Povinnosti v oblasti čištění, revizí a kontrol spalinových cest

Zdroj: 

Před topnou sezónou se v médiích objevují informace o povinnostech firem i občanů uložených předpisy za účelem zajištění bezpečného a ekologického provozu spalinových cest. Tyto informace jsou však, bohužel, velmi často neúplné nebo dokonce nesprávné. Cílem tohoto článku je uvést a stručně okomentovat předpisy ukládající tyto povinnosti.

Právním předpisem v oblasti spalinových cest je vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. Jedná se o předpis vydaný k zákonu o požární ochraně, což je deklarováno v preambuli vyhlášky: „Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2015 Sb., k provedení § 44 odst. 3, § 45 odst. 2 a § 47 odst. 3. zákona."

Smyslem zákona o požární ochraně je prevence požárů. Podle § 1 odst. 1 je účelem zákona vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.

Vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, tedy stanoví opatření proti vzniku požárů v odvodech spalin, samozřejmě v odvodech spalin, kde požár hrozí. Již z názvu je zřejmé, že jedním z preventivních opatření je čištění neboli odstraňování hořlavých látek. Kontrola prováděná kominíkem má za účel mimo jiné zjistit, zda byly hořlavé látky odstraněny.

Prevence jakéhokoli rizika se zajišťuje řadou technicko-organizačních, popř. sankčních opatření, přednostně pak opatřeními technickými. V případě rizika požáru v odvodech spalin se uplatňují níže uvedená opatření, a to v následujícím pořadí:

  • použití spotřebičů, u nichž je riziko požáru vyloučeno tím, že při jejich provozu nevznikají hořlavé látky (saze, kreosot apod.), nebo, pokud vznikají, neexistuje nebo je eliminován zdroj schopný je zapálit (např. jiskry);
  • použití materiálů s odolností proti vyhoření sazí na montáž odvodů spalin;
  • odstraňování hořlavých látek;
  • kontrola plnění uložených opatření;
  • sankce za neplnění stanovených opatření.

Při rozhodování, zda se na daný odvod vztahuje vyhláška č. 34/2016 Sb., je tedy nutné zjistit, zda v daném odvodu spalin požár hrozí, či nikoli. U odvodů spalin je toto rozhodování velice jednoduché – stačí zjistit, zda bylo k jejich montáži předepsáno použití materiálů odolných proti vyhoření sazí.

Vyplývá to například z ČSN EN 15287 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv:

A.7 Třída odolnosti při vyhoření sazí

Komín může být označován odolný při vyhoření sazí „G" pokud:

  • komínová vložka je označena jako odolná při vyhoření sazí a
  • izolace, která je deklarována od výrobce komínových vložek jako vhodná pro použití v komínových konstrukcích při vyhoření sazí, nebo izolace která je deklarovaná výrobcem izolace jako použitelná na teplotu nejméně 900 °C a
  • vnější plášť je podle EN 12446 označený nejméně T400 a G nebo EN 13069 označený T600 (a vyhovující zkoušce tepelným rázem) nebo komínové komponenty podle EN 1806 a 1858, označené nejméně T400 a G nebo když je vnější komínový plášť vyrobený podle tabulky A.7 a
  • každá spárovací hmota je vhodná pro komínové konstrukce s odolností při vyhoření sazí.

Další komíny musí být označované „O".

POZNÁMKA: Pro odtah spalin od tepelných spotřebičů produkujících při spalovaní paliva saze, například tepelné spotřebiče na pevná paliva, je nutno používat komín označený „G".

Dále vycházíme z ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv:

6.3.13 Tloušťky a druhy materiálů z plastů používaných na výrobu systémových komínů a komínových vložek musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylénu (PP), tzv. samozhášivého polypropylénu (PPs) nebo polyvinyldene fluoridu (PVDF). Komínové výrobky z plastů se používají pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz a při použití těsnění (obvykle silikonového) ve spojích jednotlivých dílů jsou vhodné pro přetlakový provoz... Z tohoto ustanovení ČSN 73 4201 je zřejmé, že v odvodech spalin od plynových spotřebičů technické předpisy riziko požáru nepředpokládají.

Tuto skutečnost potvrdili ve svém příspěvku na XXIII. ročníku mezinárodní konference „Požární ochrana 2014“ Ing. Dana Chudová, Ph.D. a Bc. Karel Mitrenga z Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské Ostrava, když k tehdejšímu nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, uvedli: „Přestože je NV prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně, který řeší ochranu života, zdraví občanů a majetku před požáry, NV stanoví také požadavky na odtahy spalin od spotřebičů na plynná paliva kategorie B, C. U těchto spotřebičů je teplota spalin natolik nízká (60 - 140 °C) a při spalování plynů vznikají hořlavé zbytky (saze) v tak malém množství, že riziko vzniku požáru vlivem spalin je prakticky nulové... Z výše uvedeného plyne, že v odvodech spalin ze spotřebičů na plynná paliva je vyloučena jak kumulace hořlavého materiálu, tak i iniciátor požáru...“

Vyhláška se tedy nevztahuje na odvody spalin ze spotřebičů na plynná paliva, neboť v těchto odvodech je vyloučena jak kumulace hořlavého materiálu, tak i iniciátor požáru, tzn. že v nich neexistuje riziko požáru. Při jejich provozu, včetně kontrol a údržby, se postupuje podle ČSN EN 15287 a návodu výrobce.

Čištění a kontroly jsou naopak velice důležité zejména u spotřebičů na pevná paliva, jako je dřevo a uhlí, zejména pak hnědé uhlí. Při jejich spalování, především pak za nízkých teplot, nebo topení mokrým nebo vlhkým palivem, vzniká vysoce hořlavý kreosot (dehtovitá hnědá až černá látka). V případě jeho vznícení dojde k tzv. komínovému požáru s teplotami i přes 1 000 °C.

A jaké jsou důsledky vyžadování kontrol u spalinových cest od plynových spotřebičů? Odpověď lze nalézt ve statistických ročenkách generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (GŘ HZS ČR). Počty komínových požárů jsou uvedeny v následujícím grafu.

Z grafu je zřejmé, že ve srovnání s lety 1997-2014, kdy byl jejich počet víceméně stabilní, došlo počínaje rokem 2015 k jejich dramatickému nárůstu:
roční průměr v letech 1997-2014: 328 případů
rok 2015: 881 případů
rok 2016: 1.052 případů
rok 2017: 1.028 případů
rok 2018: 1.074 případů

Jaká událost způsobila, že se v roce 2015 zvýšil počet komínových požárů proti dlouhodobému průměru na 2,7násobek a v následujících letech na více než 3,3násobek? Odpověď na tuto zásadní otázku jsme ve statistických ročenkách generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (GŘ HZS ČR), z nichž jsme čerpali údaje, bohužel nenašli. Dovoluji si proto nabídnout toto vysvětlení.

V roce 2015 byla zpracovávána novela zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v němž byla stanovena pokuta právnické nebo podnikající fyzické osobě až 100 000 Kč a občanovi až do výše 10 000 Kč za to, že si např. nepozve 1x ročně na kontrolu spalinové cesty kominíka. O této novele informovala opakovaně různá média. Přestože smyslem čištění a kontroly je prevence požárů vznikajících v souvislosti s provozem komínů, stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o požární ochraně (vyhláška č. 34/2016 Sb.) občanům a firmám povinnost provádět tyto úkony i u komínů, u nichž je riziko požárů vyloučeno, konkrétně u komínů, na něž jsou připojeny spotřebiče plynných paliv, při jejichž spalování vzniká v podstatě jen voda a není tam zdroj zapálení, jakým jsou ve spotřebičích na pevná paliva jiskry. Kominíci tak nalezli rychle podstatně pohodlnější způsob obživy – vypisování papírů o kontrole. Vzhledem k počtu plynových spotřebičů je tak již řadu let téměř nemožné sehnat kominíka, který by vyčistil komín od spotřebičů na pevná paliva.

Příčinou dramatického nárůstu počtu nehod je tak, jako v mnoha případech, neznalost. V tomto případě neznalost přírodních zákonů, jejímž výsledkem jsou ustanovení zákona a prováděcí vyhlášky nerespektující smysl těchto předpisů – prevenci požárů. Bohužel, tato neznalost má tragické následky. Zatímco v roce 2014 bylo při komínových požárech zraněno 19 osob, v roce 2018 to bylo 38 osob a 2 osoby v důsledku požáru zemřely.

A nyní stručně ke kontrolám zaměřeným na ochranu ovzduší. Nařizuje je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Podle § 17 odst. 1 je provozovatel stacionárního zdroje povinen

h) provádět pravidelně nejméně jednou za tři roky prostřednictvím fyzické osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (dále jen „odborně způsobilá osoba“), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem; ...

(2) Vznikne-li důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinností podle odstavce 1, avšak toto porušení nelze prokázat bez provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje, jeho příslušenství nebo používaných paliv, obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele na tuto skutečnost písemně upozorní a poučí jej o povinnostech provozovatele spalovacího stacionárního zdroje stanovených v odstavci 1 a o následcích opakovaného důvodného podezření na jejich porušení v podobě provedení kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodné podezření, že tento provozovatel nadále nebo opětovně porušuje některou z povinností podle odstavce 1, je kontrolující oprávněn vstoupit do jeho obydlí za účelem kontroly dodržování povinností podle tohoto zákona. Vlastník nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujícímu přístup ke spalovacímu stacionárnímu zdroji, jeho příslušenství a používaným palivům.

Za nezajištění kontroly může fyzická osoba dostat pokutu až 20 000 Kč, za neumožnění kontroly v případě opakovaného podezření na neekologický provoz až 50 000 Kč. Právnické osobě hrozí za nezajištění kontroly pokuta 50 000 Kč.

Autor článku Ing. Miroslav Burišin je z Českého sdružení pro technická zařízení.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail