Pracovní úrazovost v České republice v roce 2018

6. PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

6. PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

Ve sledovaném období 2009-2018 došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2010 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V letech 2009-2014 hodnota četnosti těchto pracovních úrazů žen činila průměrně 59 % hodnoty celorepublikové četnosti a v letech 2015-2018 činila již 63 %. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele stejnou nebo nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.) a Ubytování, stravování a pohostinství (I.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.) a Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly rizikové činnosti typické pro daná odvětví.

Z celkového počtu 44 238 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (k 6. 5. 2019), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 14 383 (tj. 32,5 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 149 (tj. 2,6 % ze 44 238) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 215 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2009 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 16 %, k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností jen o 5 % a tím k poklesu četnosti těchto úrazů o 9 %.

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2009-2018 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém trendu, ale spíše o nahodilých událostech.  K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze, otrava plyny a vražda. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnankyň nebo předmětů na zaměstnankyně a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy, a to autonehody. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 byl evidován pouhý jeden případ, a to pád osoby z výšky. Jednalo se o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě dopravní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem. V roce 2017 se udály čtyři případy, z toho dvě dopravní nehody, a v roce 2018 bylo evidováno případů šest, z toho jedna dopravní nehoda.

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal v letech 2009 a 2010 prudký pokles počtu těchto případů, v dalších dvou letech pak byl zaznamenán opět nárůst a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu. V roce 2014 došlo k mírnému nárůstu počtu případů a v roce 2015 k velkém nárůstu na trojnásobek počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 % a v letech 2017 a 2018 počet případů opět narostl, vždy o 18 %. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Protože průměrný počet mladistvých pojištěnců rok od roku značně kolísá, je četnost případů ukazatel s lepší vypovídací schopností. V roce 2010 se hodnota četnosti těchto pracovních úrazů (0,73) těsně přiblížila četnosti pracovních úrazů žen (0,72). V letech 2011-2014 došlo k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr a v letech 2015-2018 byla vyšší než četnost u mužů. V roce 2015 četnost extrémně stoupla (4,26) a přiblížila se hodnotě četnosti z let 1997 a 1998.

Smrtelný pracovní úraz mladistvých zaměstnanců nebyl v posledních více než 10 letech zaznamenán žádný.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2009-2018 odděleně pro ženy a muže (bazické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 7 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 16 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vzrostl o 11 % (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2009 činil 47,5 % : 52,5 %. Tento poměr se do roku 2018 postupně změnil na 49,5 % : 50,5 % (o 2,0 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně „nahrazováni“ ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za posledních 10 let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů.

Tento poměr

• v roce 2009 činil 28,3 % : 71,7 % a v roce 2018 již 32,2 % : 67,8 %, změna o 3,9 % u případů s pracovní neschopností,
• v roce 2009 činil 28,0 % : 72,0 % a v roce 2018 již 32,2 % : 67,8 %, změna o 4,2 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
• v roce 2009 činil 13,2 % : 86,8 % a v roce 2018 již 18,7 % : 81,3 %, změna o 5,5 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2009 činil 7,6 % : 92,4 % a v roce 2018 pak 4,9 % : 95,1 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2018, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.

Závažné pracovní úrazy žen

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (85 z 215, tj. 39,5 %), a to nejčastěji pádem (64 případů), především na rovině, např. vlivem namrzlého nebo mokrého povrchu. Celkem došlo při pádech osob (žen) ke 113 případům. Při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů – nespecifikováno“ došlo ke 44 případům, z toho pády osob způsobily 16 případů. Ke 13 případům došlo při činnosti „osobní doprava“, z toho dopravní nehody (včetně sražení chodce vozidlem) způsobily 11 případů.

Zdroje úrazu

• Povrchy na úrovni země (vnější i vnitřní, sportoviště, kluzké podlahy) - 61 případů
• Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (schody, žebříky, výstupy) - 32 případů

Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 53 let.

Ve věkové kategorii od 50 let (50-83 let) bylo evidováno 116 případů, z toho 67 bylo zaviněno pádem osoby.

V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy zvlášť pro muže a ženy. V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu počtu případů o 20 %. Pokles zaznamenaly i pracovní úrazy s pracovní neschopností (o 30 %), bez pracovní neschopnosti (o 19 %) a také pojištěnci (o 7 %). V následujících letech ale pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dramaticky vzrostly. Nejvyšší hodnota indexu od roku 2009 byla u mužů evidována v roce 2011 a to 164 %, u žen pak v roce 2012, a činila 232 %.

Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.

Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2018 žen. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

• Budovy, konstrukce, povrchy - 33,2 %
• Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 24,5 %
• Ruční nářadí - 8,9 %