Práce v hlučném prostředí

Co je to hluk?

Za hluk považujeme jakýkoliv nepříjemný, rušivý
nebo škodlivý zvuk.

Jak vzniká?

Mechanickým vlněním pružného prostředí v oblasti
slyšitelných frekvencí, chodem strojů, činností člověka při práci i v mimopracovní
době nebo při poslechu hlučné moderní hudby. Jinému hluku v rozmezí prahu slyšitelnosti
až prahu bolestivosti jsme vystaveni při hledání hub, v kanceláři nebo při startu
proudového letadla.

Čím je hluk charakterizován?

Při hodnocení hluku je nutno znát zejména jeho
hladinu v decibelech dB (A), frekvenci udávanou počtem kmitů za sekundu v jednotkách
Hertz (Hz) a jak se v čase mění jeho intenzita. Z tohoto hlediska se rozlišuje
hluk ustálený, proměnný, impulzivní nebo přerušovaný.

Co člověk slyší?

Zdravý mladý člověk slyší zvuk na frekvenci
od 20 do 20 000 Hz. Nejcitlivější oblast slyšitelnosti je od 1 000 do 6 000
Hz (zvuky v běžném životě).

Jak hluk poškozuje zdraví člověka?

• Poškozuje sluchový orgán.

  Nervové buňky v hlemýždi, což se projevuje při delší práci v hluku o hladině
  nad 85 dB (A). Důsledkem je dočasný až trvalý posun sluchového prahu
  (snížení sluchové ostrosti), který může vyústit až v profesionální
  nedoslýchavost.
  Bubínek a převodní aparát  při působení výrazně a náhle zvýšené hladiny
  hluku, což se projevuje jako tzv. akustické trauma.

• Způsobuje systémové poruchy

  Funkční poruchy v činnosti centrálního nervového systému vyvolávající vegetativní, 
  hormonální nebo biochemické reakce, poruchy spánku, pocity únavy, zhoršení
  pracovního výkonu, nervozitu a další poruchy, např. štítné žlázy a 
  dalších žláz s vnitřní sekrecí a zvýšení krevního tlaku. Tyto změny
  mohou mít vliv na výskyt pracovních úrazů.
  Poruchy motorických funkcí, které mohou vést ke zhoršení přesnosti pohybů.
  Uvedené účinky mohou být způsobeny hlukem o intenzitě nižší než 85 dB (A).

Jaké jsou možnosti prevence poškození sluchu?

• Kolektivní ochrana

  Technická opatření - např. změna technologie nebo nahrazení hlučných strojů
  a operací podle možností nehlučnými, protihluková izolace a odtlumení
  hlučných strojů (kryty, pružné podložky, protihlukové řídicí kabiny
  apod.). Snížení odrazivosti a zvýšení pohltivosti stěn, stropů (obložení
  zvukově izolačními materiály).
  Režimová opatření - např. protihlukové přestávky v hlukově izolovaných prostorách v klidových místnostech, případně možné změny pracovního procesu a režimu.

• Individuální ochrana

  Vstupní prohlídky k posouzení zdravotní vhodnosti pro práci v hluku, preventivní
  periodické prohlídky v riziku hluku včetně audiometrického vyšetření, které
  prokáže, zda nedochází k poklesu sluchového prahu (sluchové ostrosti) a 
  je podkladem k rozhodnutí pro případné přeřazení na nehlučné pracoviště.
  Preventivní periodické prohlídky je nutno provádět na rizikových pracovištích
  za jeden až tři roky podle výše rizika. Frekvenci prohlídek určuje hygienická
  služba. Výstupní prohlídky se provádějí při ukončení práce v závodě nebo
  při přeřazení na jiné pracoviště.
  Používání osobních ochranných pracovních pomůcek v případech, kdy nelze
  zajistit ochranu technickými opatřeními. Účinnost chráničů sluchu závisí
  na frekvenci a charakteristice hluku a proto musí být vybrány v závislosti
  na těchto veličinách. K útlumu hluku na rizikových pracovištích jsou nejčastěji
  používány sluchátkové (mušlové) chrániče.

ZDROJ:
Propagační tiskovina Státního zdravotního ústavu. 1997.