Otazníky kolem pracovnělékařské péče

Zdroj: 

Od počátku platnosti právních předpisů upravujících pracovnělékařskou péči je tato oblast čas od času provázena nejasnostmi. Nyní, s ohledem na vyhlášení nouzového stavu v době pandemie, se možnost dostát povinnosti zaměstnavatele vysílat zaměstnance na pracovnělékařské prohlídky značně zkomplikovala. Prohlídku je možné nahradit čestným prohlášením. Bude tím učiněno zadost povinnosti uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce: zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti?

Pracovnělékařská péče je upravena zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění vyhl. č. 436/2017 Sb. Od vydání těchto předpisů stále chodí řada dotazů na tuto problematiku.

Ptáte se například na zařazení prací do kategorií a následné určení lhůt pracovnělékařských prohlídek. S tím by měl poradit lékař pracovnělékařské péče u zaměstnavatele, pomoci při tom může také příloha č. 1 k vyhlášce č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií..., ve znění pozdějších předpisů.

Kdy je další termín pracovnělékařské prohlídky, když zaměstnanec, který pracuje v riziku ohrožení zdraví, například ve věku 49 let letos absolvuje prohlídku? Nejdříve se dokončí předchozí interval 4 let, pak půjde na prohlídku (v 53 letech) a od té doby bude mít již lhůty prohlídek 2 roky.

Dále se hovořilo o nutnosti mít výpis ze zdravotnické dokumentace pro lékaře pracovnělékařské péče, když v ČR neplatí povinnost být registrován u praktického lékaře, který má výpis vydat. Lékaři v takovém případě nezbývá nic jiného, než provést další vyšetření, a to se pak zaměstnavateli prohlídka prodraží, jak uvádí JUDr. Eva Dandová v tomto článku.

S účinností od 1. 11. 2017 se významně měnil zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Po této novele (z. č. 202/2017 Sb.) například zaměstnavatel může rozhodnout, zda je důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců provádět dohled na pracovištích.

Nedávno jsme obdrželi dotaz, jestli je možné, pokud zaměstnanec nedodrží termín pracovnělékařské prohlídky, na kterou ho vysílá zaměstnavatel, si stanovit ve vnitřní směrnici, že mu nebude proplacen výpis ze zdravotnické dokumentace. To bohužel možné není. Zaměstnanec by správně neměl jít vůbec na pracoviště, pokud nedodržel termín pracovnělékařské prohlídky, a tím pádem je zdravotně nezpůsobilý. Jak je již uvedeno výše, zaměstnavatel je podle § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. A zaměstnanec je povinen podrobit se pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti [§ 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce; § 56 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů].

To však nyní, při vyhlášení nouzového stavu, neplatí. Dne 15. 3. 2020 bylo v částce 35/2020 Sb. zveřejněno usnesení vlády ČR č. 84/2020 Sb., o přijetí krizového opatření. Vláda mimo jiné nařizuje, že po dobu trvání nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020

1. lze u zaměstnanců, jejichž pracovněprávní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření, nahradit čestným prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze 1 tohoto opatření:

a) zdravotní průkaz podle § 19 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a

b) posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů;

2. není u zaměstnanců potřeba provádět periodické lékařské prohlídky ve smyslu ustanovení § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů.

Ti, co nám psali, že zaměstnance nemohou vyslat na pracovnělékařskou prohlídku, protože lékaři na to nyní nemají čas, se tedy sankce nemusí bát.

Na webu Ministerstva zdravotnictví v rubrice Pro zaměstnance a zaměstnavatele je uvedeno stanovisko Společnosti pracovního lékařství (SPL) na tuto situaci.

Vzhledem k neúměrným rizikům z neprovádění zejména vstupních prohlídek u významných rizik považuje SPL nařízení vlády v předmětných bodech za rizikové a považuje za přiměřené

  • prodloužit obecně platnost všech posudků vydaných na základě periodických prohlídek až o 3 měsíce,
  • vstupní prohlídky do rizika kategorie 1 odložit a řešit formou mimořádné prohlídky po zrušení nouzového stavu,
  • vstupní prohlídky u kategorií 2, 2R, 3 a 4 rizikových prací, u rizik ohrožení zdraví a dle zvláštních právních předpisů zachovat; potřebu výpisů ze zdravotnické dokumentace a některých odborných vyšetření, která nebude možné z různých důvodů provést, ponechat na rozhodnutí posuzujících lékařů,
  • výstupní a mimořádné prohlídky zachovat ve stávajícím režimu.

Význam pracovnělékařských prohlídek spočívá v tom, že se jimi zjišťují nejen počáteční příznaky ohrožení zdraví pracovním prostředím (např. ztráta sluchu), ale rovněž kontraindikace k práci, tj. vady, stavy a nemoci, které podmiňují zdravotní nezpůsobilost. Pokud bude uvedená praxe založená na čestném prohlášení realizována, hrozí, že budou například řidiči či strojvedoucí vykonávat své zaměstnání s nekorigovaným diabetem, vysokým krevním tlakem, záchvatovitými či závažnými psychickými onemocněními nebo budou alergici zařazováni do práce s ofenzivními alergeny typu izokyanátů, kde jim hrozí alergický šokový stav. Takové řešení není výhodné ani pro poskytovatele pracovnělékařských služeb, jimiž jsou nyní především praktičtí lékaři, ani pro zaměstnance a zaměstnavatele, neboť zmíněné opatření nahrazuje jedno riziko (onemocnění koronavirem) rizikem jiným.

MZ ČR před vydáním citovaného usnesení vlády uvedlo, že zaměstnavatel je dle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Zákon výjimky neumožňuje.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail