Nenechte se šikanovat kolegou

Zdroj: 
Ve vydavatelství Grada Publishing vyšla v edici Poradce pro praxi publikace PhDr. Lenky Svobodové Nenechte se šikanovat kolegou - Mobbing skrytá hrozba. Publikace se zabývá mobbingem/šikanou ze všech možných úhlů, věnuje se historii, teorii mobbingu, poskytuje návod jak mobbing poznat, jak určit jeho příčiny i důsledky, a zejména přináší i možnosti prevence mobbingu.

Redakce  časopisu Personál (roč. XIV, č. 7-8). oslovila autorku a položila jí několik otázek.

Proč jste si, paní doktorko, zvolila právě toto téma? Myslíte, že je mobbing v našich firmách tak velkou hrozbou? Že je to problém aktuální?

Vždy  mě  zajímala  problematika  vztahů, téma konfliktů, stresu apod. Navíc jsem 10 let pracovala ve školství a nejednou jsem řešila případy šikany mezi dětmi. A když jsem se setkala se šikanou mezi dospělými na svém bývalém pracovišti, začala jsem se touto  problematikou  blíže  zabývat. Zajímalo mě, co lidi k takovému jednání nutí a zda má šikana mezi dospělými stejné znaky jako šikana dětská...

Pozoruji obecný nárůst zhoršování mezilidských vztahů, což se logicky musí promítnout i na pracoviště. Mobbing rozhodně není  žádným  novým  jevem  -  konflikty, neshody a spory existují od té doby, co existuje práce. Nicméně útoky mezi kolegy jsou stále častější a agresivnější.  Ve své knížce publikujete i řadu konkrétních, byť pod fiktivními jmény uváděných, případů mobbingu.

Kde jste tyto příklady čerpala?

Všechny mnou uvedené příklady se skutečně staly, velká část mně a ostatní mým kamarádům či známým. Nechtěla jsem opisovat případy již někde uvedené. Ale rozhodně nejsou ojedinělé, chování mobberů má podobné znaky, takže se do podobných situací dostávají desítky lidí.

Nechci tady  nahrazovat vaši knihu, která opravdu stojí za přečtení, ale pojďme si chvilku povídat o těch základních otázkách souvisejících s mobbingem. Kde se mobbing vlastně bere? Kdo je mobber a dá se předem poznat, třeba při výběrovém řízení?

Mobbing  má  svůj  původ  ve  zvířecí  říši. Když  Konrád  Lorenz  pozoroval  chování zvířat,  všiml  si,  že  se  jinak  chovají  ve svém  teritoriu  a jinak  mimo  něj.  Později na  něho  navázal  profesor  Leyman,  který aplikoval  jeho  zkušenosti  do  lidské  říše. Aby odlišil mobbing od ostatních, především  jednorázových  strategií,  stanovil základní podmínku - útoky musí probíhat minimálně jednou týdně po dobu alespoň půl roku. Tento dlouhodobý proces ničení vyhlédnutého  jedince  by  však  nevznikl, kdyby neměl svého strůjce. Ačkoliv literatura popisuje, že neexistuje typický profil pachatele,  přeci  určité  charakteristické rysy  vysledovat  můžeme. 

Mobbeři  jsou především  zdatní  manipulátoři,  kteří  své jednání  dokáží  obratně  skrývat.  Mají sklon  k přehnané  soutěživosti,  nadřazenosti, považují se za nejdůležitější osoby a především  se  vyznačují  absencí  empatie,  sociálního  cítění,  morálních  zábran a pocitů  viny. Mobber nesnáší konkurenci, což bývá jedna z hlavních příčin mobbingu. Všechny tyto vlastnosti lze vhodně zvolenými otázkami při výběrovém řízení rozkrýt. Důležité je se mobbera zeptat na jeho předchozí zaměstnání, vztahy s kolegy,  pocit  doceněnosti  apod.  Nicméně mobberova  přítomnost  na  pracovišti  by sama o sobě ke vzniku mobbingu nestačila. O tom, zda se mobbing rozvine výrazně,  rozhoduje  prostředí,  resp.  atmosféra na  pracovišti.  Výrazně  tomu  napomáhá atmosféra ostrých loktů, nezdravé konkurence  či  podporování  individualismu. Pokud je správně nastavená firemní kultura,  pak  mobbing  šanci  nedostane. V neposlední řadě celou situaci dokresluje vedoucí pracovník, který svým špatným postojem  může  mobbing  zastavit  anebo mu dát tzv. zelenou.

Kdo bývá obětí mobbera?

Na  rozdíl  od  klasické  šikany,  v případě mobbingu neexistuje typický profil oběti. Nicméně  lze  vysledovat  určité  charakteristické znaky. Terčem mobberů se stávají lidé  odlišní,  něčím  nápadní,  neobvyklí. A bohužel je mobberovi jedno, zda se jedná o odlišnost fyzickou nebo psychickou, stejně tak nehraje roli, zda se potenciální oběť liší v pozitivním či negativním slova smyslu.  Obětí  se  stejně  dobře  může  stát člověk handicapovaný jako zdravý,  pasivní  jako  aktivní,  líný  anebo  naopak  velmi schopný. Velmi častými oběťmi se stávají zaměstnanci noví.

Jak se bránit mobbingu?

Alespoň v této otázce panuje mezi autory mobbingové literatury shoda. Nejlepší obranou proti mobbingu je totiž PREVENCE. Rejstřík preventivních opatření u jednotlivce je bohužel dosti omezený. Lze jen doporučit zjistit si co nejvíce informací o novém pracovišti. Pokud však již mobbing nastal, je situace jiná. Zde zcela jednoznačně musí zasáhnout vedoucí pracovník. Bohužel se to ne vždy děje. Oběť si musí položit otázku, zda chce i nadále setrvat ve svém zaměstnání a pokud se rozhodne, že ano, nesmí zůstat pasivní. Obrana je pochopitelně velmi závislá na osobnostních charakteristikách obětí, nicméně jejich možnosti jsou omezené - mobbingem jsou tak vyčerpané,že jim na obranu nezbývá příliš sil. Málokdo také zvládá bojovat stejnými zbraněmi jako mobber. Kolektivní obrana má mnohem větší naději, proto je dobré oslovit kolegy a hledat u nich nejen podporu, ale i pomoc. Ideální stav je samozřejmě dostat na svou stranu nadřízeného. To je těžký úkol, protože mobbing se opravdu obtížně dokazuje. Nezanedbatelnou roli má tzv. mobbingový deník, do kterého je dobré zaznamenávat vše, co se přihodilo.

Dá se mobbingu ve firmě předcházet? Jak ho rozpoznat? Jak může pomoci třeba personalista, mistr, liniový manažer, prostě nadřízený?

A zde jsme opět u prevence. O tu se však především musí postarat právě zaměstnavatelé, vedoucí pracovníci, manažeři apod. Základním  pravidlem  prevence  je  riziko vzniku mobbingu  neignorovat  a nepodceňovat. Klíčem k boji je správně nastavená firemní  kultura,  která  nepostrádá  etiku a je  postavena  na  pevných  morálních základech. Důležitou roli hrají vedoucí pracovníci,  jež  by  měli  pravidelně  sledovat dění na pracovišti, rozvíjet pozitivní vztahy mezi zaměstnanci, budovat atmosféru spolupráce,  nikoliv  konkurence  a především v případě jakéhokoliv náznaku šikany okamžitě jednat. Jedním ze signálů mobbingu je, když některý pracovník začne být vyčleňován  z kolektivu,  zvýšeně  pomlouván, přestane fungovat spolupráce, což má často  za  následek  snížení  výkonnosti  celého kolektivu.

Mobbing většinou končí odchodem oběti z firmy, je však možné, aby se firma po odhalení mobbingu rozloučila s mobberem? Jak to ošetřují právní předpisy?

Já osobně bych si velmi přála, aby odhalených  mobberů  přibývalo  a aby  se s nimi  firmy  dokázaly  rychle  vypořádat. Bohužel jsou to případy dosti ojedinělé. Problém  je,  že  mobbing  často  odhalen nebývá.  Vše  se  provalí  tím,  když  se  na oběti vlivem mobbingu začne projevovat mnoho  psychických  a fyzických  příznaků, což má za následek jak výše zmiňovaný pokles výkonnosti, tak nevědomé únikové strategie, jako časté absence či pracovní  neschopnosti.  V této  chvíli  se z oběti  stává  problémová  osobnost a nikdo  nemá  zájem  o pravý  stav  věci. Oběť tak bývá dříve nebo později a více či  méně  dobrovolně  donucena  k odchodu z pracoviště.  Právní obrana je u nás dosti problematická,  bohužel  takřka  žádná.  Zatímco v některých  státech  existují  antimobbingové zákony nebo alespoň antimobbingová ujednání, u nás se musíme spolehnout pouze  na  slušnost  zaměstnavatele.

Bohužel  upozornění  na  dodržování Listiny základních lidských práv a svobod anebo na několik málo paragrafů zákoníku  práce  či  občanského  zákoníku,  týkajících  se  např.  tzv.  dobrých  mravů,  příliš nepomáhá.  Nicméně,  já  to  určitě nevzdám  a budu  dále  aktivním  bojovníkem proti mobbingu.  Píši  články,  zúčastňuji se konferencí, jsem pozvána do rádia i do  televize  a před  nějakou  dobou  jsem se dokonce seznámila  s paní poslankyní, která  slíbila,  že  se  spolu  pokusíme  nějakou cestu z tohoto bludného kruhu negativních lidských vztahů nalézt.

Autor článku: 

Komentáře

Potrvrzuji pravdu mobbingu

27.08.2008 - 06:49 Ing.Mirolav,Šmíd
Je známy mobber, ale je podporován vedoucím zaměstnancem ředitelem odboru BOZP-vzniká bossing. Zažil jsem to na SÚIPa z důvodu vykonstruované "zkoušky" jsem musel odejít,přepisy znám, odborník BOZP jsem, ale nic nestačilo.Zásahy do mého PC bylo na denním pořádku. Zkuste v tomto prostředí pracovat.V prostředí homosexuálu jsem neobstál.Do mého soukromí budou i nadále zasahovat.Antidiskrimační zákon není.Na mezinárodní soud musíte mít peníze.S knihou paní PhDR. Svobodové plně souhlasím, ale pokud bude Listina základních práv a svobod v našem státě pouze listinou a formálním splněním požadavku demokracie nepovede to ke zlepšení a mobbeři budou i nadále vládnout a silně podporováni jako silní oblíbenci vedoucích pracovníků, kteří si tím řeší vlastní neschopmosti vykonávat vedoucí postavení.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail