Pracovní úrazy podle územního členění ČR v letech 1999 - 2003

V roce 2000 byla poprvé při zpracování úlohy Nem Úr 1-01 použita pro zařazení územních jednotek v ČR klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS (La Nomenclature des Unités Territoliales Statistiques), která byla po schválení vládou ČR a ve shodě s vymezením NUTS v rámci EU přijata Eurostatem.
Pro zachování kontinuity při sledování ukazatelů pracovních úrazů podle území působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce byl proto proveden pro léta 2000 a 2001 přepočet ukazatelů v krajích (vyšších územních samosprávných celcích) podle klasifikace CZ-NUTS na ukazatele odpovídající subjektům v území působnosti inspektorátů bezpečnosti práce v období do konce roku 2001, tj. v krajích podle bývalého "Číselníku krajů a okresů" (ČKO). Přepočtené hodnoty absolutních i relativních ukazatelů jsou uvedeny v pomocné tabulce č. 3. Tato pomocná tabulka je určena k vytvoření grafů. V roce 2002 byla již území působnosti inspektorátů bezpečnosti práce uvedena do souladu s územní klasifikací CZ-NUTS.

Poznámka redakce: Vzhledem k rozsahu jednotlivých tabulek, jsou tabulky č. 1, č. 2 a pomocná tabulka č. 3, k dispozici ke stažení v souboru ve formátu pdf. (Soubor se otevře jako nové okno)

1. Ukazatele pracovních úrazů v roce 2003 v krajích

1.1 Ukazatele pracovních úrazů v roce 2003 v krajích podle CZ-NUTS
 
V tabulce č. 1jsou ukazatele pracovních úrazů v ČR za rok 2003 uspořádané podle krajů - vyšších územních samosprávných celků (VÚSC) podle klasifikace CZ-NUTS. Rozložení pracovních úrazů do jednotlivých krajů (VÚSC) je v grafu č. 1.

Z grafu  č. 1 plyne, že ze čtrnácti krajů vznikla téměř polovina pracovních úrazů (49,3%) v pouhé třetině krajů (VÚSC), a to na území hl. m. Prahy (11,5%), dále ve Středočeském kraji (10,2), v Jihomoravském kraji (10%), v Moravskoslezském kraji (9,5%)a v Jihočeském kraji (8,1%).
Nejméně pracovních úrazů jako v předešlém roce vykázal Karlovarský kraj (2,8% pracovních úrazů), následovaný Libereckým krajem (4,5%), Pardubickým, Olomouckým a Zlínským krajem (všechny tři shodně 5,3%).

Graf č. 1: Rozdělení pracovních úrazů v roce 2003 podle krajů

Poněkud jiná posloupnost vznikne, srovnají-li se kraje podle hodnot ukazatelů četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Potom nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele vykázal Plzeňský kraj (2,7), následovaný Vysočinou (2,62), Jihočeským krajem (2,61), Královéhradeckým (2,44), Libereckým krajem (2,22) a Pardubickým krajem (2,12).
Naopak nejnižší hodnoty tohoto ukazatele vykázalo hl. m. Praha (1,1), dále Moravskoslezský kraj (1,66), Jihomoravský kraj (1,68) následovaný Zlínským (1,83), Středočeským (1,93), Olomouckým (1,94), Ústeckým (2,02) a Karlovarským krajem (2,04).
Nejvyšší hodnota průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz byla zaznamenána v Plzeňském kraji (0,309). Po něm následovala Vysočina (0,284), dále Jihočeský kraj (0,282), Královéhradecký kraj (0,244), Liberecký kraj (0,259) a téměř shodně Moravskoslezský kraj (0,254). Nejnižší hodnotu průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz vykázalo hl. m. Praha (0,129), následované s určitým odstupem Jihomoravským (0,205) a Středočeským (0,217) a dále Karlovarským krajem (0,218), v němž byla také vykázána nejnižší hodnota ukazatele průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (39,01 pracovních dnů).

1.2 Ukazatele pracovních úrazů v roce 2003 podle území působnosti IBP
Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2003 podle území působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce (IBP) jsou v tabulce č. 2. Rozdělení je v  grafu č. 2.
Převod absolutních ukazatelů pracovních úrazů v krajích (VÚSC) podle klasifikace CZ NUTS na ukazatele v území působnosti jednotlivých IBP je v pomocné tabulce č. 2. 

Z tabulky č. 2 a grafu č. 2 plyne, že nejvíce pracovních úrazů vzniká v území působnosti inspektorátů bezpečnosti práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj (15,3% úrazů), Moravskoslezský a Olomoucký kraj (14,8% pracovních úrazů) a pro Jihočeský kraj a Vysočinu (14,4% pracovních úrazů). V území působnosti těchto tří IBP vzniká téměř polovina pracovních úrazů (44,5% zaznamenaných případů). Nejméně pracovních úrazů bylo zaznamenáno v území působnosti IBP pro Středočeský kraj (10,2%) a IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj (10,3% pracovních úrazů).
Při zřetelném snížení počtu případů pracovních úrazů proti roku 2002 došlo v územích působnosti všech IBP i ke snížení hodnot ukazatelů četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Šlo zejména o IBP pro Středočeský kraj (snížení z 2,18 na 1,93) a IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu (snížení z 2,83 na 2,61), v němž jsou spolu s IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj vykazovány nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele v roce 2003.

Graf č. 2: Rozdělení pracovních úrazů v roce 2003 podle území působnosti IBP pro kraj

Nejnižší hodnoty ukazatele četnosti případů na 100 pojištěnců jsou delší čas zaznamenávány na územích působnosti IBP pro hl. m. Prahu (v roce 2003 to bylo 1,1), IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (1,73) a Moravskoslezský a Olomoucký kraj (1,75).
Nejvyšší hodnoty ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz vykazuje IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu (0,283), dále IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj (0,279), na třetím místě je IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj (0,260) následovaný IBP pro Ústecký a Liberecký kraj (0,240), u IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj se hodnota tohoto ukazatele v důsledku nejvyšší zaznamenané hodnoty průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz zařadila na páté místo v pořadí (0,248). Nejnižší hodnoty tohoto ukazatele byly zaznamenány u IBP pro hlavní město Prahu (0,129), dále u IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (0,213) a IBP pro Středočeský kraj (0,217).
Nejvyšší hodnoty ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz byly vykázány v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj (51,71 kalendářního dne), IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (44,96 dne), IBP pro hl. m. Prahu (42,86 dne) a IBP pro Ústecký a Liberecký kraj (41,95 kalendářního dne). Nejnižší hodnota byla zaznamenána v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu (33,54 kalendářního dne). Hodnota tohoto ukazatele se v roce 2003 snížila pouze v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu a v území působnosti ostatních IBP se zvětšila.

2. Vývoj ukazatelů pracovních úrazů na území působnosti jednotlivých IBP
Vývojové řady hodnot absolutních i relativních ukazatelů pracovních úrazů podle území působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce jsou v pomocné tabulce č. 2.

Graf č. 3: Vývoj pracovních úrazů v uzemí působnosti IBP pro kraj

Z grafu č. 3 je patrné, že v území působnosti tří IBP, které mají rozhodný podíl na celkovém počtu pracovních úrazů, pokračoval výrazný trend poklesu hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů. Šlo o území působnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj, IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj a IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu. Oproti minulému roku poklesl počet případů pracovních úrazů v území působnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj o téměř 7,5%, v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj o 10% a v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu téměř o 10%. Hodnota tohoto ukazatele poklesla též v územích působnosti ostatních inspektorátů. Náhlý vzrůst počtu úrazů v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu v roce 2002 byl způsoben změnou jeho území působnosti.
Nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele vykazuje trvale území působnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj následované územím působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ale je třeba vzít v úvahu, že spolu s územími působnosti IBP pro hl. m. Prahu zahrnují tato území vyšší počty pojištěnců.
Nejnižší počty případů pracovních úrazů vykazuje v roce 2003 území působnosti IBP pro Středočeský kraj, za ním těsně následuje území působnosti IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj.

V grafu č. 4 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů četnosti případů pracovních úrazů na 100 nemocensky pojištěných v  územích působnosti jednotlivých IBP

Graf č. 4: Vývoj četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců v území působnosti IBP pro kraj

Z grafu č. 4 je patrné, že - obdobně, jako v případě ukazatele počtu případů pracovních úrazů - dochází ke snížení tohoto ukazatele v  území působnosti všech IBP.
Po vzestupu hodnot tohoto ukazatele v roce 2002 v územích působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu a IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj, které také dlouhodobě vykazují nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele, nastal v roce 2003 pokles pod hodnoty roku 2000. Třetí místo zaujímá území působnosti IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj, ale zde je patrný trvale sestupný trend hodnot četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců.
Nejnižší hodnoty četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců jsou dlouhodobě vykazovány v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu. Tyto hodnoty představují pouze 64% hodnoty tohoto ukazatele vykazované v území působnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj a 63% hodnoty vykazované v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj, které vykazují další nejnižší hodnoty tohoto ukazatele a udržují se pod průměrnými hodnotami zaznamenanými za ČR.

Graf č. 5: Vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti v území působnosti IBP pro kraj
 

Z grafu č. 5 je patrné, že vlivem vývoje ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců došlo v roce 2003 k poklesu hodnot průměrného procenta pracovní neschopnosti v území působnosti všech IBP. Nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele vykazuje IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu, IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj a dále IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj, IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj a IBP pro Ústecký a Liberecký kraj. Pod hodnotami tohoto ukazatele pro celou ČR se pohybují území působnosti IBP pro Středočeský kraj, IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj a IBP pro hlavní město Prahu, které vykazuje dlouhodobě nejnižší hodnotu tohoto ukazatele.

V grafu č. 6 je zaznamenán vývoj hodnot problematického ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v  územích působnosti jednotlivých IBP.

Graf č. 6: Vývoj průměrné délky  trvání případu v území působnosti IBP pro kraj
 

Z grafu č. 6 je patrné, že v územích působnosti většiny IBP došlo v roce 2003 ke zvýšení hodnot tohoto ukazatele a to zejména v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ke snížení došlo pouze v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu.
I přes výrazný pokles zaznamenaný v roce 2001 jsou trvale nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele zaznamenávány v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Jeho hodnoty jsou o 35% až 54% vyšší než hodnoty tohoto ukazatele zaznamenávané v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu, v němž jsou, s výjimkou roku 2000, vykazovány nejnižší hodnoty.
Nejnižší hodnoty ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz jsou trvale vykazovány v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu a IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj, který se však po zvýšení ukazatele v roce 2002 i v roce 2003 dostal až na úroveň vykazovanou v území působnosti IBP pro Středočeský kraj.