Výzkum bezpečnosti práce a úloha VÚBP

Popsána je úloha Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v systematickém výzkumu BOZP od 50. let minulého století do současnosti.

Počátky systematického výzkumu v oblasti bezpečnosti práce v ČR sahají do 20. let minulého století, kdy byl v roce 1920 z iniciativy České akademie technické založen Ústřední psychotechnický  ústav.
V roce 1939  byl tento ústav přebudován na  Ústav lidské práce, jeho úkolem bylo bádání v oboru psychologie, fyziologie a sociologie práce. 1. června 1951 pak vznikl z oddělení bezpečnosti práce tohoto ústavu ústav nový – Ústav bezpečnosti práce, který 25. června 1954 dostal nový název Výzkumný ústav bezpečnosti práce (VÚBP).

Základní orientací VÚBP byla vědeckovýzkumná činnost. Ústav vedle aplikovaného výzkumu prováděl i základní výzkum. Zejména byl zaměřen, jak uvedl výnos představenstva ÚRO, na „zkoumání vlivu pracovního prostředí, výrobních  zařízení, technologických pochodů a lidského činitele na bezpečnost a zdraví pracujících“. Posláním ústavu bylo přispívat soustavným výzkumem a aplikací vědeckých poznatků ke zvýšení bezpečnosti při práci v celostátním měřítku, ke zlepšování výsledků práce, výroby a tím a tím ke zvyšování životní  úrovně pracujících. Dále se v organizačním řádu říká, že ústav předává výsledky své práce formou návrhů technických opatření, prototypů, norem a předpisů, vypracováváním odborných studií, příruček, poskytováním porad, konzultací, znaleckých posudků, přednášek, výchovných pomůcek atd.

VÚBP se od počátku orientoval na průmysl, zemědělství a dopravu. Zabýval se např. prevencí úrazů rukou v průmyslu a zemědělství, vývojem resonančních tlumičů hluku, bezpečností práce na lisech, při obrábění apod. Jedním z výzkumných úkolů byl  i průzkum národohospodářských ztrát způsobených úrazy. Ústav, který se stal během času součástí skupiny centrálně řízených organizací výzkumu a vývojové základny, se zabýval i řešením úkolů státního plánu vědy a výzkumu. Byly to např. výzkumné projekty P16-349-677/01 „Výzkum faktorů vytvářejících pracovní prostředí a jejich regulace  směrem k optimálnímu působení na člověka ve výrobním procesu“, P 16-349-001/03 „Zdroje hluku v průmyslu a optimalizace metod jejich omezování“, P10-125-011/511 „Individuální ochrana proti nadměrnému hluku v hornictví“.

V 80. letech byl kladen důraz na tzv. hmotné výstupy výzkumných úkolů. V rámci řešených projektů vznikaly prototypy zařízení, ochranných a bezpečnostních prostředků, z nichž celá řada byla přihlášena jako průmyslový vzor. Např. rukavice  chránící před vlivem vibrací, zařízení pro měření doběhových časů pohybujících se částí strojů, zařízení pro odsávání škodlivin při svařování, dýchací únikový vak, distribuční hlavice pro přívod vzduchu, rekuperační výměník na zpětné získávání tepla. Řada z těchto návrhů a řešení byla uvedena i do výroby a do praxe.

V tomto údobí byl ústav zapojen i do mezinárodní spolupráce a plnil úkoly vyplývající jak v oblasti normalizace, tak i výzkumných programů Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Začátek devadesátých let přinesl zásadní změny v oblasti výzkumu a tím i v zaměření  činnosti ústavu. Restrukturalizace národního hospodářství výrazně omezila poptávku státní i soukromé sféry po řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pokud vůbec byly formulovány problémy k řešení, jednalo se o úkoly operativní, krátkodobé, mající v řadě případů charakter podpůrný. Chyběla dlouhodobá vize potřeb. Byly výrazně omezeny prostředky státního rozpočtu na výzkum. Tento stav se netýkal pouze oblasti výzkumu bezpečnosti práce, ale celé vědeckovýzkumné základny ČR. Analýza stavu výzkumu a vývoje v České republice provedená v roce 1998 Radou vlády ČR pro výzkum a vývoj  konstatuje, že…“Česká republika zaostává  v řadě ukazatelů výzkumu a vývoje za vyspělými zeměmi. Za poslední roky se rozdíl v některých ukazatelích ještě prohloubil, neboť pokračovala stagnace ve výdajích na výzkum a vývoj, …….. stagnují vstupy do výzkumu a vývoje (finanční prostředky v relaci k HDP, počty pracovníků, projevuje se nedostatek vědeckých pracovníků, (zejména mladých). Jen mírně rostou výstupy a jejich kvalita (publikace, citace, vynálezy aj.)“. I když se jednalo o obecnou charakteristiku stavu výzkumu a vývoje, lze stejnými slovy charakterizovat i stav výzkumu v oblasti bezpečnosti práce v 90. letech.

Na tuto situaci musel ústav reagovat změnou orientace své činnosti. Bylo třeba hledat nové zdroje a nabídnout nové produkty. Těžiště činnosti se přesunulo více do oblasti poradenství. Hledala se i nová výzkumná témata. To vedlo k  rozšíření výzkumu i do oblasti  prevence závažných průmyslových havárií a prevence selhání lidského činitele.
 
Obrat k lepšímu  přinesla „Koncepce VaV MPSV“. Ta umožnila realizovat novou strategii výzkumu, kterou VÚBP prosazoval již od počátku  90. let: od řešení  dílčích problémů ke komplexnímu přístupu, od prevence úrazu k prevenci pracovních rizik.
V roce 1999 bylo zahájeno řešení komplexního projektu HS 51/99 „Strategie zvyšování úrovně bezpečnosti práce v ČR“. Projekt byl koncipován jako střednědobý a multidisciplinární, zahrnující vedle technických aspektů i problematiku lidského činitele s cílem navrhnout a ověřit metody a nástroje podporující realizaci a prosazování politiky bezpečnosti práce v malých, středních i velkých podnicích.
Řešení projektu bylo zahájeno v únoru 1999 a bylo ukončeno v prosinci 2003. Bylo členěno do pěti dílčích problémových okruhů a etap, v rámci kterých byly řešeny dílčí úkoly zaměřené na konkrétní problémy a oblasti např.
- Systémové nástroje řízení BOZP
- Metodické pomůcky a podpůrné programy pro malé a střední podniky
- Metody prognózování vývoje pracovní úrazovosti  
- Vliv stresu a pracovního prostředí na spolehlivost  lidského činitele
- Zvyšování kvality individuálních ochranných prostředků a bezpečnostních zařízení zahrnující
1. metody posuzování ergonomických parametrů osobních  ochranných prostředků,
2. hodnocení protikluzných vlastností podlah s ohledem na bezpečný pohyb osob se sníženou pohyblivostí,
3. metodiku stanovení účinnosti a modelování recirkulačních filtrů vzduchu,
4. vliv vybraných faktorů pracovního prostředí na bezpečný výkon pracovních činností,
5. metodiku stanovení limity břemene při ruční manipulaci.

Na tento projekt v roce 2000 navázalo řešení  výzkumného záměru, který již reflektuje změny v prioritách a cílech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ke kterým dochází v zemích EU. Jedná se o následující oblasti:
1. Psycho-sociální rizikové faktory
2. Ergonomické rizikové faktory
3. Chemické rizikové faktory
4. Bezpečnostní rizika
5. Řízení BOZP v malých a středních podnicích
6. Nemoci z povolání
7. Rizika vyplývající ze speciálních činností
8. Hodnocení rizik
9. Náhrada nebezpečných chemických látek
10. Fyzikální rizikové faktory

Tyto změny pojetí BOZP se zákonitě projevují i ve změnách v zaměření  našeho výzkumu.
Výzkumný záměr „Prostředky a nástroje zvyšování úrovně bezpečnosti práce“ byl koncipován jako ucelený program výzkumu za období let 1999 – 2003, který vytvořil základ pro další rozvoj poznatkové základny v oblasti bezpečnosti práce a umožnil i navázat na mezinárodní výzkumné programy.
Výzkumný záměr byl členěn do pěti výzkumných projektů, které dávají základ systematickému výzkumu v této oblasti:

Projekt 1: Optimalizace pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska 
                 bezpečnosti a  produktivity  práce a pracovní pohody

Cílem řešení bylo:
a) Formulace základních směrů výzkumu v oblasti pracovního prostředí tak, aby se vytvořil základ pro nezbytný rozvoj poznatkové základny v oblasti bezpečnosti práce, který by umožnil i případné zapojení výzkumu v této oblasti do mezinárodních výzkumných programů.
b) Výzkum a  vývoj účinných nástrojů a prostředků podporujících trvalé zvyšování úrovně bezpečnosti práce na základě vytváření předpokladů pro optimalizaci pracovního prostředí, a to jak z teoretického, tak z experimentálního hlediska.

Projekt 2: Vliv trvalého zvyšování kultury práce na bezpečnost a produktivitu práce
 
Cílem řešení bylo:
a) zmapování kultury práce v ČR
b) analýza  úrovně pracovních podmínek jako určujícího faktoru kultury práce a jejího vlivu na produktivitu
c) navržení konkrétních kroků směřujících k zajištění trvalého zvyšování bezpečnosti a kultury práce a to především v malých a středních podnicích.

Projekt 3: Systém osvěty a propagace BOZP

Cílem projektu bylo navrhnout, vytvořit a ověřit systém návrhů pozitivně ovlivňující:
       a)   chování managementu především malých a středních podniků
       b)   postoje občanů k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Projekt 4: Řízení BOZP

Cílem projektu byl návrh a realizace informačního systému, který by pokrýval komplexně celou oblast BOZP a sloužil pro:
• řízení BOZP,
• řízení inspekce práce,
• orgány státní správy,
• podnikovou sféru,
• veřejnost,
a který by zajišťoval selektivní přístup k informacím podle charakteru informace a potřeb uživatele.

Projekt 5: Implementace požadavků směrnic EU do podnikové praxe

Cílem řešení bylo zmapovat současný stav BOZP vzhledem k požadavkům EU a navrhnout racionální postup  podporující důslednou implementaci požadavků BOZP do praxe.

Na výsledky výše zmíněných projektů navazuje nový výzkumný záměr  „BOZP – zdroj zvyšování kvality života, práce a podnikatelské kultury“ .

Zaměření výzkumného záměru vychází vedle současných potřeb ČR vyplývajících z koncepce BOZP, přijaté strategie VaV BOZP na léta 2003 – 2005 i z nové strategie Evropského společenství pro oblast BOZP na léta 2002-2006 a programu výzkumu a vývoje EU („Integrating and strengthening the European Research Area“) a 6. rámcového programu výzkumu EU (FP6) a je zpracován v kontextu s navrhovanými zásadami národní politiky BOZP.

V porovnání se stavem výzkumu problematiky BOZP v zemích EU je zřejmé, že tyto státy realizují střednědobé a dlouhodobé výzkumné programy již řadu let. V ČR byl pro takový charakter  výzkumu položen základ v r. 1999 výzkumným záměrem „ Prostředky a nástroje zvyšování úrovně bezpečnosti práce“, na jehož výsledky navrhovaný výzkumný záměr navazuje.

Širšímu využití výsledků výzkumu v praxi brání přetrvávající nedostatečná realizace komplexních preventivních opatření,  nedostatečné zainteresování všech účastníků trhu práce na zlepšení stavu BOZP a nedostatečné společenské postavení BOZP. Tyto důsledky se promítají jak do oblasti ekonomické tak i sociální.

V EU i ostatních vyspělých státech je BOZP pojímána jako jeden z významných segmentů sociální politiky ČR i EU. Na rozdíl od dřívějšího pojetí není BOZP chápána pouze jako protiúrazová prevence, případně jako prevence nemocí z povolání, ale soustředí se i na prevenci nemocí souvisejících s prací, na vytváření pracovních podmínek, které nejen neohrožují zdraví, ale vedou k vyššímu uspokojení z práce, k pracovní pohodě a tím přispívají ke zvyšování kvality práce, kvality života a k udržení pracovní schopnosti pracovníků. BOZP se proto týká všech kategorií osob provádějících pracovní činnosti a všech objektů a faktorů souvisejících s prací, včetně takových faktorů jako je stres, mobbing, harassment, rovnost příležitosti na pracovišti, dětská práce, stárnutí populace apod.

Zkoumání oblasti BOZP v tomto současném evropském pojetí vyžaduje interdisciplinární, systémový a longitudinální výzkum postihující vliv jednotlivých relevantních faktorů ovlivňujících úroveň BOZP i jejich vzájemné působení a zohledňující  působení vnějších vlivů.

Výzkumný záměr „BOZP – zdroj zvyšování kvality života, práce a podnikatelské kultury“ je základním projektem MPSV pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je projektem řešeným ve střednědobém časovém horizontu, do r. 2010, který navazuje na poznatky a výsledky projektů řešených v oblasti BOZP v minulém období.

Vychází ze sociální doktríny České republiky, která považuje zajištění uspokojivých, bezpečných a zdraví neohrožujících pracovních podmínek za nedílnou součást sociální politiky státu a z přijaté koncepce vědy a výzkumu MPSV pro oblast BOZP. Cílem této koncepce odrážející přístupy  uplatňované pro tuto oblast v rámci EU je výzkum, návrh a ověření prostředků směřujících k zajištění trvalého zvyšování bezpečnosti, produktivity a kultury práce. Uvedený cíl vychází z premisy, že sociální politika jako zdroj ekonomického bohatství a kulturního rozkvětu státu, musí sledovat jak rozvoj lidských zdrojů, tak i ekonomický růst, protože ten je do značné míry limitujícím činitelem tohoto rozvoje.

Z hlediska prioritních směrů  je výzkumný záměr soustředěn zejména na zkoumání

• faktorů významně ovlivňujících bezpečnost a produktivitu pracovních systémů s prioritním zaměřením na úlohu lidského činitele (vliv věku, rovné pracovní příležitosti, mobbing, harassment),  vliv pracovních podmínek a pracovního prostředí a vliv změn technologii a nových forem organizace práce (práce na dobu určitou, teleworking, práce na dálku aj.),  na spolehlivý a bezpečný výkon pracovních činností a na pracovní pohodu,

• směrů a tendencí vývoje včetně mapování, monitorování, analyzování a identifikování stavu a úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, skutečných a objektivních potřeb praxe pro jejich cílené a efektivní uspokojování a žádoucí ovlivňování, zejména s ohledem na ekonomické (náklady a přínosy), sociálně-kulturní a environmentální souvislosti,

• postojů a chování osob k bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vhodných způsobů a metod pozitivního ovlivňování  konkrétních cílových skupin včetně motivačních stimulů,

• prostředků a nástrojů ovlivňujících spolehlivost, bezpečnost a produktivitu práce zejména v malých a středních podnicích,

• progresivních způsobů a metod napomáhajících podnikatelským i dalším subjektům zvyšovat účinnost prevence ochrany zdraví člověka i materiálních hodnot v pracovních procesu,

• optimálních strategií zvyšování vzdělanosti v oblasti BOZP.

Střednědobé řešitelské období umožňuje sledovat a hodnotit vývoj bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, identifikovat rizika a jejich změny, predikovat jejich vývoj a navrhovat vhodná korekční opatření. Je to optimální  období pro strategické studie zachycující změny v oblasti BOZP v kontextu změn ve společnosti.
Na střednědobý plán výzkumu navazují ročně plány řešení dílčích projektů zaměřených na klíčové tématické oblasti a řešící konkrétní aktuální problémy např. :
Nový systém úrazového pojištění, systém výchovy a vzdělávání v oblasti BOZP,  problematiku poskytování služeb BOZP aj.

Cíle výzkumu

Cílem výzkumu v letech 2004 – 2010 je především zkoumat oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z hlediska proměn, které ji v nejbližších letech očekávají v kontextu jejich mezinárodních vazeb, vyplývajících především ze členství v EU a jejího vnitřního vývoje.
Sledování vývoje, předvídání změn a odhad jejich dopadů jsou nezbytné jak pro zajištění hospodářského růstu, tak i pro zvyšování kvality života. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci může být, podle toho, jak je řízena, jak zdrojem trvalého zvyšování produktivity práce a pracovní spokojenosti, tak i jejich brzdou. Úspěšné a účinné řízení je podmíněno znalostmi, kvalitou a dostupností relevantních informací. Jejich objektivním zdrojem by měla být právě systematická výzkumná činnost BOZP.
Pozornost je rovněž soustředěna na sociální a ekonomické aspekty spojené se vstupem do EU a potřebou plnit požadavky směrnic EU pro oblast BOZP. Předmětem zkoumání bude postavení člověka v pracovním systému, faktory ovlivňující jeho bezpečnost a zdraví při práci i jejich vztah k produktivitě a kultuře práce.

Předpokládané výsledky řešení

Výzkumný záměr je koncipován tak, aby jeho řešení přispělo k poznání vlivů socio-ekonomických faktorů na BOZP, faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek na bezpečný a spolehlivý výkon pracovních činností, k nalezení vhodných nástrojů pozitivně ovlivňujících postoje lidí k BOZP a jejich chování.

Výzkum se bude odvíjet od stanovených cílů, výstupní materiály a dokumenty budou věnovány zachycení hlubších znalostí vnějších  mechanizmů, zákonitostí, světových i domácích  trendů, příčin, následků a souvislostí vývoje BOZP, budou obsahovat návrhy na řešení a vhodná systémová opatření. Očekává se rovněž zlepšení možnosti predikování vývoje BOZP v závislosti na změnách vnějších i vnitřních podmínek.

Proto jsou výstupy věcného záměru zaměřeny na:

1. Získání dat a informací o stavu pracovního prostředí,  pracovních činností, pracovní nemocnosti a nehodovosti včetně  z nich vyplývajících nákladů a škod, informací o předpokládaných změnách a trendech umožňující:

– porovnání hodnot jednotlivých ukazatelů úrovně bezpečnosti práce v ČR s hodnotami těchto ukazatelů ve vybraných zemích EU,

– určení vývojových trendů jednotlivých ukazatelů nebo jejich skupin pro potřebu řízení dalšího vývoje v oblasti bezpečnosti práce,

– vymezení faktorů a vypracování modelu systému indikátorů mapující stav
a úroveň oblastí, které mají rozhodující vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a to jak na makroúrovni, tak i na úrovni pracovního systému.

2. Vytvoření multifunkční informační základny pro potřeby realizace informačního centra BOZP a systému celoživotního vzdělávání v oblasti BOZP v ČR zahrnující:

– vytvoření  informačního subsystému „Management znalostí v oblasti BOZP“ v rámci IS BOZP včetně nástrojů pro zpracování, uchovávání, prezentace a propagaci dosažených výsledků a jeho propojení na další obdobné systémy v ČR i ve světě.
– uplatnění progresivních způsobů zpracování a uchovávání dat a účinných forem jejich prezentace při poskytování informací a znalostí z oblasti BOZP v rámci multifunkční informační základny a vytvoření systému zpracování odborných dotazů z oblasti BOZP a jejich zveřejňování prostřednictvím internetu,  

– nepřetržitý vývoj a inovaci informačního serveru pro otázky BOZP www.bozpinfo.cz, organizaci jeho zajištění v souladu s novými požadavky a potřebami orgánů a organizací státní správy, odborné veřejnosti a EU, které vyplynou v průběhu řešení tohoto záměru.

3. Návrh  strategie celoživotního vzdělávání,v oblasti BOZP zajišťující a rozvíjející efektivní osvojování poznatků, vědomostí a návyků v oblasti BOZP v kontextu s potřebami a cíli národní politiky BOZP, včetně využití moderních forem vzdělávání dospělých v problematice BOZP a implementace e-learning.

4. Vytvoření základního souboru nástrojů a prostředků pro řízení oblasti bezpečnosti práce (legislativní nástroje) a pro prosazování státní politiky bezpečnosti práce (ekonomické nástroje a informační prostředky) včetně způsobů hodnocení jejich efektivnosti (metodiky pro hodnocení rizik a bezpečnostních opatření).

5. Návrhy technických podkladů pro metodiky výkonu inspekce práce ve vybraných oblastech (průmyslové havárie, spolehlivost lidského činitele, řízení bezpečnosti práce) a výzkum a vývoj zkušebních zařízení pro posuzování funkčních vlastností OOP a zabezpečovacích zařízení).

Využití uvedených  výstupů předpokládáme jak v oblasti státní správy, tak i v  průmyslové a hospodářské sféře a to zejména v oblasti malých a středních  podniků a drobného podnikání.

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail