metan
24.06.2019
Cílem článku je analýza maximálního výbuchového tlaku, maximální rychlosti nárůstu výbuchového tlaku a deflagračního indexu směsí uhlovodíku a vodíku v závislosti na koncentraci a teplotě. Na začátku je popsána experimentální aparatura a také výbuchová komora. Pro měření byla použita metodika původně navržená pro atmosférické podmínky s procedurou přípravy hořlavého souboru pro reálné podmínky teplot. Důraz je kladen na analýzu formou predikcí klíčových parametrů v závislosti na teplotě i koncentraci. Následná měření probíhala pro metan, vodík a jejich směsi při různých objemových procentech daných látek a různých teplotách.
24.06.2019
Cílem článku je stanovení výbuchových parametrů, jmenovitě výbuchového tlaku a rychlosti nárůstu výbuchového tlaku, propanu a metanu se vzduchem v závislosti na třech počátečních parametrech: čase, koncentraci a teplotě. Komplexní studium základních jevů spojených s procesy výbuchu bylo provedeno ve specifické variantě výbuchové komory o objemu 0,020 m3. Celkem bylo experimentálně získáno přibližně 70 originálních záznamů tlaku na čase, ze kterých bylo možné vypočítat deflagrační indexy, laminární rychlosti hoření čela plamene a stanovit dobu od iniciace do maximálního výbuchového tlaku. Dále byly provedeny termodynamické výpočty predikcí adiabatického výbuchového tlaku a adiabatické teploty plamene. Prezentovaný výzkum je obousměrně propojen předáváním originálních výsledků do průmyslové sféry pro protivýbuchovou ochranu, ale i s oblastmi charakterizace výbuchu za nestandardních podmínek. Výsledky charakteristik zkoumaného systému jsou obzvláště důležité po stránce hranic současných znalostí a zkušeností s dosahem na tvorbu nových norem.
25.07.2016
The use of liquefied natural gas, methanol, methane and hydrogen as fuels brings up issues regarding safety and acceptable risk. The potential hazards associated with an accidental release and dispersion should be evaluated. The article reports the results of different methods of modelling releases and dispersion of dangerous gases and vapors in cases of major accidents in industrial or urban zones. To describe these methods we introduce how parameters (such as amount of release gas, atmospheric conditions, buildings, tanks cracks, diameter etc.) at an industrial or urban site affect dispersion and show how these parameters can be parametrized in effects models. Effect evaluation is an important part for mitigation factors, such as water sprays, foam systems, and sheltering or evacuation, which tend to reduce the magnitude of potential effects in real incidents. The goal of this article is to present the results of modelling using these standard methods in the area of modelling of releases and dispersions of dangerous chemical substances in urban zones in cases of major accident.
25.07.2016
The present work addresses theoretical prediction and experimental determination of explosion characteristics (explosion pressure, maximum explosion pressure, adiabatic explosion pressure). The correlations of experimental data obtained from either from experiment or thermodynamic model are presented. The goal of this article is to show: how the experimental data can be correlated from a uniform point a view through non-dimensionalization, and how the proposed polynomial function can be derived directly from the behavior of dimensionless plots of the experimental data. At the same time, the theoretical study applying on maximum explosion pressure is presented and shows the detail analysis for different input thermodynamic data files. The maximum explosion pressures, computed by assuming chemical equilibrium within the explosion front are examined in comparison with the measured explosion pressures of two gases (CH4 and H2) at atmospheric conditions.
14.10.2015
A theoretical study on maximum explosion pressure and constant volume adiabatic flame temperature is presented. The maximum explosion pressures, computed by assuming chemical equilibrium within the explosion front are examined in comparison with the measured explosion pressures. Comparisons of the experimentally measured pressures with the calculated adiabatic pressures indicate the degree of adiabacity of the explosion. The calculated peak explosion pressures of methane-air mixtures for ambient conditions are examined in comparison with the experimental values and with the calculated adiabatic explosion pressures. The results represents a continuation of numerous efforts by various research groups, where the key underlying problem has been the understanding of results obtained in laboratory tests for predicting the consequences of gas explosion scenarios in industry.
Užitečné odkazy
Provozovatel portálu
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
Sociální sítě VÚBP
Kde nás najdete
