Spor o muže měl za následek úraz v práci. Jak ho řešit?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Zaměstnankyně obecního úřadu se popraly v pracovní době. Důvodem byl spor o muže. Jedna z nich má pohmožděné rameno, rehabilitace prý bude trvat 2 měsíce. Zaměstnavateli nahlásila, že to byl pracovní úraz. Jde o pracovní úraz? Jak má zaměstnavatel postupovat?

Tady jednoznačně o pracovní úraz nejde, to je klasický exces, vybočení z plnění pracovních úkolů. Dotyčná může uplatňovat svoje nároky z titulu poškození zdraví, ale výhradně občanskoprávní cestou a výhradně vůči škůdci, tedy té druhé paní. Tam - pokud jí prokáže zavinění  - může uplatnit jak náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, tak bolestné. Bude se ale muset prokázat, kdo hádku vyvolal a jak došlo k poškození zdraví. Zaměstnavatel s tím však nemá vůbec co do činění. Dotyčné doporučte, ať celou záležitost řeší soudní cestou. Pro dokreslení uvedu starý judikát ze Sborníku IV. Závěrů a stanovisek NS ČSSR (str. 410): „O pracovní úraz nejde tehdy, jestliže k poškození zdraví pracovníka došlo v době, kdy pracovník vybočil z plnění pracovních úkolů nebo z činnosti, která je v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Tak tomu bylo například tehdy, když dva pracovníci házeli po sobě uzávěry od limonádových lahví, přičemž tento uzávěr způsobil jednomu z nich úraz na oku. Bude tomu také v případě utrpění úrazu kupř. v nočních hodinách na chodbě ubytovacího zařízení při internátním školení pracovníků, neboť k úrazu nedošlo přímo při školení nebo v přímé souvislosti s ním, nýbrž v souvislosti s ubytováním.“

Autor článku: 

Komentáře

Velmi nepřesná odpověď paní Dandové

12.12.2018 - 12:07 Zdenek Šenk
Především nelze konstatovat, cituji: ,,Zaměstnavatel s tím však nemá vůbec co do činění". V dotazu To je zásadní pochybení paní Dandové, protože zaměstnavatel musí postupovat (PŘI KAŽDÉM ZRANĚNÍ zaměstnance) podle právních předpisů dopadajících na problematiku úrazů zaměstnanců, tzn. především musí dodržet § 105 ZP a související ustanovení uvedené k úrazům zaměstnanců uvedená v ZP a NV č. 201/2010 Sb. Pokud zraněná zaměstnankyně oznámí zaměstnavateli, že si způsobila nebo jí byl způsoben pracovní úraz, tak NASTUPUJE OBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST zaměstnavatele za úraz. Objektivní odpovědnost je definována v § 269 odst. 4 ZP: ,, Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, POKUD SE POVINNOSTI nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu ZCELA NEBO ZČÁSTI NEZPROSTÍ." To znamená, že ZAMĚSTNAVATEL MUSÍ KONAT v souladu s právem, aby se zprostil povinnosti nahradit škodu (aby se vyvinil z odpovědnosti za úraz). Zaměstnavatel musí postupovat tak, aby i v případě soudního sporu některého z účastníků úrazu - NEMĚL DŮKAZNÍ NOUZI. To konkrétně znamená: řádně úraz vyšetřit, vyslechnout zraněnou zaměstnankyni a svědky úrazu, pořídit fotodokumentaci a vše zapsat do knihy úrazů, včetně závěrečného konstatování, že se o pracovní úraz jedná anebo nejedná. Protože z dotazu není zcela zřejmé, kdo byl útočník, kdo byl napaden a také není zřejmé kdo byl zraněn (zda útočník anebo napadený), tak nelze na dotaz odpovědět tak, jak odpověděla paní Dandová. Zpracoval: Zdenek Šenk

Dovoluji si také ne zcela souhlasit

16.12.2018 - 21:36 Luboš Čuka
Tady asi hodně záleží, kdo koho napadl a zda napadaný útok nevracel. Pokud nevracel, musí to být pracovní úraz. Pokud se zapojil do rvačky, pracovní úraz u obou to nebude.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail