Péče o pracovní prostředí při nakládání s odpady a při sanačních pracích

Zdroj: 
Při nakládání s odpady a sanačních pracích je také nezbytné chránit zdraví pracovníků...

Jedná se např. o následující typy prací:

  • třídění odpadů u pohyblivého pásu třídicí  linky
  • manipulace s odpady ve sběrných dvorech
  • používání samojízdných speciálních strojů na skládkách odpadů
  • používání bagrů a buldozerů  při sanačních pracích a při úpravách překryvných vrstev skládek odpadů
  • nakládání s odpady ve spalovnách nebezpečných i komunálních odpadů
  • nakládání s kapalnými odpady, zejména z kategorie nebezpečných odpadů
  • a další práce, velmi dobře známé společnostem, které se touto problematikou zabývají.

Od roku 2000 je v platnosti zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje povinnosti zaměstnavatelů vůči svým zaměstnancům při péči o pracovní prostředí (bezpečnost a hygiena práce). Důležitým předpisem je zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích. Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit takové pracovní podmínky, aby odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště. Nejdůležitějším předpisem v tomto ohledu je nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jsou zde vymezeny i hygienické limity pro jednotlivé rizikové faktory. 

Praktický postup, jak naplňovat požadavky výše uvedené legislativy a vyhnout se sankcím při kontrolách orgánu ochrany veřejného zdraví  a inspektorátu práce je následující:

Všechny profese vykonávající výše uvedené typy prací musí být kategorizovány. Na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií (jako rizikové jsou práce kategorie tři a čtyři, dále práce zařazená do druhé kategorie, o níž takto rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví). 

Akreditovaná laboratoř provede na základě objednávky provozovatele měření faktorů pracovního prostředí.

Měří se a vyhodnocují následující faktory:

  • hluk,
  • vibrace na ruce a vibrace celkové,
  • prašnost, chemické látky,
  • mikroklimatické podmínky a tepelná zátěž,
  • zátěž chladem,
  • celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, pracovní poloha,
  • osvětlení,
  • neionizující záření a elektromagnetická pole,
  • biologické činitele.

Na základě protokolů z měření akreditovanou laboratoří a na základě porovnání naměřených hodnot s limity se vypracují návrhy zařazení práce do kategorie. Zařazení práce do kategorie se provede podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru (v případě že jsou pracovníci vystaveni několika faktorům).

K jednotlivým faktorům:

Hluk
Měření hluku se provádí měřením ekvivalentních hladin akustického tlaku na pracovních místech. Měření hluku se provádí pomocí zvukoměru a mikrofonu. Z naměřených hodnot a časového snímku se určí celosměnová expozice zátěže hlukem normovaná na osmihodinový pracovní den. Poté je sepsán protokol.

Vibrace na ruce a vibrace celkové
Měření vibrací se provádí měřením hladin zrychlení vibrací na ruce a celkových vibrací. Měření se provádí pomocí analyzátoru a snímačů vibrací. Na základě naměřených hodnot a časového snímku se stanoví celosměnová expozice daným vibracím, sepíše se protokol.

Pro hodnocení hluku a vibrací je rozhodující použití předpisu NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, kde jsou uvedeny limity. Přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 85 dB. Korekci na druh práce je možno navrhnout v souvislosti s přípravou kategorizačního listu, avšak korekce schvaluje orgán ochrany veřejného zdraví.

Prašnost
Měření prašnosti na pracovištích se provádí formou osobního nebo stacionárního odběru vzorků pracovního ovzduší. O způsobu odběru rozhodne specialista na místě, případně při obhlídce. Délka odběru je závislá od doby vykonávání monitorované činnosti. V případě výskytu prachu s převážně fibrogenním účinkem se provádí odběr dvoustupňový. Odebraný vzorek se analyzuje. Z výsledků analýz a časového snímku se určí výpočtem celosměnová koncentrace, která se pro vyhodnocení porovnává s hodnotou PEL (přípustný expoziční limit). Je sepsán protokol.

Chemické škodliviny
Měření koncentrací chemických škodlivin se na pracovištích provádí formou osobního, nebo stacionárního odběru vzorků pracovního ovzduší. O způsobu odběru rozhodne specialista na místě, případně při obhlídce. Délka odběru je závislá od doby vykonávání monitorované činnosti. Provádí se krátkodobé odběry pro zjištění maximálních koncentrací pro následné porovnání s hodnotou NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace). Odebraný vzorek se analyzuje, z výsledků analýz a časového snímku se určí výpočtem celosměnová koncentrace a porovná se s hodnotou PEL (přípustný expoziční limit). Nejvyšší přípustná koncentrace nesmí být v žádném úseku směny překročena.

Limity PEL a NPK-P jsou uvedeny v NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Hygienickým limitem prachu se rozumí PEL, hygienickým limitem chemické látky se rozumí PEL a NPK-P.

Mikroklimatické podmínky a tepelná zátěž
Měří se teplota, vlhkost a rychlost proudění vzduchu podle schválené metodiky (metodika uvedená ve věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 2/2009). Tepelná zátěž se vyhodnocuje dle NV č. 361/2007 Sb.. Je sepsán protokol.

Celková fyzická a lokální svalová zátěž
Měření a hodnocení provádí lékař-specialista. Toto měření je náročné na přístrojové vybavení. Na základě výsledků z měření se vyhodnotí celková fyzická zátěž, případně lokální fyzická zátěž a provede se zařazení do kategorie. Je sepsán protokol.

Umělé osvětlení
Měří se intenzita osvětlení na místě zrakové činnosti (pracovní plocha) a celkové osvětlení pracovní místnosti na srovnávací rovině. Umístění měřících bodů se volí odvisle od místa zrakové činnosti, velikosti místnosti, rozložení pracovišť a situování svítidel. Naměřené hodnoty se porovnávají s požadavky platné legislativy (norma ČSN EN 12665).

Ostatní faktory se při nakládání s odpady a sanačních pracích nevyskytují ve velké míře, pokud není sanováno velmi specifické uložiště, jako např. uložiště jaderných odpadů. K tomu však slouží hodnocení podle radiačního zákona a souvisejících zvláštních předpisů.

Výskyt a opodstatněnost měření, hodnocení faktorů pracovního prostředí při výše zmíněných typech prací:

  • třídění odpadů u pohyblivého pásu třídicí linky
    prašnost, chemické škodliviny, mikroklima a tepelná zátěž, zátěž chladem, celková fyzická zátěž i lokální svalová zátěž, hluk, celkové vibrace.
  • manipulace s odpady ve sběrných dvorech
    prašnost, chemické škodliviny, mikroklima a tepelná zátěž, zátěž chladem, celková fyzická zátěž i lokální svalová zátěž, hluk, celkové vibrace.
  • používání samojízdných speciálních strojů na skládkách odpadů
    prašnost, chemické škodliviny, zátěž chladem, celková fyzická zátěž i lokální svalová zátěž, hluk, celkové vibrace, vibrace na ruce.
  • používání bagrů, buldozerů a nakladačů při sanačních pracích a při úpravách překryvných vrstev skládek odpadů, případně v kompostárnách
    prašnost, chemické škodliviny, zátěž chladem, celková fyzická zátěž i lokální svalová zátěž, hluk, celkové vibrace, vibrace na ruce.
  • nakládání s odpady ve spalovnách nebezpečných i komunálních odpadů
    prašnost, chemické škodliviny, tepelná zátěž, celková fyzická zátěž i lokální svalová zátěž, hluk.
  • nakládání s kapalnými odpady, zejména z kategorie nebezpečných kapalných odpadů (např. v chemických čistírnách odpadních vod u společností, které na zakázku zneškodňují přivezené kapalné odpady a průmyslové odpadní vody)
    chemické škodliviny, celková fyzická zátěž i lokální svalová zátěž, hluk.
  • velín spalovny, provozní místnost skládky, provozní místnost kompostárny nebo třídírny
    hluk, mikroklimatické podmínky, umělé osvětlení

V případě překročení limitů pro jednotlivé faktory nastupují tři možné cesty řešení:

1. Přednost mají technická opatření ke snížení koncentrací škodlivých látek či snížení nepříznivých účinků jednotlivých faktorů:
Prach - odsávání, větrání, změna technologie,
Chemické látky - místní odsávání, automatizace procesů, vyloučení chemické škodliviny, větrání pracoviště,
Hluk a vibrace - protihluková a antivibrační opatření,
Hluk, vibrace, mikroklima, zátěž chladem - vyhovující kabiny samojízdných strojů,
atd. atd.

2. Organizační opatření:
Změna organizace práce, dodržování určeného způsobu práce, rotace pracovníků, bezpečnostní přestávky apod.

3. Náhradní opatření - osobní ochranné pracovní pomůcky:
Respirátory - prach,
Ochranné masky či polomasky (případně roušky) s filtrem vždy se specifickou vložkou odpovídající zachycovaným látkám - chemické látky,
Sluchátka, zátky do uší, protihluková přilba - hluk ,
Antivibrační rukavice -  vibrace na ruce 
atd.atd.

Limity ve vztahu ke kategoriím práce (pro rizikový faktor prach, chemické látky  a hluk):
Chemické látky a prach
Kategorie II - průměrné celosměnové koncentrace jsou vyšší než 30 % PEL, avšak hodnotu PEL nepřekračují.
Kategorie III - průměrné celosměnové koncentrace jsou vyšší než hodnota PEL, avšak o méně než trojnásobek této hodnoty
Kategorie IV - průměrné celosměnové koncentrace jsou vyšší než trojnásobek PEL

Hluk
Kategorie II - L Aeq 75-85 dB
Kategorie III - L Aeq 85-105 dB
Kategorie IV - L Aeq nad 105 dB

Závěrečné slovo

Provozovatel, který nakládá s odpady nebo provádí sanační práce, má určitě dostatek starostí s technickým a ekonomickým zajištěním své profesionální činnosti. Nicméně jeho povinností je dle již zmiňované legislativy zařadit své zaměstnance - jednotlivé práce do kategorií. Proto se doporučuje provádět měření faktorů pracovního prostředí prostřednictvím akreditované laboratoře, která je schopna taktéž zajistit vypracování návrhů zařazení prací do kategorií, případně jednat s pracovníky příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Jedině tak budou vždy plněny požadavky zákona o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů, bude eliminováno riziko postihů a budou ochráněni pracovníci před negativními zdravotními účinky prachu, chemických škodlivin, hluku i ostatních rizikových faktorů.

Zařazení do kategorie se provede na základě vyhodnocení naměřených hodnot rizikových faktorů pracovního prostředí. Měření provádí vždy akreditovaná laboratoř. Orgán ochrany veřejného zdraví uznává při schvalovacím postupu a při přípravě rozhodnutí o kategorizaci pouze protokoly akreditované nebo autorizované laboratoře.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail