zvládnutí je třeba použít nadstandardní opatření státu, tj.:

1. omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva zaručená Listinou základních práv a svobod,
2. použít nadstandardní zdroje, síly a prostředky k řešení mimořádné situace.

Autor: Prof. Dana  Niklová, DrSc.

Curriculum vitae:

1. 8. 1968 - 31. 12. 1990      GFÚ ČSAV (postupně od studijního pobytu, přes řádnou aspiranturu až po vedoucího vědeckého pracovníka - 1986),
1. 1. 1991 - 30. 9. 1991        FMK – vedoucí odborný referent specialista,
1. 10. 1991 - 31. 12. 1992    MSK ČR – vedoucí odborný referent specialista,
1. 1. 1993 - 31. 1. 1993        ČEÚ (Český ekologický ústav) – hlavní specialista II OSH,
1. 2. 1994 - 11. 3. 2001        SÚJB – asistent ředitele sekretariátu, koordinátor mezinárodních  projektů pro jadernou bezpečnost a radiační ochranu, mezinárodní smlouvy (příprava + kontaktní osoba), spolupráce s G-24,  NUSAC, EU, OECD, US NRC, US DOE aj.

V současné době práce na projektech Evropské unie v oblasti krizového řízení, ochrany životního prostředí a havarijního plánování