Pracovní úrazovost v České republice v roce 2018

2. VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2.  VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2.1  Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2018

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2018 vztahují ke 4,733 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2018 bylo v České republice nově hlášeno celkem 46 223 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 883 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,571 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2018 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 2,7 %). Došlo také k poklesu absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, ale jen o 0,5 %.

Celkově 45 666 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 14 719 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2018 k mírnému poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,02 na hodnotu 0,98 (tj. o 3,9 %).

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2018 mírně pokleslo (o 1,3 %), a to na hodnotu 0,149 %.

V roce 2018 stoupla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 54,39 na hodnotu 55,62 kalendářních dnů, tj. o 2,3 %.

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 7 043 osob, tj. o 34 osob méně než v roce 2017.

2.2  Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2018

V roce 2018 bylo v  systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 123 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

• 103 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP) a
• 20 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2018 stoupl proti roku 2017 o 28 případů. Hodnota četnosti případů tím také stoupla z hodnoty 0,20 na 0,26. Je třeba ale přihlédnout k tomu, že Český statistický úřad již od roku 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr a tato změna se mohla do hodnot ukazatelů promítnout.

Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností stoupl z hodnoty 0,20 na 0,27 %.

2.3  Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2018, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (graf č. 2.1 a tabulka č. 2.3).

V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností i četnosti. Dále pak v roce 2011 došlo k poklesu počtu případů (o 8,8 %) i četnosti (o 6,7 %). Tento trend pokračoval i v roce 2012, kdy počet případů klesl o 6,4 % a četnost o 11,6 %. V roce 2013 počet případů klesl již jen o 2,7 % a četnost o 2,0 %. V dalších letech došlo k nárůstu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2014 stoupl počet případů o 5,0 % a četnost o 4,1 % a v roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 %.  V roce 2016 stoupl počet případů o 2,3 % a četnost o 1,0 %. V roce 2017 počet případů stagnoval, ale četnost klesla o 1,9 % a v roce 2018 počet případů klesl stejně jako v roce 2013 o 2,7 % a současně četnost klesla o 3,9 % (graf č. 2.2).

Od roku 2009 je evidován podstatně nižší počet pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti a také závažných. Průměrné procento pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) také kleslo a pokles pokračoval až do roku 2013. Průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ v roce 2009 (graf č. 2.4) extrémně vzrostla na 55,16 dne. Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. V letech 2010 až 2013 pokračoval pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy a od roku 2016 tento ukazatel stagnuje. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2010 klesla, v letech 2011 a 2012 vzrostla téměř na hodnotu roku 2009 a v roce 2013 dosáhla maxima (55,72 dne). V roce 2014 klesla, v roce 2015 tato hodnota (55,44 dne) stoupla téměř na hodnotu maxima a v roce 2016 a 2017 potom opět klesla. V roce 2018 opět téměř dosáhla hodnoty maxima z roku 2013 (55,62).

Vývoj pracovní  neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů v České republice měl jiný průběh. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2009 postupně vzrostl o 28,3 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ klesla v těchto třech důvodech pracovní neschopnosti souhrnně o 3,3 dne (o 7,4 %) na hodnotu 41,7 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 0,5 dne (o 0,8 %). Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bazickými indexy. Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla svého maxima v roce 2013 (55,72 dne) a v roce 2018 se hodnota tohoto ukazatele tomuto maximu velmi přiblížila. Počet pojištěnců v roce 2018 stoupl od roku 2009 o 11 %. Ostatní ukazatele klesaly. Četnost a počet případů klesly od roku 2009 o 17 % a o 8 %.

2.4  Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Pokles absolutního počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6 a 2.7) se v roce 2009 zastavil na hodnotě 105 případů. V letech 2010 a 2011 došlo k nárůstu a v roce 2012 zase k poklesu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2013 byly zaznamenány shodné hodnoty s rokem 2012. V roce 2015 byl zaznamenán nárůst obou ukazatelů a to stejný jako v roce 2010, kdy počet vzrostl o 16 případů a četnost o 0,03 (tabulka č. 2.4). V roce 2017 dosáhl počet případů historického minima. V letech 2015 a 2018 byl evidován vyšší počet případů vlivem hromadných úrazů. V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů.