Právní postavení subjektů v přestupku podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti v kontrolní praxi

Od vzniku oddělení nelegálního zaměstnávání (dále jen NLZ) se inspektoři NLZ setkávají s mnohým porušením právních předpisů, zejména pak při tzv. zastřeném zprostředkování zaměstnání. Ve snaze zamezit uvedeným praktikám některých zaměstnavatelských subjektů na trhu práce bylo přijetí novely, která novelizovala zákon o zaměstnanosti (dále jen ZoZ) a s účinností ode dne 29. 7. 2017 zavedla do tohoto zákona ustanovení § 5 písm. g) zastřené zprostředkování zaměstnání.

Podle tohoto ustanovení se zastřeným zprostředkováním zaměstnání rozumí činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) ZoZ. Ustanovení § 140 odst. 1 písm. g) ZoZ pak definuje zastřené zprostředkování zaměstnání podle § 5 písm. g) ZoZ jako přestupek, za který lze uložit pokutu až do výše 10 milionů korun, nejméně však ve výši 50 000 Kč.

I po této legislativní změně se inspektoři NLZ při své kontrolní činnosti v Plzeňském kraji (autor je z Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj - pozn. redakce) setkávají pravidelně s obchodními smlouvami, které nahrazují dohody o dočasném přidělení zaměstnance k uživateli, opakovaně a trvale tak dochází k pronájmu pracovní síly na základě různých formálně uzavřených obchodních smluv.

Při tomto přetrvávajícím trendu vyvstává otázka nad stavem rozšíření povědomí o zastřeném zprostředkování zaměstnání u obchodních společností vystupujících jako objednatelé díla (i když není výjimkou zastřené zprostředkování i u malých ekonomických subjektů, kteřé mají svých kmenových zaměstnanců v řádech jednotek), když se od nich při výkonu úřední činnosti inspektoři často dozvídají, že jim zastřené zprostředkování nic neříká a tento pojem neznají.

Neklesající počty odhaleného zastřeného zprostředkování zaměstnání pak přispěly k další novelizaci zákona o zaměstnanosti, když zákon č. 274/2021 Sb., s účinností od 2. 8. 2021 ukotvil nový přestupek, za který lze uložit pokutu až do výše 10 milionů korun, nejméně však ve výši 50 000 Kč, kterého se dopustí také ten, kdo zastřené zprostředkování zaměstnání umožní. Ani tato novelizace zatím nevykazuje v kontrolní činnosti žádné větší omezení počtu zjištěných jednání, které naplňují znaky zastřeného zprostředkování zaměstnání či umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání. Kontrolované osoby většinou systém pronájmu pracovní síly na základě obchodních smluv vyhodnocují jako ekonomicky velmi výhodný. U některých kontrolovaných osob pak inspektoři v jediném výrobním procesu nacházejí vedle kmenových zaměstnanců zaměstnance několika agentur práce i zaměstnance dalších několika různých obchodních společností, kteří se všichni vzájemně podílejí na jednom společném díle, které je předmětem podnikání kontrolované osoby.

V současné době teprve budou zahajována přestupková řízení se subjekty, které zastřené zprostředkování umožnily, a možná právě projednávání tohoto deliktu v přestupkových řízeních a následné ukládání správních trestů za prokázané spáchané přestupky může přinést postupné vytlačování trendu pronájmu pracovní síly na základě obchodních smluv a zavedení stavu v souladu s platnou právní úpravou. Tuto otázku budeme však schopni, stejně jako každou predikci, zodpovědět až v delším časovém horizontu.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail