V roce 2016 došlo k nárůstu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2015. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2016 čtěte v tomto článku. Tabulková část je v příloze na konci článku.
Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:
Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3.1). Na jeden kraj připadalo v roce 2016 průměrně cca 327 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (cca třiapůlnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.
Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.
Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:
Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.
V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2016 (tabulka č. 3.2).
Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:
Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích
V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.
Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na růstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 2,3 %) se podílelo 8 krajů ČR. Největší nárůst byl zaznamenám v kraji Moravskoslezském (o 7,0 %). Pokles počtu případů byl zaznamenán největší v kraji Karlovarském, a to o 4,2 %.
Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že i četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností obdobně vzrostla v souvislosti se vzrůstem absolutního počtu těchto pracovních úrazů, také v 8 krajích ČR. Největší nárůst četnosti byl zaznamenám v kraji Moravskoslezském (o 6,6 %) a největší pokles četnosti v kraji Středočeském. Celkem došlo v ČR k nárůstu četnosti případů o 1,0 %.
Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. Největší pokles v posledním roce byl zaznamenán v kraji Středočeském (o 6,5 %) a pak v kraji Zlínském (o 6,1 %). Největší nárůst byl evidován v kraji Jihomoravském (o 9,9 %). Ve dvou krajích tento ukazatel stagnoval.
Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně klesla ve většině krajů ČR. Nárůst byl zaznamenán jen ve čtyřech krajích, největší v kraji Libereckém (o 1,13 kalendářního dne, tj. o 2,3 %). Celkem došlo v ČR k poklesu hodnoty tohoto ukazatele o 2,0 %, viz graf č. 3.3.4.
Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2007 – 2016, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2012 – 2016 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.
Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že v 9 krajích došlo k poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů a ve 4 krajích naopak k nárůstu počtu případů proti roku 2015. Výrazný pokles počtu případů byl zaznamenán v kraji Královéhradeckém, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském. V kraji Libereckém byl evidován stejný počet případů. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost u jednotlivých krajů.
Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2007 – 2016, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2012 – 2016 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.