Problematika bezpečnosti práce ve výškách

Staveniště je pracovištěm, které spojuje rizika z mnoha odvětví. Ke zvýšené úrovni rizik a z nich vyplývajícím nebezpečím přispívá i různá zkušenost  a kvalita zhotovitelů staveb. Práce ve výškách patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů.

I když právní předpis, který řeší problematiku práce ve výškách – nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, upřednostňuje jako ochranu proti pádu z výšky a do hloubky kolektivní ochranu, a to zejména technickou konstrukcí, zábradlím, záchytným lešením, sítěmi nebo dočasnou stavební konstrukcí, jsou v praxi ve většině případů používány jako ochrana proti pádu osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) proti pádu. Vzhledem ke skutečnosti, že nebezpečné práce, jako jsou práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské, provádějí většinou podnikající fyzické osoby, tyto používají výhradně OOPP pro práci ve výškách zvláště z finančních důvodů. Zde ovšem nastává problém ohledně názoru, který je rozšířený zvláště právě mezi podnikajícími fyzickými osobami, že práce s pomocí OOPP je nebezpečná a také zdržuje. Dále pak zaměstnanci spoléhají na to, že obvykle pracovali bez zajištění a nikdy se jim nic nestalo. Podnikající fyzické osoby vykonávají nebezpečné práce berou jakoukoliv práci bez ohledu na rizika, kterým jsou vystaveny. Nebezpečí vnímají jako zbytečně zdržující faktor

Dalšími subjekty provádějící práce ve výškách jsou sdružení podnikatelů nebo malé organizace. Mnozí zaměstnavatelé nevěnují dostatečnou pozornost výběru vhodného systému ochrany proti pádu z výšky pomocí OOPP. Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro osobní zajištění pro práci ve výškách, které nesplňují stanovené technické požadavky na osobní ochranné prostředky. Prostředky osobního zajištění proti pádu mnohdy nemají pravidelné kontroly a zkoušky, jak požaduje návod výrobce. Zaměstnanci pro užívání prostředků osobního zajištění proti pádu nejsou zaškoleni a rovněž nejsou seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména pak s vyprošťovacími postupy při mimořádných událostech. Nerespektují omezující podmínky a rizika používání prostředků osobního zajištění. Proto jsou tyto prostředky zaměstnanci nekvalifikovaně používány. Zaměstnavatelé mnohdy neurčují způsob a místo kotvení, nezpracovávají technologický postup na prováděné práce s určením vhodného OOPP proti pádu, nezajišťují pro zaměstnance provádějící práce pomocí OOPP proti pádu řádné školení ze způsobu jejich používání. Zaměstnanci často pro kotvení používají spojovací lano příliš dlouhé, a to jak při pracovním polohovacím systému, tak při systému zachycení pádu. Nemůže tak dojít k zachycení případného pádu v bezpečné vzdálenosti od hrany nebo v bezpečné výšce. Uživatel těchto OOPP také často ani neví, k jakému účelu jsou jednotlivé spojovací prostředky používány a k čemu slouží. Nedostatečně, málo jsou používány doplňky jako zkracovače (lanové svěry) určené k nastavení délky lana, zatahovací zachycovače pádu a pohyblivé zachycovače pádu. Pracovníci provádějící práce ve výšce také často mají nasazený pouze zachycovací postroj bez spojovacích prostředků, kotevního lana, kdy toto použijí až v okamžiku, kdy je na jejich pracovišti prováděna kontrola.

Na úroveň zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zhotovitele mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odrážejí v termínech na provedení prací, cenou zakázky a dalšími vlivy odrážejícími se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických postupů stavby.

Autor článku: 

Komentáře

reakce na zavádějící zobecňování

08.06.2023 - 23:23 Ondřej Belica
Dovolím si zareagovat na některá tvrzení, s nimiž se nemohu ztotožnit. Je sice pravda, že § 3 odst. 2 NV č. 362/2005 Sb. uvádí, že "ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany", ale je nezbytné zohlednit i ustanovení hned následujícího odstavce (tedy § 3 odst. 3 NV č. 362/2005 Sb.), kde mimo jiné stojí, že "osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, se použijí v případě, kdy není použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné", viz třeba tento článek: https://craa.cz/2022/01/19/pravni-opora-provadeni-praci-z-lana/. Jsou mnohé práce (mnohá pracoviště), které použití při použití kolektivní ochrany nelze provést anebo s prostředky kolektivní ochrany nelze pracovišť dosáhnout - např. světlíky v činžovních domech, obvodové pláště některých moderních "architektonických skvostů" atp. To, že mnohé samostatně výdělečně činné fyzické osoby (dále jen OSVČ) vykonávají práce ve výškách s využitím OOPP proti pádu (dále jen OOP) je pravda, stejně tak, že mnohdy je to dáno finančními důvody. Ty však nemusí být nutně na straně těchto OSVČ, kteří si náklady na ochranu proti pádu promítnou do ceny zakázky, ale na straně zadavatele prací. Ti se s péčí řádného hospodáře snaží minimalizovat náklady - proč by měli kvůli práci trvající dvě hodiny platit za den stavby lešení, den na jeho demontáž, dále po oba dny platit za zábor veřejného prostranství a v neposlední řadě za pronájem lešení, když je zhotovitel schopen realizovat zakázku s využitím OOP za čtyři hodiny. Rozhodně nemohu souhlasit s tvrzením, že "zvláště právě mezi OSVČ je rozšířen názor, že práce s pomocí OOP je nebezpečná a také zdržuje". Takováto generalizace je stejně nepravdivá, jako při přihlédnutí k aktuální kauze ŘSD tvrdit, že "zvláště právě mezi úředníky ve státní službě je rozšířen názor, že zjednávat výhody při veřejných zakázkách je normální". Ano, jsou OSVČ, které odmítají OOP s tím, že použití OOP zdržuje. Ale stejní odmítači se najdou i mezi zaměstnanci (ať už proto, že pracovní úraz vnímají jako možnost, jak "stonat na zaměstnavatele", nebo jen proto, že zaměstnavatel pořídl naprosto nevhodné OOP). Na druhou stranu se stále častěji setkávám s OSVČ, kteří k BOZP přistupují svědomitě a OOP proti pádu poctivě používají. Zajisté se u mnohých najdou nějaké závady (např. absence "papíru pro papír"), ale na pracovišti se snaží počínat maximálně bezpečně - chtějí se večer vrátit domů k rodinám. Co se týče druhého odstavce článku, opět nemohu souhlasit se zobecňováním. Jsou pracovníci, kteří používají prostředky, jež nejsou OOP, anebo OOP, které nejsou revidovány, jsou pracovníci, kteří nejsou dostatečně vyškoleni a ani seznámeni s návody k používání OOP. Na druhou stranu jsou pracovníci, kteří užívají vhodné OOP, mají je revidovány, jsou řádně proškoleni a jsou seznámeni s návody. A pak je třetí kategorie pracovníků, kteří třeba OOP užívají, jejich OOP jsou revidovány, oni sami jsou proškoleni a seznámeni s návody, ale prostě mají jen bordel v papírech, což z pohledu IP je vnímáno jako závada, ale faktický vliv na bezpečnost to nemá. Bylo by tedy vhodné mezi nimi rozlišovat. O. Belica

Problematika bezpečnosti práce ve výškách

12.06.2023 - 12:03 Lukáš Neklan
Pan Neset v článku trefně popsal několik častých problémů, které se ve světě prací ve výškách neustále skloňují. Stejně jako p. Belica vidím v oblasti BOZP velký posun vpřed, zejména ve směru dostupných technologií. Kolektivní ochrana, která je a bude upřednostňována vždy před OOPP, je dnes dostupnější. Jak prodej tak zapůjčení je dostupné i menším živnostníkům. Co vidím jako problém je, lidé často o těchto možnostech nevědí. Pod tlakem času, financí, lidé vykonávají práce ve výškách stejně jako jejich předchůdci. Stejný pohled mám na ostatní problémy, technologické postupy, analýzy rizik, výběr vhodného OOPP, výběr vhodného místa pro kotvení OOPP, kontroly OOPP, evakuace z výšky apod. V naší republice chybí standardy pro náš obor prací ve výškách, chybí certifikace. Naši školitelé na polygonech umí s lehkostí během pár hodin živnostníkovi nebo velké firmě předat teoretické i praktické zkušenosti, které se dotýkají všech témat, který p. Neset zmínil. Je jen otázka času, kdy se díky oborovým certifikacím dostanou pracovníci ve výškách a jejich nadřízení na potřebná školení, setkají se s kvalifikovaným školitelem. Pak na stavbě velká firma i drobný živnostník bude mít vše, tak jak má být.

Lukáši, co se týče kolektivní

12.06.2023 - 23:33 Ondřej Belica
Lukáši, co se týče kolektivní ochrany, tou se rozumí technické konstrukce, tedy např. ochranná zábradlí, ohrazení, lešení atp. Tedy opatření, která jsou na každém staveništi. Co procházím zprávy o pracovní úrazovosti, tak v posledních letech k pádům na staveništích docházelo. A předmětné prostředky kolektivní ochrany tomu nezabránily. Naproti tomu pádů, při použití OOP, tam bylo výrazně méně. A také tam byly pády, kde příčinou bylo nepoužití OOP. Kde jsi sebral, že v ČR chybí standardy pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou? S něčím jako standardy pro práce ve výškách jsem se setkal už v roce 1999 a v psané podobě pak někdy v roce 2002 nebo 2003. Takže standardy minimálně 20 let existují. To, že nejsou obecně závazné či vymahatelné, to věc jiná. A kde jsi vzal, že chybí certifikace? I ty tu existují. Nemají však oporu v právních předpisech. Proto mnohé z nich mají cenu pouze toho papíru/plastové karty, na něž jsou vytištěny.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail