Poslední vývoj pracovní úrazovosti v ČR

Bezpečnost práce v České republice z pohledu dat o pracovní úrazovosti stojí před potřebou nových impulsů, které by směřovaly ke zvyšování její úrovně

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) došlo v roce 2003 k poklesu nově vykázaných případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy proti roku 2002 o 8,6 %. Jedná se o nejvýraznější meziroční změnu vykazovaných ukazatelů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz za posledních 5 let.

Ze statistického šetření pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz vyplývá, že počet pracovních úrazů, s trváním pracovní neschopností nejméně jeden den, poklesl z 90 867 případů v roce 2002 na 83 019 případů v roce 2003. Při prakticky stejném počtu nemocensky pojištěných osob to znamenalo meziroční pokles četnosti těchto pracovních úrazů z 2,03 případů na 100 pojištěných osob na hodnotu 1,87, tj. pokles o 7,9 %. To se projevilo poklesem průměrného denního stavu práce neschopných.

Na druhé straně byl na základě stejného statistického šetření vykázán výrazný nárůst počtu pracovních úrazů, které si nevyžádaly pracovní neschopnost. Počet těchto případů vzrostl z 28 451 případů v roce 2002 na 37 486 případů v roce 2003, což představuje nárůst o 31,8 %. Z údajů uvedených v tabulkách vyplývá, že celkový počet pracovních úrazů s pracovní neschopností a bez pracovní neschopnosti činí nyní okolo 120 tisíc případů ročně a tento počet v posledních letech mírně roste.

Současně poklesl i celkový počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, avšak nikoli tak výrazně jako poklesl počet úrazů. To se sice projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti o 4,5 % na hodnotu 0,222 %, ve svém výsledku uvedené trendy znamenaly urychlení růstu průměrné délky trvání pracovní neschopnosti na hodnotu 43,36 dne na jeden případ.
Uvedený trend potvrzují i poslední údaje České správy sociálního zabezpečení, která eviduje ukončené případy pracovní neschopnosti. Potvrzují ho i výsledky statistických šetření z chirurgických ambulancí prováděných a publikovaných Ministerstvem zdravotnictví ČR.

Situaci je možno charakterizovat jako mírný nárůst počtu úrazů jak v oblasti pracovních úrazů, tak v oblasti mimopracovních úrazů, který je však provázen současným poklesem počtu případů s nastoupenou pracovní neschopností a současným vzrůstem průměrné doby trvání pracovní neschopnosti na jeden případ.

Bohužel nelze pokles některých ukazatelů pracovní úrazovosti interpretovat jako snížení rizika pracovních úrazů. Pokud by tomu tak bylo, projevil by se tento vývoj v ukazatelích pracovní neschopnosti, v údajích z jednotlivých oblastí ekonomické činnosti, v údajích o odškodňovaných pracovních úrazech a dalších datech ze sociálního zabezpečení nebo lékařské péče. Tak tomu však není.

V současnosti se projevuje zřejmý trend nevyužívat u lehčích pracovních úrazů možnou pracovní neschopnost. Po lékařském ošetření zahájí zraněný opět práci a doléčuje zranění během normální pracovní činnosti. V nezbytných případech se lehčí případy pracovních úrazů řeší nástupem na dovolenou, náhradním volnem nebo jinými formami nahrazujícími pracovní neschopnost.

Lze obtížně ohodnotit, zda je poslední vývoj v pracovní úrazovosti výsledkem vývoje od nepřirozeného stavu k normálnímu stavu nebo je tomu naopak, které příčiny působí pozitivně nebo negativně a které z nich převažují. Nicméně je poslední vývoj pravděpodobně výsledkem jejich komplexu, počínaje ekonomickými důvody (nízké nemocenské dávky v prvních třech dnech pracovní neschopnosti), přes obavu zraněného o ztrátu zaměstnání a konče neevidováním méně závažných pracovních úrazů ze strany zaměstnavatele i zaměstnance.

Ze statistických šetření vyplývá, že celkový počet pracovních úrazů v České republice mírně roste a že dílčí pokles pracovních úrazů s nastoupenou pracovní neschopností je ovlivněn faktory, které leží mimo oblast výskytu pracovních rizik. Transformace národního hospodářství a restrukturalizace jednotlivých odvětví ekonomiky směrem k nižšímu podílu rizikových činností se na vývoji pracovní úrazovosti ve srovnání s obdobím po roce 1989 podílí již nevýznamně. Bezpečnost práce v České republice z pohledu dat o pracovní úrazovosti stojí před potřebou nových impulsů, které by směřovaly ke zvyšování její úrovně.

Tab. 1 Vývoj ukazatelů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy v ČR

ukazatel

1999

2000

2001

2002

2003

pojištěnci

4 578

688

4 517

546

4 483

455

4 466

699

4 435

434

počet pracovních úrazů s PN 

95 971

92 906

93 280

90 867

83 019

dny pracovní neschopnosti 

3 781

345 

3 780

854 

3 787

692 

3 788

 076

3 599

340

četnost PÚ (PÚ na 100 poj.)

2,10 

2,06 

2,08

2,03

1,87

průměrné procento PN 

0,226

 0,229

0,231 

0,232

0,222

průměrná délka trvání PN ve dnech

39,40 

40,70

40,61

41,69 

43,36

prům. denní stav práce neschopných

10 360

10 330

10 377

10 378

9 861

počet smrtelných PÚ

200 

223

231

206 

199

Legenda: PÚ = pracovní úraz, PN = pracovní neschopnost
Zdroj: ČSÚ

Tab. 2  Počet pracovních úrazů za roky 2001 až 2003, ČR

počet pracovních úrazů

2001

2002 

2003

s trváním pracovní neschopností nad 3 dny

90 299

88 523

80 898

s trváním pracovní neschopností 1 až 3 dny

2 981 

2 344

2 121

bez pracovní neschopnosti

25 427

28 451 

37 486

počet pracovních úrazů celkem

118 707 

119 318 

120 505

Zdroj: ČSÚ

ZDROJ:
Janoušek, V.: Poslední vývoj pracovní úrazovosti v ČR. Zpravodaj ČÚBP č. 3 (2004).

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail