Opětovná pracovní neschopnost po pracovním úrazu a jednání s pojišťovnou

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Náš pracovník utrpěl úraz krční páteře. Po několikaměsíčním léčení a rehabilitaci byl uznán práce schopným a nastoupil do zaměstnání. Nyní po měsíci pracovní činnosti se patrně zranění obnovilo a opět zůstal na neschopence. Jak postupovat při jednání s pojišťovnou?

Zde je rozhodující, zda poškozenému po skončení první pracovní neschopnosti z titulu pracovního úrazu vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 271a zákoníku práce (ZP), či nevznikl. To souvisí s tím, byl-li dotyčný převeden na méně placenou práci nebo zdali nebyl převeden. Z vašeho dotazu nic o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nevyplývá, proto předpokládám, že dotyčný po skončení první pracovní neschopnosti nastoupil zpět na své původní pracoviště a že mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nevznikl.

V tom případě je pak třeba postupovat podle § 271 odst. 2 ZP, z kterého vyplývá, že náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V tom případě bude pravděpodobně Kooperativa, a.s., vyžadovat potvrzení od lékaře, že tato pracovní neschopnost vznikla v návaznosti na pracovní úraz, tedy že je zde přímá příčinná souvislost mezi původním úrazem a nynější pracovní neschopností.

Jediný zásadní rozdíl při výpočtu této náhrady je v tom, že průměrným výdělkem před vznikem této škody je průměrný výdělek rozhodný pro zaměstnance v okamžiku nástupu na tuto druhou pracovní neschopnost, ne tedy průměrný výdělek, z kterého se počítala náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti při první pracovní neschopnosti. Každá pracovní neschopnost je samostatná škoda a každá škoda má svůj okamžik vzniku a k tomu okamžiku vzniku musíme stanovit rozhodný průměrný výdělek.

I v tomto případě se stanoví průměrný výdělek klasicky jako v ostatních případech náhrady škody z titulu pracovních úrazů – porovnáním průměrného výdělku rozhodného pro pracovněprávní účely (z předchozího kalendářního čtvrtletí) a průměrného výdělku předchozího kalendářního roku. To je ovšem záležitost pro mzdovou účetní, která Vám připraví podklady pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, protože u zaměstnance, který pracoval pouze měsíc, asi bude muset konstruovat pravděpodobný výdělek.

Autor článku: 

Komentáře

Dodatek

22.02.2016 - 12:12 Radoslav Vlasák
Od paní doktorky Dandové velmi výstižně vysvětleno - jenom by možná bylo vhodné pro úplnost upozornit (ačkoliv to nebylo součástí dotazu),že v případě utrpěné bolesti při zmíněné opětovné pracovní neschopnosti z titulu pracovního úrazu (např. při dalších léčebných zákrocích či rehabilitaci) má poškozený nárok na její (byť i opakované) plnění.

Re: Dodatek

23.02.2016 - 09:52 Daniel Hamrozi
Pane Vlasáku, nejsem sice právník, ale dovolím si z podstaty nesouhlasit s Vaším tvrzením. Bolestné se vypočítává na základě následků úrazu a to bodově za konkrétní újmy na zdraví, ne za léčebné procedury a trpění pacienta. Je tedy zavádějící tvrdit, že má úrazem postižený nárok na opakované plnění. Připustil bych tvrzení o novém výpočtu a doplacení této složky odškodnění, ale ani tento případ z praxe neznám. V případě postupu podle Vašeho tvrzení, bych si při méně či více mnou ovlivněných pár pauzách v nemocenské po pracovním úrazu přišel na pěkné peníze :-D

Re: Dodatek

23.02.2016 - 13:18 Radoslav Vlasák
Ani já sice nejsem právník, ale odvozuji to z řady případů v minulosti, kdy soudy přiznaly nárok na bolestné i za bolest utrpěnou např. při náročné rehabilitaci (samozřejmě z titulu pracovního úrazu). Čistě laicky - pokud je právě nutné rehabilitační cvičení zdrojem značné bolesti, je to rovněž konkrétní újma, ke které by, nebýt poškození zdraví z titulu pracovního úrazu, nikdy nedošlo. Paušalizovat samozřejmě nelze, ale fakt opakovaného přiznávání bolestného (např. při reoperacích apod.) je nezpochybnitelný. Všechno je to totiž součástí léčení.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail