Odpovědi na časté dotazy z oblasti pracovnělékařské péče

V článku jsou uvedeny odpovědi na vybrané časté dotazy z oblasti pracovnělékařské péče v podnicích a zdravotních prohlídek.

 

Předmluva:

V článku jsou uvedeny odpovědi na vybrané časté dotazy z oblasti závodní preventivní péče v podnicích a zdravotních prohlídek, které byly zveřejněny na oborovém portálu BOZPinfo.cz v rubrice Otázky a odpovědi. Otázky zodpověděli: JUDr. Eva Dandová, Lenka Charvátová, MUDr. Ariana Lajčíková

Chcete vědět víc? Navštivte Oborový portál BOZPinfo.cz - http://www.bozpinfo.cz

V případě, že Vám nebude příručka fungovat, tj. nebudete moci otevřít její jednotlivé kapitoly, zkontrolujte si, v prvé řadě, jestli máte povolené JavaScripty nebo nás informujte na adrese ruzickova@vubp-praha.cz.

Dotaz č. 1: Jak donutit zaměstnance, aby podstoupili výstupní lékařskou prohlídku? Co mohu dělat, když zaměstnanec po skončení pracovního poměru odmítne prohlídku podstoupit. Pozdržet zápočtový list nelze. Je nějaká jiná možnost?

Po skončení pracovního poměru zajisté již zaměstnanci žádné povinnosti v souvislosti s bývalým pracovním poměrem ukládat nelze. Ve smyslu ustanovení § 38 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, totiž platí, že ode dne, kdy vznikl pracovní poměr mají zaměstnavatel a zaměstnanec vzájemné povinnosti, skončením pracovního poměru však veškeré povinnosti zaměstnance v tomto směru zanikají. Podrobit se na pokyn zaměstnavatele lékařské preventivní prohlídce je totiž pracovněprávní povinnost zaměstnance z okruhu povinností v souvislosti se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví (viz ustanovení § 103 zákoníku práce), realizaci takové povinnosti však nemůže zaměstnavatel ukládat zaměstnanci až po skončení pracovního poměru. Ještě ve výpovědní době je dost času na to, aby zaměstnanec tuto prohlídku podstoupil a v případě, že by tak neučinil je s ním možno zacházet stejně jako s každým jiným zaměstnancem, který odmítne podstoupit lékařskou preventivní prohlídku, tj. upozornit ho na možnost skončení pracovního poměru pro porušení pracovní kázně (např. místo výpovědi podle § 52 odst. 1 písm. c) zákoníku práce by byla dána výpověď podle § 52 odst. 1 písm. g) zákoníku práce) nebo toto jeho „porušení pracovní kázně“ sankcionovat např. formou snížení prémií apod. s odůvodněním, že porušil pracovněprávní povinnost. Samozřejmě jsem si vědoma, že zákoník práce neobsahuje žádná ustanovení o porušení pracovní kázně, co zaměstnavatel považuje za porušení pracovní kázně si musí blíže specifikovat nejlépe v pracovním řádu a musí tam také uvést, že povinností zaměstnance je podrobit se před skončením pracovního poměru výstupní lékařské prohlídce. K zadržení zápočtového listu zaměstnavatel není v žádném případě oprávněn, takový postup by se mohl obrátit proti němu a zaměstnanec by mohl požadovat po zaměstnavateli náhradu škody z titulu např. toho, že mu v důsledku toho, že neměl zápočtový list ušlo vhodné zaměstnání.
Stávající kusá právní úprava o povinnosti zaměstnavatele mít lékaře závodní preventivní péče v § 103 zákoníku práce a o povinnosti zaměstnance podrobit se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetření a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními právními předpisy v § 106 zákoníku práce je bohužel důsledek toho, že zatím nebyl přijat zákon o závodní preventivní péči, který by celou problematiku řešil komplexně včetně povinností zaměstnanců podrobit vstupním a výstupním prohlídkám, přestože se o jeho přijetí léta usiluje.

JUDr. Eva Dandová

Dotaz č. 2.: Je nezbytně nutné organizovat výstupní prohlídky u zaměstnanců, kteří vykonávali rizikové práce při působení rizikového faktoru hluk a kteří byli vystaveni působení uvedeného faktoru v krátkém časovém úseku nacházejícím se v období sjednané zkušební doby a to od 1. dne až do konce 3. měsíce trvání pracovní smlouvy a dále v období trvání pracovní smlouvy s omezením na dobu určitou, kdy ve věkové skupině do 21 let termín ukončení pracovní smlouvy ještě nenaplnil povinnost provedení periodické prohlídky?

Vzhledem k tomu, že směrnice č. 49/1967 Věstníku MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů , nadále platí a že je jediným předpisem o výstupních prohlídkách, je třeba se jí řídit Podle ustanovení § 9 této směrnice se zdravotní způsobilost v souvislosti s výkonem práce se posuzuje při preventivních vstupních, periodických, mimořádných a výstupních prohlídkách:
a) u pracujících, kteří vykonávají činnosti epidemiologicky závažné (§ 11),
b) u pracujících, kteří jsou na pracovištích, kde jsou vystaveni zvlášť nepříznivým vlivům pracovního prostředí (dále jen "riziková pracoviště" - § 12),
c) u pracujících, kteří mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva (§ 13),
d) u pracujících, kteří vykonávají činnosti, pro které je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost (§ 14),
e) u pracujících na závodech, v nichž je zřízeno zdravotnické zařízení nebo pro které byl určen lékař pověřený péčí o pracující (dále jen "řadové prohlídky" - § 15),
f) u dorostu, studentů a branců (§ 16).
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že výstupní prohlídky se v riziku hluku provádět musí. Směrnice ani jiný předpis pak blíže nestanoví, že u zaměstnanců, kteří pracují v riziku jen např. 3 měsíce (zkušební dobu) by se prohlídky provádět neměli. Toto je skutečně zásadní nedostatek právní úpravy, neboť nemáme obecně závazným právním předpisem upravenu lékařskou preventivní péči a stanoveny preventivní prohlídky. Musíme tedy vycházet z obecné zásady, ze za bezpečnost a ochranu zdraví při práci nese plnou odpovědnost zaměstnavatel a jaká opatření si zaměstnavatel zvolí v rámci prevence rizik je jeho výhradní pravomoc, která je navíc umocněna skutečností, že zaměstnavatel objektivně odpovídá za pracovní úrazy a nemoci z povolání a jak známe z ustanovení § 366 zákoníku práce za nemoc z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož pracoval poškozený naposledy za podmínek z nichž nemoc z povolání vzniká. Z tohoto pohledu je pak třeba výstupní prohlídku a její výsledky chápat tak trochu třeba jako případnou možnou obranu zaměstnavatele do budoucna.

JUDr. Eva Dandová

Dotaz č. 3: Musí na preventivní, popř. vstupní prohlídku k lékaři i externí vyučující a vyučující na mateřské dovolené či v důchodovém věku?

Obecně platí, že lékařským prohlídkám se musí podrobit každý zaměstnanec (viz ustanovení § 106 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce). Proto není rozhodující, jestli se jedná o vyučující v důchodovém věku nebo o vyučující mladou či vyučující, která má se zaměstnavatelem uzavřen vedlejší pracovní poměr. Pracovní úvazek, resp. jeho délka, není pro posouzení této otázky rozhodující. Rozhodující je riziko práce, kterou bude dotyčný vykonávat. Zaměstnavatel musí provést v rámci prevence rizik všechna možná opatření a jedním z nich bezesporu je i preventivní prohlídka zaměstnance. Povinnost zaměstnavatele mít lékaře preventivní péče a vysílat zaměstnance na prohlídky, obsahuje § 103 zákoníku práce. Zatím se totiž čeká na přijetí zákona o závodní lékařské péči, aby naše republika mohla plnit bezezbytku Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 161, o službách pracovního lékařství, sice ratifikovanou a vyhlášenou ve Sbírce zákonů (č. 145/1988 Sb.), nicméně v praxi zatím plněnou jen částečně. Vzhledem k tomu, že naše vláda byla v Ženevě za toto neplnění úmluvy kritizována, přikročilo se zatím, před vydáním zákona o pracovní péči či pracovněprávní péči, k několika dílčím krokům. Jedním z nich bylo ustanovení § 40 zákona
č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění, podle kterého jsou organizace (tedy právnické a zásadně i fyzické osoby) povinny zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči, jak to vyplývá i z výše citované Úmluvy. Dalším krokem bylo zakotvení povinnosti zaměstnavatele a povinnosti zaměstnance do ustanovení § 133 a § 135 zákoníku práce, z. č. 65/1965 Sb. Nový zákoník práce tuto povinnost zaměstnavatele převzal a dopracoval ji o ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) - zásadu, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobí prohlídce, vyšetření nebo očkování případnou ztrátu na výdělku. S tím vším nakonec souviselo i to, že zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a to s účinností od 1. ledna 2001, vložil kompetenci dozoru nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit závodní preventivní péči okresním hygienikům. Za nesplnění nebo porušení těchto povinností může uvedený orgán uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 2 mil. Kč. Z toho důvodu je určitě dobré, že zaměstnavatelé vysílají zaměstnance jak na vstupní, tak na periodické prohlídky. Oni jsou totiž plně odpovědni za dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti a oni nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Kdyby se zjistilo, že zaměstnavatel bez prohlídky zařadil zaměstnance na pracoviště a následně došlo k úrazu, mohl by dostat pokutu až ony 2 miliony.

JUDr. Eva Dandová

Dotaz č. 4: Chtěl bych se zeptat, jestli se musí žena vracející se z mateřské dovolené opětovně podrobit lékařské prohlídce i když se vrací na své původní pracovní místo ?

Žádný právní předpis neurčuje, že by zaměstnavatel měl ženu vracející se z mateřské dovolené poslat na lékařskou prohlídku, nicméně je třeba nestále mít na paměti, že zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce nesmí připustit, aby zaměstnanec (zaměstnankyně) vykonával práci, která neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatel by měl mít (i přes absenci právních předpisů v tomto směru) stanoveno nějakým vnitřním předpisem jak často bude zaměstnance na lékařské preventivní prohlídky posílat a zda tedy bude na tyto prohlídky posílat i zaměstnance vracející se např. do práce po mateřské a rodičovské dovolené.Obecně nelze říci zda tak má zaměstnavatel učinit nebo ne, to vše odvisí od otázky posouzení míry rizika na pracovišti, v jakých pracovních podmínkách dotyčný nebo dotyčná pracuje a zda je zde vyšší riziko pracovního úrazu. Preventivní prohlídka je v podstatě jen a jen prevence ochrana zaměstnavatele před odpovědností za škodu z titulu pracovního úrazu. Navíc za situace, kdy každý zaměstnavatel musí mít povinně lékaře závodní preventivní péče nemělo by být problémem, aby zaměstnavatel u něj objednal prohlídku osob, které se po delší době ( po výkonu funkce, mateřské dovolené apod.) vracejí zpět do práce.

Zpracovala JUDr. Eva Dandová

Dotaz č. 5: Někteří inspektoři inspekce práce vyžadují, aby všichni nastupující zaměstnanci měli vstupní lékařskou prohlídku. Odkazují se přitom na ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) z. č. 262/2006, zákoníku práce. Mám za to, že se tato povinnost zaměstnavatele vztahuje jen na stanovené profesní činnosti. Za stanovení povinnosti provádět lékařské prohlídky považuji zejména činnosti uvedené ve Směrnici MZ 49/1967 ve znění Opatření MZ 17/1970 nebo v rozhodnutích o zařazení do kategorie prací vydaných dle ustanovení § 37 zákona č. 258/00 Sb. ve znění pozdějších doplňků.
Táži se tímto, zda všichni nastupující zaměstnanci se musí podrobit vstupní a potažmo i periodické lékařské prohlídce či nikoli.

Podle mého názoru se musí všichni zaměstnanci zúčastnit vstupní lékařské prohlídky právě z důvodu ZP § 103 odst. 1 písm.a), kdy nemáte připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

I běžná pracovní zařazení mají svá rizika, např. účetní, na kterou je kladen velký nárok na oči, by měla být zdravotní stránce v pořádku. Stejně tak pokud přijímáte do pracovního poměru uklízečku - jedná se  v podstatě o náročnou fyzickou práci a jak zjistíte bez vstupní lékařské prohlídky, že se již dlouho době neléčí se zády nebo není po komplikované zlomenině ruky a zátěž jí nebude časem dělat problémy.

Na dotaz odpověděla odborná poradkyně BOZP Lenka Charvátová

Dotaz č. 6: Rád bych se zeptal, jak se má organizace nebo firma zachovat v případě, kdy není schopna zajistit závodní preventivní péči? Tato povinnost platí již více než 2 roky a moje zkušenosti jsou takové, že ji lékaři nechtějí vykonávat. Právní předpis ukládá zaměstnavatelům ZPP zajistit, ovšem neznám předpis, který by tuto povinnost ukládal lékařům. Co s tím?

S tímto dotazem se setkávám často, vím že je to nedostatek právní úpravy, neexistence zákona o závodní preventivní péči, který by ukládal lékařům povinnost preventivní péči pro zaměstnavatele zajišťovat závodní preventivní péči. Nicméně v ustanovení § 103 zákoníku práce je zákonná povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnancům lékaře pracovnělékařské péče a tuto povinnost každý zaměstnavatel by měl plnit stejně jako plní např. povinnost že zaměstnancům za vykonanou práci platí mzdu. Navíc toto ustanovení ještě umocňuje ustanovení § 18a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Nedodržení každé zákonné povinnosti se vystavuje možnosti pokuty. Podle § 92 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, platí, že za nesplnění nebo porušení povinností stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo na jejich základě vydanými rozhodnutími či opatřeními orgánu ochrany veřejného zdraví, právním předpisem podle § 85 a za nesplnění nebo porušení povinností stanovených zvláštními právními předpisy k ochraně zdraví při práci a k zajištění a výkonu závodní preventivní péče v rozsahu 82 odst. 2 písm. n) uloží orgán ochrany veřejného zdraví oprávněný vykonávat státní zdravotní dozor fyzické osobě při její podnikatelské činnosti nebo právnické osobě pokutu do výše 2 000 000 Kč. Z toho důvodu mi nezbývá jiná rada než že musíte neustále hledat lékaře a požádat případně o spolupráci orgán ochrany veřejného zdraví, tedy příslušnou hygienickou stanici.


JUDr. Eva Dandová

Dotaz č. 7: Mám dotaz týkající se lékařských prohlídek mladistvých. V případě pracovního poměru to řeší zákoník práce. Nezmiňuje se ovšem, zda se tato povinnost vztahuje na mladistvé pracující na dohodu o pracovní činnosti či na dohodu o provedení práce.

Pokud se týká části páté zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., tj. ustanovení § 101 násl. týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ostatních ustanovení o pracovních podmínkách žen a mladistvých, tak ty se dnes aplikují přímo na dohody o pracech konaných mimo pracovní poměr, tedy konkrétně na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou zařazeny do části třetí nového zákoníku práce, takže část pátá o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci i část desátá o péči o zaměstnance se na ně aplikují přímo, neboť to vyplývá se systematiky zákona.
Podle § 247 zákoníku práce platí povinnost vstupní lékařské prohlídky u mladistvých před vstupem do pracovního poměru a před převedením na jinou práci na dobu delší než jeden měsíc.
Směrnice č. 49/1967 Věstníku MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů , (která zatím nebyla zrušena a platí), v ustanovení § 8 hovoří pouze o nástupu do práce“, takže nerozlišuje, zda mladistvý nastupuje do pracovního poměru nebo k výkonu práce na základě některé dohody.
Na základě výše uvedeného dospívám k názoru, že je třeba si zase jednak uvědomit, že za bezpečnost a ochranu zdraví a to nejen zaměstnanců v pracovním poměru , ale i všech zaměstnanců na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr odpovídá jen a jen zaměstnavatel a ten si musí zvážit, zda bude u dotyčného mladistvého lékařskou prohlídku vyžadovat nebo ne. Asi u dohod o provedení práce (které se uzavírají na jeden den nebo na jeden týden apod.) by to bylo i nehospodárné. Pokud ale zaměstnavatel chce uzavřít dohodu o pracovní činnosti např. na rok se studentem a jedná se o práci těžší apod. pak je třeba – i když to skutečně mimo výše citované směrnice - žádný obecně závazný právní předpis neukládá, to jen a jen doporučit, především z pohledu prevence rizik.

Zpracovala JUDr. Eva Dandová

Dotaz č. 8: Může mi zaměstnavatel nařídit preventivní prohlídku u závodního lékaře jím zvoleného? Nebo si mohu určit svého lékaře sám. Jestliže si mohu zvolit lékaře sám, kdo v tomto případě preventivní prohlídku platí?

Každý zaměstnavatel má podle ustanovení § 103 odst. odst. 1 písm. d) z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zákonnou povinnost sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit a umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním a účastnit se těchto prohlídek. Podstata toho je, že lékař závodní preventivní péče musí být lékař určený zaměstnavatelem, který zná pracovní prostředí u zaměstnavatele a podmínky za nichž zaměstnanci tam vykonávají práci a může proto odhadnout všechna zdravotní rizika, s kterými zaměstnanci na pracovišti přichází do styku (např. přenášení břemen apod.) a v návaznosti na tyto skutečnosti posoudit zdravotní stav jednoho konkrétního zaměstnance. Posudek ošetřujícího lékaře není v takovém případě rozhodně dostačující, neboť tento nezná pracoviště zaměstnavatele. Z toho důvodu zákonodárce uložil již při tzv. první euronovele starého zákoníku práce tuto zákonnou povinnost každému zaměstnavateli a vyplývá z ní v podstatě to, že každý zaměstnavatel musí mít svého lékaře závodní preventivní péče, kam si bude vysílat své zaměstnance na prohlídky. O tom o jaké prohlídky se (s výjimkou prohlídek pro zaměstnance pracující v noci, které jsou stanovení § 94 zákoníku práce a mladistvé dle § 247) jedná, rozhoduje sám zaměstnavatel, neboť tento hradí veškeré náklady na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a tudíž i na lékaře závodní preventivní péče. V tomto směru se ještě čeká na zákon o závodní preventivní péči, který by stanovil další podrobnosti ohledně závodní preventivní péče as mimo jiné třeba i četnost lékařských preventivních prohlídek.
Poněkud jiná je situace, když zaměstnavatelé v rámci vyhlášeného náboru na obsazení volných míst požadují po uchazečích o zaměstnání, aby jim předložili i své lékařské posudky. Tyto lékařské posudky zpravidla vydávané ošetřujícími lékaři bývají v praxi používány jako prvotní informace zaměstnavatele o tom zda dotyčného uchazeče o zaměstnání na požadovanou funkci vůbec může přijmout (zda např. netrpí nějakou závažnou chorobou, která by vylučovala jeho soustavnou práci u stroje apod.). Tyto posudky si pak platí uchazeči o zaměstnání sami. Přesto ale v praxi chytrý zaměstnavatel při vědomí své odpovědnosti za bezpečnost a ochranu zdraví při práci každého zaměstnance dnes a denně po celou dobu trvání pracovního poměru se nespoléhá na tyto posudky a posílá dotyčné zaměstnance ještě k svému lékaři závodní preventivní péče, protože on má ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce zákonnou povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatel nemůže např. zaměstnance zařadit do skladu, aby přenášel břemena, když nemá jistotu, že dotyčný před dvěma roky neprodělal operaci kýly apod.

JUDr.Eva Dandová

Dotaz č. 9: Existuje povinnost, aby organizace měla zajištěného smluvního lékaře?
-zaměstnance podrobit se vstupní lékařské prohlídce?
-zaměstnance podrobit se preventivní periodické zdravotní prohlídce?
-pokud ano, jak je to s hrazením těchto úkonů
Jsme Městský úřad – tedy úředníci, údržbáři a uklízečky.

Ano existuje, tuto povinnost ukládá ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce – každý zaměstnavatel musí zaměstnancům sdělit, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým lékařským prohlídkám jsou povinni se podrobit.Znamená to tedy, že každý zaměstnavatel bez ohledu na svoje právní postavení nebo na svoji velikost musí mít lékaře závodní preventivní péče. Je to jeho pracovněprávní povinnost, jejíž nedodržení může být kontrolními orgány sankcionováno.
Vstupní lékařské prohlídky jako takové zatím s výjimkou ustanovení § 94 odst. 2 zákoníku práce, které stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit vyšetření lékařem před zařazením zaměstnance na noční práci a ustanovení § 247 odst. 1 zákoníku práce, které je stanoví jako povinné pro mladistvé a pak nebezpečných zaměstnání jako jsou hasiči, Policie apod. obecně závazným právním předpisem zatím upraveny nejsou.Již dlouhou dobu se totiž připravuje zákon o závodní preventivní péči, který by upravil i okruh povinných lékařských prohlídek. Zatím je stále řeší pouze stará hygienická směrnice směrnice 49/1967 Věstníku MZd, ve znění směrnic č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR (PP-265-20. 11. 1967) o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, která v ustanovení § 8 stanoví, že organizace je povinna vyžádat si posudek o zdravotní způsobilosti pracujících před jeho nástupem do práce zejména v těchto případech:

a) u všech pracujících přijímaných v rámci náboru pracovníků,
b) u všech pracujících přijímaných do závodů, v nichž je závodní zdravotnické zařízení,
c) u dorostu,
d) u občanů se změněnou pracovní schopností,e) u všech ostatních pracujících, kteří jsou
přijímáni k výkonu práce, pro kterou jsou podle ustanovení oddílu III předepsány preventivní prohlídky.

Z hlediska daňového platí, že daňovými výdaji (náklady) na závodní preventivní péči poskytovanou zařízeními závodní preventivní péče, v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu jsou výdaje (náklady) související se zajištěním preventivních vstupních, periodických, mimořádných, adových a výstupních prohlídek zaměstnanců podle platného znění Směrnic ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (směrnice . 49/1967 Věstníku MZd, ve znění směrnic č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR), nehrazené zdravotními pojišťovnami. Vstupními prohlídkami se pro uvedený účel rozumí jak vstupní prohlídky před uzavřením pracovního poměru podle § 32 zákoníku práce, tak při převedení zaměstnance na jinou práci za trvání pracovního poměru.
Okruh zdravotních výkonů a lékařských prohlídek spadajících do závodní preventivní péče, hrazených zdravotními pojišťovnami zatím vymezuje pouze § 35 zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů s tím, že za lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy se považují mj. lékařská vyšetření zaměstnanců vykonávajících noční práci podle 94 odst. 2 zákoníku práce, a lékařská vyšetření mladistvých před vstupem do pracovního poměru podle § 247 odst. 1 zákoníku práce.
Jinak obecně platí, že všechny náklady na bezpečnost a ochranu zdraví při práci hradí zaměstnavatel (viz ustanovení § 101 odst. 6 zákoníku práce), hradí tedy i náklady na všechny lékařské prohlídky, ke kterým zaměstnance vyšle.

Zpracovala JUDr.Eva Dandová

Dotaz č. 10: Jakým způsobem jsou hrazeny úkony odborných zdravotnických zařízení, pokud zaměstnance v rámci závodní preventivní péče smluvní lékař zaměstnavatele pošle k odbornému vyšetření? Závodní preventivní péče v rozsahu dle § 35 zákona o veřejném zdravotním pojištění je hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění. Je pak tedy i tento odborný úkon hrazen pojišťovnou?

Okruh zdravotních výkonů a lékařských prohlídek spadajících do závodní preventivní péče, hrazených zdravotními pojišťovnami, vymezuje § 35 zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů taxativně. Stanoví, že závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů a že hrazená péče zahrnuje:

  1. zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci;
  2. periodické preventivní prohlídky zaměstnanců vykonávajících innosti epidemiologicky závažné, zaměstnanců na rizikových pracovištích, zaměstnanců, jejichž innost může ohrozit zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob, a zaměstnanců, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost, v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem;
  3. mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů;
  4. dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání a osob, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice riziku.

Za lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy ve smyslu tohoto ustanovení se považují především lékařská vyšetření zaměstnanců vykonávajících noční práci podle § 94 odst. 2 zákoníku práce, a lékařská vyšetření mladistvých před vstupem do pracovního poměru podle § 247 odst. 1 zákoníku práce.
Vše ostatní je třeba považovat za závodní preventivní péči, ovšem nehrazenou pojišťovnami. Právní základ závodní preventivní péče je obsažen v ustanoveních § 18a a § 35a zákona . 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Tato závodní preventivní péče nehrazená pojišťovnou v sobě zahrnuje lékařské prohlídky (např. vstupní lékařská prohlídka) a lékařská vyšetření stanovená zvláštními předpisy (zákoník práce, směrnice Ministerstva zdravotnictví).
Výdaji spojené s touto závodní lékařskou péčí nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami a jedná se především o výdaje související se zajištěním preventivních vstupních, periodických, mimořádných, řadových a výstupních prohlídek zaměstnanců podle platného znění Směrnic ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Vstupními prohlídkami se pro uvedený účel rozumí jak vstupní prohlídky před uzavřením pracovního poměru podle § 32 zákoníku práce, tak při převedení zaměstnance na jinou práci za trvání pracovního poměru. Jedná se o prohlídky zajištěné sjednaným zdravotním zařízením tak, aby lékař, který prohlídku provádí znal pracovní prostředí, ve kterém bude zaměstnanec (budoucí zaměstnanec) pracovat. Sjednat zdravotní prohlídku může zaměstnavatel např. formou objednávky příslušnému zdravotnímu zařízení, či přímo lékaři s tím, že do této objednávky uvede potřebné skutečnosti týkající se pracovního prostředí zaměstnance.
Z toho důvodu je třeba rozlišovat, o kterou prohlídku se jedná. Pokud např. s jedná o prohlídku v rámci pravidelných prohlídek zaměstnanců vykonávajících noční práci, pak veškeré úkony související s touto prohlídkou (ať již lékaře závodní preventivní péče či jiného specialisty) jsou úkony hrazenými v rámci ustanovení § 35 zákona č. 48/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud se bude jednat o jinou prohlídku např. vstupní prohlídku zaměstnance, pak bez ohledu jestli ji provádí jen lékař závodní preventivní péče nebo za pomoci specialisty je hrazena zaměstnavatelem.

JUDr.Dandová Eva

Dotaz č. 11: Kdo má v rámci závodní preventivní péče hradit administrativní úkony lékaře, kterého si zaměstnanec zvolil jako svého praktického lékaře? (Výpisy ze zdravotní karty apod.)

Podle § 21 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů platí povinnost vzájemné informovanosti mezi lékaři. Podle vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotnických výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb. platí, že administrativní činnost může v rámci veřejného zdravotního pojištění vykazovat pouze praktický lékař, takže pokud praktický lékař zasílá lékaři závodní preventivní péče výpis z karty, účtuje si to jako úkon veřejného zdravotního pojištění. V ostatních případech však platí, že veškerou administrativní činnost spojenou např. s vystavením lékařských posudků při vstupních lékařských prohlídkách hradí lékaři závodní preventivní péče zaměstnavatel.

JUDr.Dandová Eva

Dotaz č. 12: Z čeho vychází tvrzení, že vstupní lékařské prohlídky hradí zaměstnavatel?

Platné právní předpisy výslovně neřeší adresáta povinnosti zaplatit vstupní lékařskou prohlídku zaměstnance. Na základě této roztříštěné a nejednoznačné legislativy se v praxi formulovaly dva protichůdné názory na tuto problematiku a každý má své právní argumenty. K konkrétním sporném případě může závazným způsobem rozhodnout pouze soud.

Právní názor, že náklady na preventivní vstupní prohlídky hradí zaměstnavatel vychází zejména z níže uvedených předpisů, z jejich konstrukce, smyslu a cíle.

Zákoník práce

  • ust. § 32 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce: „V případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce.“

Jak je z ustanovení patrné, povinnost je uložena zaměstnavateli, nikoliv zaměstnanci, občanu, uchazeči o zaměstnání. Tuto povinnost zaměstnavatel plní v rámci pracovněprávních úkonů v souvislosti s pracovním poměrem a požadavky na konkrétní práci ohledně konkrétního zaměstnance.

  • ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce: „Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázaní práce a práce, jejichž náročnost výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.“

Cílem této povinnosti zaměstnavatele je zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. K naplnění této povinnosti potřebuje také zaměstnavatel zdravotní posudek z preventivní vstupní lékařské prohlídky zaměstnance podle ust. § 34.

  • ust. § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce: „Zaměstnanec je zejména povinen podrobit se lékařským prohlídkám, očkováním, vyšetření a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními předpisy.“

Povinnost podrobit se lékařským prohlídkám je povinností zaměstnance, která je uložena Zákoníkem práce k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – viz. zařazení ustanovení v části páté zákoníku práce – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

  • ust. § 101 odst. 6: „Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.“

Pokud jsou právními předpisy vyžadovány lékařské prohlídky (viz. směrnice ministerstva zdravotnictví č.17/1970 Věstníku MZd ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších změn a doplňků), které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, pak jako náklad spojený se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jej podle citovaného ustanovení hradí zaměstnavatel

Zákon č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (§ 35), vstupní lékařské prohlídky nezařazuje do hrazené závodní preventivní péče.

Vyhl. č.20/1989 Sb., o Úmluvě o bezpečnosti zdraví pracovníků a pracovním prostředí v ust. čl. 21: „Opatření týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nesmí být spojena s ádnými výlohami pro pracovníky.“

Vstupní lékařská prohlídka nepochybně opatřením týkajícím se ochrany zdraví při práci je. Náklady na její provedení tedy ve smyslu tohoto ustanovení nemohou být žádány od zaměstnance.

Dotaz č. 13: Mám dotaz ohledně hodnocení zdravotního stavu při vstupní prohlídce. Je přípustné a na základě jaké legislativy, požadovat po potencionální zaměstnankyni při vstupní prohlídce uvedení skutečnosti zda není v inkriminované době těhotná? Nedopustíme se diskriminace? Pokud to je pouze na jejím prohlášení, jaké můžeme zaujmout stanovisko v případě nepravdivého prohlášení?

Vstupní prohlídka jako i další preventivní lékařské prohlídky podle § 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, jsou prováděny za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci. Rozsah vyšetření určuje lékař zařízení závodní preventivní péče. Rozsah preventivní prohlídky je rámcově vymezen v § 10 odst. 2 a 3 směrnice č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů. Je dán na straně jedné náročností práce vykonávané v konkrétních podmínkách a zdravotním stavem posuzované osoby.

Zaměstnavateli může zdravotnické zařízení bez souhlasu posuzované osoby sdělit pouze posudkový závěr - tedy, zda zaměstnanec je nebo není zdravotně způsobilý. Informaci o tom, zde žena je nebo není těhotná zdravotnické zařízení bez souhlasu ženy tedy sdělit nesmí, a to ani v případě, že tuto informaci jako součást anamnestických údajů zná. Zda žena tento údaj zaměstnavateli sdělí nebo ne, je věcí její úvahy a nelze ji vymáhat.

Vypracoval Focal Point ČR

Dotaz č. 14: Závodní lékař na každé pobočce firmy? Musí mít firma pouze jednoho závodního lékaře, když sídlí v Brně, ale má další pobočky po celé republice? Nebo může mít závodního lékaře na každé pobočce?

Protože základním předpokladem výkonu práce lékaře závodní preventivní péče je detailní znalost pracoviště a možnost posouzení příp. kontraindikací pro práci, je logické, že to nelze požadovat po jedné osobě, pokud jsou závody firmy rozmístěny po republice. Jedna firma může mít nasmlouváno více lékařů ZPP podle sídla svých pracovišť. Nebrání tomu žádná legislativa.

Komentáře

pracovnělékařská prohlídky

03.01.2007 - 15:00 Křikavová martina
<P>Jak postihnout zaměstnance v pracovním poměru, který odmítá podrobit se lpravidelné lékařské prohlídce?</P> <P>Děkuji</P>

Re: pracovnělékařská prohlídky

21.04.2007 - 01:15 Tomáš Neugebauer
Pokud je pro výkon jeho pracovní činnosti stanovena preventivní lékařská prohlídka a on ji neabsolvuje, nesplňuje podmínky pro výkon práce a jeho vedoucí zaměstnanec mu nemůže z tohoto důvodu práci přidělit, tedy nemůže pracovat. Z toho vyplývají další kroky v souladu se Zákoníkem práce až po rozvázání pracovního poměru, neboť zaměstnanec ztratil požadovanou odbornou způsobilost pro výkon práce.

Práce v podzemí a lékařské vyšetření

27.03.2007 - 12:12 Ilona
<P>&nbsp;</P> <P>&nbsp;Jak často se musí zaměstnanec podrobit lékařskému vyšetření, když musí dle pokynu zaměstnavatele mimořádně fárat do podzemí.&nbsp;Jaká je platnost&nbsp;potvrzení lékaře, aby zaměstnanec mohl&nbsp;v naléhavých případech pracovat v&nbsp;podzemí.&nbsp;Někdy se stane, že náš revizní technik musí do podzemí ve večerních hodinách a není možné,aby se bezprostředně před touto činností nechal vyšetřit závodní lékařkou. Jsme strojírenská organizace.</P>

hrazení prohlídek na noční směny,

02.04.2007 - 17:50 Dr. Olga Čížková
Prosím o vysvětlení hrazení prev. prohlídek u zaměstnanců na noční směny.

Re: hrazení prohlídek na noční směny,

21.04.2007 - 01:10 Tomáš Neugebauer
Tyto prohlídky hradí zaměstnavatel.

výstupní lékařská prohlídka

26.04.2007 - 15:15 Patočková
I výstupní lékařskou prohlídku hradí zaměstnavatel?

Výstupní prohlídka

31.10.2007 - 09:31 Karel Urbánek
<P>Dobrý den,</P> <P>rád bych se zeptal, zda je zaměstnanec pracující ve stavebnictví povinnen absolvovat výstupní lékařskou prohlídku, kterou mu během výpovědní doby nařídil zaměstnavatel. Pokud ano, kdo v tomto případě hradí náklady na tuto prohlídku. Je možné, aby zaměstnavetel odmítl vydat zápočtový list, pokud zaměstnanec tuto prohlídku neabsolvuje? </P>

dotaz o vstupní prohlídce

14.11.2007 - 09:26 habartova JItka
Dobrý den ,má na Vás dotaz zaměstnavatel u kterého již pracuji déle než čtyři roky mi ted u svého lékaře nařídil vstupní prohlídku a veškerou zdravotní dokumentaci a výsledky posílá mému zaměstnavateli k nahlédnutí a proto vás prosím jestli vůbec má na tuto zdravotní dokumentaci zaměstnavatel nárok či ne .Domnívám se že lékař může napsat pouze ,že jsem způsobilá vykonávat tuto práci nebo nejsem a nepředávat mému zaměstnavateli veškeré výsledky.Děkuji Vám za odpověd.

Lékařské prohlídky řidičů referenských vozidel

05.01.2008 - 16:09 Milan Píša
<P>Prosím o vysvětlení k lékařským prohlídkám zaměstnanců, kterí nejsou řidiči z povolání, ale jimž je přiděleno nebo poskytováno služební auto k plnění jejich pracovních povinností. Je zaměstnavatel oprávněn a povinnen vyžadovat z ohledem na § 103 zákoníku práce, aby se tento zaměstnanec, který se podrobuje periodickým řádovýn prohlídkám podle ustanovení § 15 Směrnice č. 49/1967 Věstníku MZd, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, byl posouzen i zhlediska zdravotní způsobilosti pro řízení služebního auta, nebo stačí, aby tyto osoby měly zdravotní způsobilost pro řízení motorových vozidel podle § 87 odst.3 zákona č.361/2000 Sb. Jak je to s úhradou za toto posouzení, hradí zaměstnavatel jako řádnou prohlídku, nebo zaměstnanec podle § 87 odst.6 zákona č. 361/2000 Sb. Děkuji za odpověď.</P> <P>&nbsp;</P>

Periodická zdravotní prohlídka

27.02.2008 - 12:18 Petr
&nbsp;Je zaměstnancům hrazena zaměstnavatelem nebo ne?

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail