Pracovní úrazovost v České republice v roce 2016

V roce 2016 došlo k nárůstu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2015. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016 čtěte v tomto článku. Tabulková část je v příloze na konci článku.

2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2016 vztahují ke 4,571 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2016 bylo v České republice nově hlášeno celkem 47 379 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 787 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,575 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2016 k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 2,3 %). Došlo také k nárůstu absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, ale jen o 0,3 %. To způsobilo, že průměrná délka trvání jednoho případu klesla o 2,0 %.

Celkově 46 713 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 14 611 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2016 k mírnému nárůstu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,03 na hodnotu 1,04 (tj. o 1,0 %).

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2016 mírně pokleslo (o 1,3 %) a to na  hodnotu 0,154 %.

V roce 2016 klesla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 55,44 na hodnotu 54,35 kalendářních dnů, tj. o 2,0 %.

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 7 036 osob, tj. o 2 osoby méně než v roce 2015.

2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016

V roce 2016 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 104 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

  • 102 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP) a
  • 2 smrtelné pracovní úrazy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2016 klesl proti roku 2015 o 28 případů. Hodnota četnosti případů tím také klesla z hodnoty 0,29 na 0,23. Je třeba ale přihlédnout k tomu, že Český statistický úřad již od roku 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr a tato změna se mohla do hodnot ukazatelů promítnout.

Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl z hodnoty 0,28 na 0,22 %.

2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2016, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (graf č. 2.1 a tabulka č. 2.3).

V roce 2007 byl zaznamenán pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti a to o 8,2 % (graf č. 2.2). Stejný trend pokračoval i v roce 2008, počet případů klesl o 7,7 % a v roce 2009 dokonce až o 29,6 %. V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu těchto ukazatelů. Dále pak v roce 2011 došlo k poklesu počtu případů (o 8,8 %) i četnosti (o 6,7 %). Tento trend pokračoval i v roce 2012, kdy počet případů klesl o 6,4 % a četnost o 11,6 %. V roce 2013 počet případů klesl již jen o 2,7 % a četnost o 2,0 %. V dalších letech došlo k nárůstu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2014 stoupl počet případů o 5,0 % a četnost o 4,1 % a v roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 % a v roce 2016 stoupl počet případů o 2,3 %.


S poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech 2007 – 2009 došlo i k poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) a současně pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ (graf č. 2.4). Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. V letech 2010 až 2013 pokračoval pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Pokles průměrného procenta pracovní neschopnosti pokračoval jen do roku 2012. Od roku 2014 oba tyto ukazatele zaznamenaly nárůst. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2010 klesla, v letech 2011 a 2012 vzrostla téměř na hodnotu roku 2009 a v roce 2013 dosáhla maxima (55,72 dne). V roce 2014 klesla, v roce 2015 tato hodnota (55,44 dne) stoupla téměř na hodnotu maxima a v roce 2016 pak opět klesla.

Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provázel v České republice i vývoj pracovní  neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2007 postupně klesl o 40,1 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 8,4 dne na hodnotu 43,0 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 7,7 dne (o 16,6 %) na průměrnou hodnotu 54,4 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.


V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bázickými indexy. Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla svého maxima v roce 2013. Od roku 2007 do roku 2013 tato hodnota vzrostla o 20 %. V roce 2014 došlo k mírnému poklesu tohoto ukazatele. Počet pojištěnců v roce 2016 byl obdobný jako v roce 2008. Ostatní ukazatele klesaly. Četnost a počet případů klesly od roku 2007 o 38 % a 39 %.

2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Pokles absolutního počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6 a 2.7) se po letech 2008 a 2009 zastavil. Počet v roce 2009 činil jen 105 případů. V letech 2010 a 2011 došlo k nárůstu a v roce 2012 zase k poklesu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2013 byly zaznamenány shodné hodnoty s rokem 2012. V roce 2015 byl zaznamenán nárůst obou ukazatelů a to stejný jako v roce 2010, kdy počet vzrostl o 16 případů a četnost o 0,03 (tabulka č. 2.4). V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bázickými indexy. Počet smrtelných pracovních úrazů klesl od roku 2007 o 45 % a četnost o 44 %. V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů.

Autor článku: 

Soubory ke stažení

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail