Poškození střech v důsledku zatížení sněhem lze předcházet

Jak vyplývá z "Přehledu staveb, u kterých došlo ke kolapsu střechy", zpracovaného na základě hlášení HZS krajů k 3. březnu 2006, došlo v ČR v uplynulém zimním období celkem k 258 případům kolapsu střechy. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že ne všechny události, týkající se kolapsů střech byly HZS krajů nahlášeny. Majitelé některých soukromých objektů pády střech, nehlásili a HZS kraje nežádali o pomoc. To znamená, že uvedený počet případů není konečný, a že těchto případů bylo ve skutečnosti mnohem více.

Když se podíváme na druhy staveb, u kterých došlo k poškození střechy v důsledku zátěže sněhem, najdeme zde např. sál kulturního domu, muzeum, budovu České pošty, restaurace se společenským sálem, tělocvičnu základní školy, plavecký bazén, zimní stadion, obchodní centrum, dům dětí a mládeže, rodinné domy a celou řadu dalších staveb. Z toho vyplývá, že vlivem kolapsů střechy může dojít nejenom k obrovským ztrátám na majetku, ale vzhledem k charakteru výše uvedených staveb (stavby, kde se může nacházet větší počet osob) velmi často i ke ztrátám na lidských životech.

Účelem tohoto článku je poskytnout užitečné informace pro rozhodnutí zda střecha vydrží nebo nevydrží zatížení sněhovou pokrývkou. Měl by být pomocníkem při zorientování se v uvedeném problému, měl by majitele stavby zbavit strachu z pádu jeho střechy a měl by mu ušetřit problémy, začne-li na základě následujících informací uklízet sníh ze střechy včas.

Zatížení sněhem je hlavní složkou zatížení, na které jsou navrhovány střešní konstrukce (vlastní váhou konstrukce a místními přitíženími se tento článek nezabývá).

Normovým zatížením střechy sněhem se zabývají normy ČSN s třídícím znakem 73 00 35 (ČSN EN 1991-1-3 katalogové číslo 72773, ČSN EN 1991-1-3 katalogové číslo 73559, ČSN P ENV 1991-2-3).

Normové zatížení střechy sněhem je určeno v závislosti na místě výstavby podle mapy sněhových oblastí, která je přílohou ČSN 73 00 35. V závislosti na normovém zatížení sněhem je území ČR rozděleno do pěti sněhových oblastí. Přes 90 % území ČR se nachází v 1. až 4. oblasti, kde je normové zatížení sněhem od 50 do 150 kg sněhu/m2 střechy. V 5. oblasti určuje zatížení sněhem příslušná pobočka Českého hydrometeorologického ústavu.

Co je tedy potřebné dělat, máte-li obavy z množství sněhu na střeše stavby? Zjistěte podle mapy sněhových oblastí (viz ČSN), v jaké oblasti zatížení sněhem stavba leží. Podle zařazení do oblasti můžete určit na jaké zatížení sněhem (kg/m2) je střecha vaší stavby navržena. Poté změřte nebo odhadněte výšku vrstvy sněhu (cm) tam, kde je na střeše sněhu nejvíce a pokuste se určit typ sněhu (čerstvý - ulehlý - starý - mokrý) a z tabulky normového zatížení dle sněhových oblastí (viz tabulka nebo ČSN) určete výšku vrstvy sněhu odpovídající normovému zatížení pro daný typ sněhu a oblast zatížení sněhem. Porovnejte výslednou hodnotu (výšku sněhu odpovídající normovému zatížení) a skutečnou výšku sněhu na střeše. V případě, že vrstva sněhu na střeše bude vyšší než vrstva sněhu odpovídající normovému zatížení ve vaší oblasti, doporučujeme začít sníh ze střechy odhazovat. Dále doporučujeme, abyste ze sedlových střech odstraňovali sníh symetricky z obou střešních ploch - nejlépe současně!

Obecně platí, že když vrstva sněhu odpovídá nebo mírně přesahuje vrstvu odpovídající normovému zatížení, není důvod k obavám. Výpočtové zatížení (to znamená zatížení, kterému má střecha odolat) je vzhledem k zahrnutí bezpečnostních koeficientů do výpočtu únosnosti konstrukce přibližně o 40 % vyšší, než zatížení normové.

V případě pochybností doporučujeme vždy stát na straně bezpečnosti a uvažovat nepříznivější variantu, např. při určení typu sněhu se při pochybách přikloňte k těžšímu sněhu.

V případě pochybností je dobré kontaktovat dodavatele nebo projektanta stavby a požádat je o informaci, na jaké zatížení byla konstrukce navržena.

Při kontrole vrstvy sněhu na střeše věnujte pozornost sněhovým kapsám. Jsou to místa, ve kterých může být nafoukaná vyšší vrstva sněhu, než na ploše střechy (např. napojení střechy na vedlejší vyšší budovu, mezistřešní žlaby apod). V takovýchto místech může být vrstva sněhu (a tím i zatížení konstrukce) daleko vyšší, než na zbytku střechy.

Konstrukce střechy by v místě sněhové kapsy ve 2. až 5. oblasti zatížení sněhem měla být zesílená. V 1. oblasti toto zesílení norma nevyžaduje.

Pro odstraňování sněhu ze střechy stavby je výhodné stavbu vybavit vhodným zařízením a pomůckami (viz obrázky), např. stěnovým (fasádním) žebříkem, u dlouhých žebříků ochranným košem, hřebenovým (okapovým) zábradlím, pomocí kterého lze jistit pracovníka proti pádu ze střechy s využitím bezpečnostního lana a zachycovacího postroje.

Úplná mapa sněhových oblasti je součástí normy ČSN 73 00 35 a autorská práva k této mapě má Český normalizační institut.

Tento článek byl napsán s využitím materiálů, které zpracoval kolektiv pracovníků společnosti LLENTAB, spol. s r. o. - viz www.ocelovehaly.cz. Autor článku jim touto cestou děkuje za jejich vstřícnost a ochotu ke spolupráci.

Normové zatížení budov v jednotlivých sněhových oblastech pro jednotlivé typy sněhu

ZDROJ:
Pivovarník, Ján. Poškození střech v důsledku zatížení sněhem lze předcházet. In 112 [online]. Praha : MVČR, 2007 [26-01-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.mvcr.cz/casopisy/112/2006/prosinec/pivovarnik.html>.