Přípustné expoziční limity chemických látek v pracovním prostředí

Návod, jak postupovat, když pro chemickou škodlivinu nebo prach není legislativně stanoven přípustný expoziční limit.

V pracovním prostředí se mohou vyskytovat různé rizikové faktory, mezi které patří i chemické látky a přípravky (chemické škodliviny). Obecnou povinností zaměstnavatelů je minimalizovat negativní působení těchto škodlivých faktorů, což předpokládá nejen znát charakter a míru rizika, ale i kontrolovat, zda nedochází k zhoršování stavu. Tyto povinnosti zaměstnavatelů obsahuje zejména zákoník práce (zákon č. 65/1965 Sb., v platném znění), který v § 134c odst. 1 stanoví:

"Pokud se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru, a při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot postupovat podle zvláštních právních předpisů."

Tímto zvláštním právním předpisem je nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, v platném znění. Opět ve zcela obecné poloze může zaměstnavatel k porovnání analyticky zjištěných (naměřených) koncentrací s výší (mírou) rizika použít jen ty přípustné hodnoty, které jsou vyhlášeny právním předpisem, v našem případě s tzv. přípustným expozičním limitem (PEL), resp. nejvyšší přípustnou koncentrací (NPK-P). Oba tyto termíny jsou definovány ve výše zmíněném nařízení vlády v § 14 (Hodnocení zdravotního rizika chemických faktorů a prachu) kde odst. 2 definuje přípustný expoziční limit a nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší takto.

"Přípustné expoziční limity (PEL) jsou celosměnové časově vážené průměry koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní době, aniž by u nich došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a výkonnosti. Výkyvy koncentrace chemické látky nad hodnotu přípustného expozičního limitu až do hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) musí být v průběhu směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního limitu překročena. Přípustné expoziční limity platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu, a doba výkonu práce nepřesahuje 8 hodin."

Základní problém je v tom, že v tabulce č. 1, přílohy 2, části A výše uvedeného nařízení vlády jsou hygienické limity v ovzduší pracovišť stanoveny jen asi pro 300 látek a zaměstnavatelé nemají žádnou možnost porovnat naměřené hodnoty těch látek, které nemají PEL s „přípustnými hodnotami“ a tím zákonem předepsanou povinnost nemohou naplnit.

Jak tedy postupovat, když pro chemickou škodlivinu nebo prach není legislativně stanoven PEL (NPK-P)?
 
Na centru hygieny práce a nemocí z povolání SZÚ pracuje již řadu let komise pro expoziční limity v pracovním ovzduší a pro kategorizaci prací (dále jen „komise CPL“), která – především pro orgány ochrany veřejného zdraví, ale i pro podnikající právnické a fyzické osoby doporučovala a stále doporučuje přípustné expoziční limity pro jednotlivé chemické látky v případech, kdy limit není stanoven.

Je třeba doplnit, že podle § 82 odst. 2 písm. m) zákona č. 258/2000 Sb., náleží stanovení PEL a NPK-P pro CHL nebo prach, pro něž nejsou tyto hodnoty uvedeny ve výše uvedeném nařízení vlády, krajské hygienické stanici.

Od ledna 2005 komise CPL postupuje podle metodického pokynu hlavního hygienika č. 17/2004 Věstníku MZ, k postupu stanovení PEL a NPK-P látek neuvedených v nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, v platném znění.

Metodický pokyn má zajistit odbornou pomoc orgánům ochrany veřejného zdraví a doporučuje KHS jak postupovat.
Postup je následující:

  1. KHS požádá CPL SZÚ o doporučení hodnot PEL a NPK-P pro konkrétní látku – v metodickém pokynu jsou vyjmenovány i nutné náležitosti žádosti.
  2. CPL SZÚ:
    - navrhne hodnotu PEL a NPK-P pro konkrétní pracoviště do 3 měsíců, ve složitějších případech do 6 měsíců ode dne obdržení podkladů,
    - uvede metody stanovení CHL v ovzduší a meze její detekce,
    - případně navrhne způsoby stanovení CHL nebo jejích metabolitů v biologickém materiálu pokud jsou dostupné,
    - doporučí jak kategorizovat konkrétní práci v riziku nalezených koncentrací,
    - doporučí obsah preventivních prohlídek,
    - uvede použité zdroje,
    - výsledky hodnocení s návrhem pro PEL a NPK-P dané látky zveřejní na intranetu hygienické služby.
  3. KHS na základě tohoto doporučení stanoví hodnoty PEL a NPK-P rozhodnutím.
  4. KHS bude sledovat pracoviště, resp. práce, pro které stanovila rozhodnutím PEL nebo NPK-P, po uplynutí 12 měsíců sdělí CPL SZÚ zkušenosti s uplatněním stanovených hodnot.

Komise CPL očekává, že tuto nabídku budou využívat především podnikající právnické a fyzické osoby; jejich povinností totiž je měřením zjišťovat a kontrolovat hodnoty koncentrací látek v ovzduší pracovišť.

ZDROJ:
Přípustné expoziční limity chemických látek v pracovním prostředí. Státní zdravotní ústav [online]. Praha : Státní zdravotní ústav - Centrum pracovního lékařství, 2005 [cit. 09-01-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.szu.cz/chpnp/?page=PEL>. 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail