Pracovní morálka jde ruku v ruce s pracovním prostředím

Zdroj: 
Vztahy k ostatním zaměstnancům a nadřízeným, firemní kultura, pracovní doba, ale třeba i druh a vybavení kanceláře – to jsou faktory, které podstatně ovlivňují pracovní činnost. Zejména typ kancelářských prostor je pro práci zásadní.

Vztahy k ostatním zaměstnancům a nadřízeným, firemní kultura, pracovní doba, ale třeba i druh a vybavení kanceláře – to jsou faktory, které podstatně ovlivňují pracovní činnost. Zejména typ kancelářských prostor je pro práci zásadní.

Pracovny jsou místem, kde zaměstnanci tráví podstatnou část dne, tedy celého svého života. Jen si zkuste představit, že se od rána do večera pohybujete v prostředí, které vám ani trochu nesedí. Nervozita, podrážděnost, nesoustředěnost a podobné pocity pak budou jen logickým vyústěním této situace. K tomu si přidejte ještě tendence utíkat z kanceláře při každé možné příležitosti. Na efektivní trávení pracovní doby pak můžete rovnou zapomenout.

Ze života otevřené kanceláře

Spíše než o vybavení kanceláře ale jde o její typ. Které jsou lepší? Uzavřené klasické místnosti, nebo tzv. open-space, tedy otevřené prostory velkých rozměrů, vybavené nanejvýš přepážkami? Všechno má své výhody i nevýhody a nejinak je tomu i v případě kancelářských prostor. Zatímco jeden pracovník uvítá pracovnu uzavřenou, kde sedí sám, nebo jen s jedním či dvěma kolegy, jiný je nadšený z otevřeného prostoru, ve kterém se potkává se všemi svými spolupracovníky. Obecně se však dá říci, že klasické kanceláře mají výrazně více příznivců, než ty velkoprostorové. Otevřené kanceláře se objevily poprvé na konci osmdesátých let ve Spojených státech. Důvod byl jasný: ušetřit čas, zvýšit produktivitu, stmelit zaměstnance, otevřít cestu týmové práci a především usnadnit komunikaci. Mít pohromadě hned několik pracovníků totiž přinášelo výhody. Všichni byli okamžitě po ruce, o všech byl přehled. S otevřenými prostory navíc ve společnostech padla firemní hierarchie, konkrétně horizontální dělení pravomocí. Vedoucí oddělení již neseděl v jiném patře než podřízení, ale uprostřed svých kolegů, stejně jako ostatní. V počátcích éry open-space kanceláří měl každý zaměstnanec svůj vlastní „box“, který zajišťoval alespoň trochu soukromí. Postupem času se ale začalo ukazovat, že uzavřený malý prostor působí na některé pracovníky depresivně. Proto se přešlo k velkoprostorovým kancelářím – tedy k obrovským plochám, kde stoly zaměstnanců jsou odděleny jen nepatrně, prakticky vůbec. A právě tento trend dorazil i do České republiky.
 
Ztráta soukromí – velký problém

Nový typ pracovních prostor s sebou však přinesl ztrátu koncentrace, absenci soukromí a pocit neustálého dohledu. Zaměstnanec se dostal pod soustavnou kontrolu nejen svých vedoucích, ale i ostatních spolupracovníků – právě to uzavřené kanceláře neumožňovaly. Časté absence kolegů, ať již kvůli kuřáckým, obědovým nebo jiným pauzám, rozhodně nezůstávají bez povšimnutí. Právě soukromí je tou největší obětí, kterou musí každý pracovník v otevřené místnosti přinést. Velkoprostorová kancelář je hlučná – když se u vašeho stolu zastaví procházející skupinka kolegů a začne nad něčím diskutovat, jen stěží uslyšíte vlastního slova. Telefonovat v takovém prostředí nebo soustředit se na práci pak bývá obtížné. Co je horší – problém řešený v kanceláři se dozví i volající, telefonní sluchátko ušetřeno nezůstane. Na druhou stranu však ztráta soukromí přinesla i některé výhody, zejména z pohledu zaměstnavatelů. Například pro hodinové telefonáty již není prostor, málokterý pracovník má totiž chuť řešit své osobní záležitosti před kolegy. Stejně tak hojnému využívání firemní techniky pro soukromé účely pomalu odzvonilo.

Chaos, zmatek a nepořádek

Při bližším zkoumání to vypadá, že na konto otevřených kanceláří lze přičíst více negativ než pozitiv. Tak například další skutečnost, že odvádějí od práce, je velmi podstatná – otevřené prostory jakoby přímo sváděly k mimopracovním diskusím. Jen málokdo dokáže odolat a nezapojit se do rozhovoru kolegů, když se baví o oblíbeném filmu nebo dalším politickém skandálu. Kancelář ve velkém prostoru navíc vyvolává dojem, že vše patří všem. Věci a předměty si lidé často půjčují, aniž by se předem zeptali na svolení. Nechávat cokoli jen tak volně ležet na stole? To se ve velkoprostorových kancelářích rozhodně nevyplácí, zejména u důležitých dokumentů. To však můžeme považovat i za klad – zaměstnanci jsou tak nuceni k větší zodpovědnosti. Zápach, nedostatečné osvětlení, přetopená místnost, nebo naopak klimatizace jedoucí na plné obrátky – to jsou další negativa otevřené kanceláře. A co třeba období chřipek? Stačí, aby se kolem ostatních prošel jen jeden nastydlý a do večera ulehne celé oddělení. Někomu může být zima, jiný chce pro změnu neustále otvírat okna. Linoucí se vůně z oběda, který si přinesl kolega, zase nemusí být lahodná pro ostatní. Plyne z toho jediné: velkoprostorové kanceláře jsou permanentní zkouškou tolerance a mezilidských vztahů.

Pro koho se hodí?

Je pravda, že otevřené pracovny šetří prostředky, zejména co do vybavení. Do velkých prostor se vejde podstatně méně nábytku, než do každé jednotlivé kanceláře. Dalším argumentem bývá optimální využití kancelářských prostor, kterých bývá zejména v metropolích nedostatek.
O úsporu nákladů usiluje každá společnost, na prvním místě by však měl stát samotný zaměstnanec a otázka jeho pohodlí, která se následně odráží v jeho pracovních výkonech. Ne každá profese se navíc do velkoprostorových kanceláří hodí. Například pro právníky, policisty nebo personalisty jsou naprosto nevhodné. U takových pracovníků je prioritou klid, soukromí a potřeba koncentrace. Naopak pro novináře, obchodníky či IT profese jsou takové kanceláře mnohem vhodnější.

Prostory typu open-space navozují neformální a přátelskou atmosféru, kvůli neustálému kontaktu si zaměstnanci mezi sebou většinou tykají. Mají tak mnohem větší šanci seznámit se se všemi pracovníky, než kdyby každý z nich seděl v uzavřené místnosti.

ZDROJ:
Hynek, Jiří. Pracovní morálka jde ruku v ruce s pracovním prostředím. In Personál, č. 10, roč. XI, 2005, s. 24 – 25.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail