Pracovní úrazovost v České republice v roce 2015

Část 12. 6 Pracovní úrazovost žen a mladistvých

Ve sledovaném období došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2006 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V roce 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, u počtu případů o 6,5 % a 4,6 %, a u četnosti o 9,0 % a 4,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2006 – 2008 dosahovala průměrně 55 % hodnoty celorepublikové četnosti. V letech 2009 – 2013  tato hodnota činila průměrně 59 % hodnoty celorepublikové četnosti a v letech 2014 – 2015 již 61 %. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele stejnou nebo nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.) nebo Těžba a dobývání (B.), měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 41 572 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (ke dni 22. 4. 2016), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP, se jich 12 747 (tj. 30,7 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 311 (tj. 3,2 % ze 41 572) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 224 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2006 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 5 %, ale k poklesu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 33 %) i četnosti (o 37 %).

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2006 – 2015 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech.  V roce 2006 bylo evidováno případů 6. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze a otrava plyny. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnanců nebo předmětů na zaměstnance a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy a to autonehody. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 byl evidován pouhý jeden případ a to pád osoby z výšky. Jednalo se o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy.

Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal mezi roky 2007 a 2008 vzestup. V letech 2009 a 2010 došlo k prudkému poklesu počtu těchto případů, v dalších dvou letech pak byl zaznamenám opět nárůst a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu. V roce 2014 došlo k mírnému nárůstu počtu případů a v roce 2015 k nárůstu na trojnásobek počtu případů. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť počet mladistvých pojištěnců meziročně vzrostl o 41 % (tabulka č. 6.1). Pokles četnosti těchto pracovních úrazů na 100 mladistvých byl za 21 let (do roku 2014) významný. Ještě v roce 1994 měl tento ukazatel hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2002 klesla jeho hodnota (1,95) pod celorepublikový průměr (2,03) a v roce 2007 se jeho hodnota (0,93) těsně přiblížila četnosti pracovních úrazů žen (0,92). V letech 2008 a 2009 došlo opět k vzestupu hodnoty tohoto ukazatele, přibližně na hodnotu roku 2003 (1,49) a byla tedy vyšší než za ČR (1,18). V roce 2010 klesl tento ukazatel dosud nejníže (0,73) a opět se těsně přiblížil četnosti pracovních úrazů žen (0,72) v tomto roce. V letech 2011 až 2015 došlo opět k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr. Četnost v roce 2015 významně stoupla (4,26) a přiblížila se hodnotě četnosti z let 1997 a 1998.

Smrtelný pracovní úraz mladistvých zaměstnanců nebyl v posledních 10 letech zaznamenán žádný.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2006 – 2015 odděleně pro ženy a muže (bázické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 5 %. Dohromady za ČR tento ukazatel zůstal na stejné hodnotě (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2006 činil 46,9 % : 53,1 %. Tento poměr se do roku 2015 postupně změnil na 48,9 % : 51,1 % (o 2,0 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně nahrazováni ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za 10 posledních let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů. Tento poměr

• v roce 2006 činil 24,6 % : 76,4 % a v roce 2015 již 30,7 % : 69,3 %, změna o 6,1 % u případů s pracovní neschopností,
• v roce 2006 činil 24,6 % : 76,4 % a v roce 2015 již 30,7 % : 69,3 %, změna o 6,1 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
• v roce 2006 činil 13,9 % : 86,1 % a v roce 2015 již 17,1 % : 82,9 %, změna o 3,2 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2006 činil 3,9 % : 96,1 % a v roce 2015 pak 8,3 % : 91,7 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2015, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.