Nařízení vlády 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu - Úvod

Zdroj: 
První, úvodní díl našeho seriálu, zaměřeného na změny, které s sebou nese nařízení vlády 201/2010 Sb. Formou otázek a odpovědí se dnes podíváme na důvody, které vedly k přijetí NV 201/2010 Sb., zda se vztahuje i na OSVČ a další zajímavosti.

Jaké byly důvody přijetí nařízení vlády č. 201/2010 Sb. ?

Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti druhý zákoník práce, který starý zákoník práce zrušil. Tím pozbylo platnosti i zmocnění v ustanovení § 133c odst. 7 starého zákoníku práce, zmocňující vládu k vydání nařízení vlády o evidenci úrazů. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. však druhý zákoník práce ponechal v platnosti a v ustanovení § 394 odst. 1 písm. c) stanovil, že podle dosavadní právní úpravy se postupuje do vydání nového právního předpisu. V důsledku toho nelze dosud platné nařízení vlády novelizovat a musí se tzv. rekodifikovat, tedy vydat nové.

V devítiletém období aplikace nařízení vlády č. 494/2001 Sb. došlo k řadě nových skutečností, které muselo nové nařízení vlády reflektovat. Do nového nařízení vlády bylo třeba zakotvit nezbytné změny, vyplývající z požadavků vzniklých po dobu účinnosti nařízení vlády č. 494/2001 Sb. Změny souvisí nejen se zavedením nových identifikačních údajů subjektů nebo činností, ale i s celkovou potřebou zpřesnění statistických sledování, navazujících na evropské předpisy. Jedná se zejména o nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale i na Evropskou statistiku pracovních úrazů (ESAW), obsahující soubor ukazatelů, každoročně v členských zemích zjišťovaných. Nezbytné je nahrazení nepoužívaných identifikátorů novými OKEČ – CZ NACE a IČO – IČ a také nutnost zavedení kategorie zaměstnání KZAM. V souvislosti s ochranou osobních údajů nařízení vlády navazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se pracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, které odpovídá zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

Podstatným problémem nařízení vlády č. 494/2001 Sb. byla též skutečnost, že zachycuje pouze skutečnosti, které nastaly v době do pátého dne následujícího měsíci poté, co k úrazu došlo, neboť v té lhůtě se musí záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím zaslat. V důsledku toho však v něm nelze podchytit skutečnosti, které nastanou později. Vedle délky hospitalizace, zjištění jejich příčin či zdrojů úrazu či úmrtí úrazem postiženého zaměstnance v průběhu jednoho roku po úrazovém ději (nařízení vlády si definuje pro své účely smrtelný pracovní úraz jako úraz, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku po úrazu zemřel), jde zejména o zachycení délky pracovní neschopnosti. Protože tento údaj v záznamu o úrazu vůbec nefiguruje, je nutno délku odhadovat, což zkresluje statistické vykazování. Eurostat v Evropské statistice pracovních úrazů (ESAW) však tento údaj požaduje a data poskytovaná z České republiky postrádají přesnost. Proto se zavádí nový formulář o úrazu – hlášení změn, který má podchytit nové skutečnosti, ke kterým po odeslání záznamu o úrazu došlo.

Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. zejména v záznamu o úrazu:

  • neobsahuje některé údaje, které je nutno doplnit,
  • požaduje údaje ve struktuře, která se v současné době nepoužívá (např. OKEČ),
  • používá pojmy, které již v právním řádu neexistují, např. porušení pracovní kázně, který byl zrušen,
  • obsahuje pojmy, které vyvolávají aplikační nejasnosti, např. pokud jde o zdroje úrazu,
  • nereflektuje skutečnost, že s ohledem na lhůty pro zasílání nemůže záznam o úrazu některé skutečnosti zahrnout, např. délku pracovní neschopnosti, kterou požaduje Evropská unie,
  • se omezuje pouze na písemnou podobu záznamu o úrazu a nepředpokládá její ekonomičtější elektronické zasílání.

Tyto všechny změny a novinky jsou v novém nařízení vlády č. 201/2010 Sb. zapracovány.

Proč má nové nařízení vlády č. 201/2010 Sb. jen stručný název oproti nařízení vlády č. 494/2001 Sb.?

Na rozdíl od nařízení vlády č. 494/2001 Sb. je nadpis nařízení vlády č. 201/2010 Sb. zestručněn, nicméně úvodní věta odkazuje na zmocnění v ustanovení § 105 odst. 7 zákoníku práce, tedy na zmocnění, které vládě ukládá stanovit způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Tento postup je v souladu s Legislativními pravidly vlády ČR.

Je však  třeba hned úvodem upozornit, že zákonodárce není ani v ustanovení § 105 zákoníku práce přesný ve vyjadřování. Ve většině ustanovení pojednává o „pracovních úrazech“ a v některých (a mimo jiné i v odst. 7) pojednává pouze o úraze, aniž by zavedl legislativní zkratku „úraz“ pro pojem „pracovní úraz“ užívaný v zákoníku práce. Z toho důvodu nařízení vlády č. 201/2010 Sb., používá také pouze pojmu „úraz“ ve významu „pracovní úraz“.  Je rovněž třeba zdůraznit, že se nařízení vlády zásadně nevztahuje na úrazy mimopracovní, na excesy apod.  Dále pak na rozdíl od nařízení vlády č. 494/2001 Sb. je toto nařízení vlády vydáno nejen k provedení ustanovení § 105 odst. 5 zákoníku práce v platném znění, ale i k provedení zákona č. 309/2006 Sb., o BOZP.

Vztahuje se nařízení vlády č. 201/2010 Sb. i na OSVČ?

Ano vztahuje, nařízení vlády č. 201/2010 Sb. je totiž na rozdíl od nařízení vlády č. 494/2001 Sb. vydáno nejen k provedení ustanovení § 105 odst. 5 zákoníku práce, ale i k provedení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Z toho důvodu pro účely evidence úrazů nastal určitý problém s definicí pojmu zaměstnavatel. Nařízení vlády vychází sice ze zmocnění obsaženého v ustanovení § 105 odst. 7 zákoníku práce, ale bezprostředně se dotýká ustanovení § 12 zákona o BOZP. Podle ustanovení § 12 zákona o BOZP platí, že na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou  a sám též pracuje, fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu (např. živnostenského zákona), spolupracujícího manžela nebo dítě osob uvedených výše, fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, se vztahuje ustanovení  § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a ustanovení § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Na zde vyjmenované osoby však nelze bez dalšího vztáhnout definici pojmu zaměstnavatel uvedenou v zákoníku práce.

Z uvedeného vyplývá, že i fyzická osoba, která provozuje samostatnou výdělečnou činnost podle živnostenského zákona a nikoho nezaměstnává, se musí řídit ustanovením § 105 zákoníku práce a evidovat, tj. oznamovat a hlásit své pracovní úrazy orgánům a institucím stanoveným v ustanovení § 105 zákoníku práce a nařízením vlády č. 201/2010 Sb.

Původně se chtělo najít vhodné synonymum pro zaměstnavatele podle ustanovení § 7 až § 10 zákoníku práce a pro osoby vyjmenované v ustanovení § 12 zákona o BOZP, ale nezdařilo se, a proto nařízení vlády č. 201/2010 Sb. používá nadále pouze pojem zaměstnavatel. Nicméně platí, že i pro osoby uvedené v ustanovení § 12 zákona o BOZP platí plně povinnosti stanovené v ustanovení § 105 zákoníku práce a v nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

Autor článku: 

Komentáře

OSVČ a N.vl.494/2001 Sb.následně pak s vazbou na Nař.vl.201

25.09.2010 - 15:58 Hanuš Boček
Autorce článku z 2.8.2010 paní Evě Dandové děkuji za úvodní článek k tématu Nař.vl.č.201/2010 Sb.zejména pak za věcné vysvětlení vazeb mezi Zákoníkem práce práce a platných nařízení vlády o způsobu evidence úrazů s vazbou na provedení zákona č.309/2006 Sb. Beru vás jako autoritu v oboru BOZP, ale i práva a tak vás prosím o radu i pro další soudné kolegy. Otazka č.1. Co musí OSVČ sepisovat o svém pracovním úrazu ,a kam má hromadně odesílat příslušné doklady dle Nař.vl.č.494 do konce roku 2010? Otázka č.2. To samé Od.1.1.2011 dle nař.vl. 201 o evidenci úrazů,hlášení a zasílání záznamu. Myslím si,že po 50 letech praxe v oboru to vím,ale pro jistotu si nechám poradit od osoby, které si vážím jako autority v oboru i právu v oblasti BOZP a děkuji předem za sebe i kolegy z praxe,které to bude zajímat. Zdreaví Bočřek z Písku.

OSVČ a N.vl.494/2001 Sb.následně pak s vazbou na Nař.vl.201

25.09.2010 - 16:03 Hanuš Boček
Autorce článku z 2.8.2010 paní Evě Dandové děkuji za úvodní článek k tématu Nař.vl.č.201/2010 Sb.zejména pak za věcné vysvětlení vazeb mezi Zákoníkem práce práce a platných nařízení vlády o způsobu evidence úrazů s vazbou na provedení zákona č.309/2006 Sb. Beru vás jako autoritu v oboru BOZP, ale i práva a tak vás prosím o radu i pro další soudné kolegy. Otazka č.1. Co musí OSVČ sepisovat o svém pracovním úrazu ,a kam má hromadně odesílat příslušné doklady dle Nař.vl.č.494 do konce roku 2010? Otázka č.2. To samé Od.1.1.2011 dle nař.vl. 201 o evidenci úrazů,hlášení a zasílání záznamu. Myslím si,že po 50 letech praxe v oboru to vím,ale pro jistotu si nechám poradit od osoby, které si vážím jako autority v oboru i právu v oblasti BOZP a děkuji předem za sebe i kolegy z praxe,které to bude zajímat. Zdraví Boček z Písku.

Re: OSVČ a N.vl.494/2001 Sb.následně pak s vazbou na Nař.vl

05.10.2010 - 00:24 Tomáš Neugebauer
Odpověď na otázku č. 1 naleznete na: http://www.bozpinfo.cz/rady/nejcastejsi_dotazy/osvc_a_bozp_nzp070101.html

Omluva

26.09.2010 - 16:59 Hanuš Boček
omlouvám se za dvojí zaslání příspěvku se stejným dotazem.Byl jsem slušně řečeno vytočen polemikou s vazbou k dotazu od nejmenovaného kolegy,že jsem dokonce udělal chybu i ve vlastním přijmení. Už budu v klidu. Zdraví Boček z Písku.

Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

11.10.2010 - 13:35 Josef Burant
Domnívám se, že uvedené NV obsahuje některé špatně formulované požadavky nebo údaje: 1) Požadavek na bezprostřední sepsání Záznamu o úrazu s následnou tolerancí 5 dní je bezpředmětný. Zákoník práce požaduje sepsání Záznamu o úrazu u úrazů s pracovní neschopností delší jak 3 dny. 2 Údaj o počtu zraněných osob je upotřebitelný pouze u úrazů na pracovištích podléhajících dozoru Obvodního báňského úřadu. Ale přesto platí, že každý úraz musí být do Knihy úrazů zapsán samostatně. Dále mám trochu problém s výkladem § 105 ZP, který má v název Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Ve 2. odstavci se hovoří o evidenci všech úrazů v knize úrazů a vždy jsem byl přesvědčen, že se má jednat o pracovní úrazy. Teď jsem se setkal při výkladu NV č. 201/2010 Sb. s názorem, že se jedná o všechny úrazy, tzn. i nepracovní. Pak mi tam chybí údaj o jaky úraz se jedná - pracovní nebo nepracovní. Prosím o názory. Josef Burant

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

11.10.2010 - 15:35 Tomáš Neugebauer
Ad 1) Směšujete zde dvě rozdílné lhůty do sebe. Zaměstnavatel je povinen sepsat neprodleně, nejpozději do pěti pracovních dnů od dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl, záznam o úrazu o každém pracovním úrazu, který si vyžádal pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt. Nyní je to, myslím, již zřejmé. Ad 2) Nechápu proč je "Údaj o počtu zraněných osob je upotřebitelný pouze u úrazů na pracovištích podléhajících dozoru Obvodního báňského úřadu." Upotřebitelný je přece u všech pracovních úrazů. Co se týče evidence úrazů v knize úrazů, tak se v ni evidují všechny pracovní úrazy (tzn. pracovní úrazy, které podléhají sepsání záznamu o úrazu i pracovní úrazy, které tomuto sepsání nepodléhají, prakticky všechny úrazy ve smyslu § 380 zákoníku práce), tedy nikoliv nepracovní úrazy.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

11.10.2010 - 18:27 Josef Burant
ad 1. Nechápu jaké rozdílné lhůty? Číst umím, nemusíte citovat. Bavíme se zde o lhůtě ve které musí zaměstnavatel sepsat Záznam o úrazu. Zákoník práce, tedy zákon říká že až po 3. dni PN, takže první dva dny sepisovat nic nemusím. Zákoník práce je nadřazen NV. Zřejmé to bylo vždycky. Takže neprodleně je irelevantní. Do 5 dnů tam bylo i v 494/2001 Sb., a není mi známo, že by tomu někdo nerozuměl. Jestliže mám lhůtu do 5 dnů, tak nemusím nic dělat neprodleně. Ad 2. Protože používají pojem "hromadný pracovní úraz". Pro nás ostatní platí pořád, že o každém úrazu i podle mě pracovním se provede zápis do knihy úrazů. O každém zvlášť. Ta připomínka ke všem úrazům i nepracovním se týkala članku JUDr. Pavla Dvořáka, vedoucího odboru BOZP na MPSV ČR "Nová právní úprava o evidenci a hlášení úrazů", kde v úvodní kapitole píše, že do knihy úrazů se zaznamenávají i úrazy nepracovní.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

11.10.2010 - 22:23 Tomáš Neugebauer
Vážený pane Burante, měl byste pravdu, kdyby nebylo malého detailu, který vše mění. Zákoník práce uvádí, že záznam o úrazu musí být sepsán v případě, že pracovní úraz si vyžádal pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt. NEUVÁDÍ, do kdy musí být zaměstnavatelem záznam sepsán (není pravda, jak uvádíte vy, že až po 3. dni pracovní neschopnosti!). Do kdy musí být sepsán, uvádí, resp. bude uvádět, až nařízení vlády č. 201/2010 Sb. (v § 5) - "Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance NEPRODLENĚ, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl". Tedy není pravda, jak naznačujete, že je lhůta do 5 dnů. To je právě zásadní změna oproti nařízení vlády č. 494/2001 Sb. ("Záznam o úrazu sepisuje zaměstnavatel nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu"). Po 1. lednu 2011 bude zaměstnavatel povinen záznam o úrazu sepsat NEPRODLENĚ, jak budou splněny všechny legislativou stanovené podmínky pro jeho sepsání, tzn., jak se dozví o vzniku úrazu, prošetří jej, shledá, že se jedná o pracovní úraz a dozví se, že jím byla způsobena pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny. To vše může být splněno v den vzniku úrazu (zaměstnanec přinese zaměstnavateli "neschopenku", na které je datum kontroly až za týden). V tomto případě je zaměstnavatel povinen sepsat záznam o úrazu v den vzniku úrazu (ustanovení § 105 odst. 3 na to nemá vliv, neboť lhůta v něm uvedená řeší něco zcela jiného). Uvedená lhůta do 5 dnů je pouze maximální do kdy musí být zjištěno, zda se jedná o pracovní úraz podléhající sepsání záznamu o úrazu a v případě, že ano, do kdy musí být úraz prošetřen a záznam sepsán. Získá-li zaměstnavatel informace dříve, je povinen záznam sepsat NEPRODLENĚ (novinka oproti 494). Nyní ještě krátce k vašemu druhému bodu. Právě proto, že se již mimo hornictví nepoužívá pojem "hromadný pracovní úraz", je důležitá rubrika kolik bylo zároveň zraněno osob. Je jediným zdrojem informace, že byla zraněna více než jedna osoba. Co se týče článku JUDr. Dvořáka (předpokládám v BHP č. 9/2010 str. 6-11), o které se zmiňujete v souvislosti s vaším dotazem ohledně evidence tzv. nepracovních úrazů, resp. mimopracovních úrazů, má pan doktor zcela pravdu. Vy však pravdu nemáte, neboť jste text nevhodně formuloval a uvedl jste dotaz ve špatných souvislostech. Vy jste uvedl: "Teď jsem se setkal při výkladu NV č. 201/2010 Sb. s názorem, že se jedná o všechny úrazy, tzn. i nepracovní. " Což pochopitelně není a ani nemůže být pravda. JUDr. Dvořák ve svém článku uvádí: "Do knihy úrazů se zapisují úrazy, k nimž u zaměstnavatele došlo bez rozdílu." Což je značný rozdíl. Z vašeho dotazu vyplývá, že by se do knihy úrazů zapsal i úraz, který zaměstnanci vznikl, např. doma (jestli se nemýlím, tak stále platí [neuvědomuji si že to bylo zrušeno], že zaměstnanec je povinen svému zaměstnavateli hlásit i mimopracovní úraz). Tedy to co uvedl JUDr. Dvořák je pravda. Zaměstnanec, kterému se stal úraz a jeho přímý vedoucí není v zaměstnání (např. při výkonu noční směny) provede záznam do knihy úrazů. Až na základě šetření vedoucího zaměsnance bude rozhodnuto, zda se jedná o pracovní úraz či nikoliv a podle toho bude se záznamem dále naloženo (pokud se nebude jednat o pracovní úraz, nesmí se dostat do statistiky atd.).

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 00:53 Josef Burant
Jste zbytečně rozvláčný. Stále platí § 105 odst. 3 Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo b) k úmrtí zaměstnance. § 1 NV 494/2001 Sb. Záznam o úrazu sepisuje zaměstnavatel nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu a postupuje přitom podle vzoru záznamu o úrazu, který je uveden v příloze k tomuto nařízení. Víc není co dodat. K uvedenému článku JUDr. Dvořáka: doslovně uvádí, že až po zápisu do knihy se může dalším šetřením zjistit, zda šlo nebo nešlo o pracovní úraz. Osobně se domnívám, že vychází z toho, že v §105 odst. 2) ZP se hovoří o všech úrazech bez úpřesnění. Všechny další odstavce uvádějí pracovní úraz. Ta lhůta tam je a byla. Nevím o co se přete. Údaj o počtu zraněných osob považuji za zbytečný. Všechny musí být uvedeny v knize úrazů jednotlivě. Další diskuzi s vami na toto téma považuji za zbytečnou.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 10:23 Tomáš Neugebauer
Po přečtení vašeho posledního příspěvku jsem se upřímně zasmál. Zahájil jste: "Domnívám se, že uvedené NV (201/2010 Sb. - viz titulek příspěvku) obsahuje některé špatně formulované požadavky nebo údaje:". Když jsem vaše názory nepotvrdil, uvedl jste: "Další diskuzi s vámi na toto téma považuji za zbytečnou.". Nic však nemění na tom, že se ve svých závěrech mýlíte. Navíc se domnívám, že záměrně mlžíte, tedy pochopil jste, že se mýlíte, neboť nejprve jste svou připomínku směřoval k novému nařízení vlády (viz titulek příspěvku) a ve svém posledním příspěvku jste otočil směrem k 494. Tedy pochopil jste, že mezi novým a starým nařízením vlády je ve lhůtě značný rozdíl! Jen to nechcete přiznat. Nejsem rozvláčný, ale pouze podrobně popisuji skutečný stav, tzn. takový jaký je, nikoliv skreslený, tedy jednoduchý jaký jej chcete mít vy. Realita je trochu jiná. Pravdu máte v tom, že do 31. 12. 2010 je zaměstnavatel povinen záznam o úrazu sepsat nejpozději do 5 pracovních dnů. To však již neplatí počínaje 1. lednem 2011. K tomu jste ve svém prvním příspěvku vyslovil svůj názor. K tomu opravdu není více co dodat. Lhůta v § 105 zákoníku práce na to nemá žádný vliv, neboť je úplně o něčem jiném! Ale to vy již chápete, že. Domnívám se, že JUDr. Dvořák vycházel z praxe a logiky věci. Na stejném je postaveno i ustanovení § 105, neboť ustanovení jednotlivých odstavců, vyjma 2., se týkají prošetření nebo skutečností po prošetření vzniklého úrazu. Jediný druhý odstavec se může týkat i skutečností před prošetřením úrazu zaměstnavatelem (v digitální podobě může kniha úrazů plnit i funkci oznámení vzniku úrazu zaměstnancem přímému vedoucímu zaměstnanci). Nikdo vám nebere vaše přesvědčení, že údaj o počtu zraněných je pro vás zbytečný. Avšak obecně má zásadní význam a proto tam je! To, že do knihy úrazů se provádějí zápisy jednotlivě naopak podporuje potřebu tohoto záznamu (těch důvodů je pochopitelně více, pracovní úrazy nezajímají jen zaměstnavatele). Lze jej, mimo jiné, chápat jako náhradu za kategorii "hromadný pracovní úraz", obdobně jako úraz s hospitalizací delší než pět dní je "náhradou" za kategorii "těžký pracovní úraz". Domnívám se, že diskuse splnila svůj účel a vy jste pochopil, že po 1. lednu 2011 je nutné, pokud jsou splněny legislativou stanovené podmínky, sepsat záznam o úrazu NEPRODLENĚ, nikoliv až třetí až pátý den.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 12:48 Josef Burant
Nevím čemu jste se upřímně zasmál. Vidím, že jste demagog. Stále platí, že záznam o úrazu se sepisuje u úrazů s PN delší jak 3 dny. To za prvé. To, že lhůtu do 5 dnů obsahuje i stávající úprava je také zřejmé. Jestli vidíte rozdíl mezi "po oznámení" nebo "kdy se o úrazu dozvěděl", tak já ne. Tzn. nikoliv bezprostředně, protože i nová úprava připouští 5 dní. Jinak mám pocit, že mlátíme prázdnou slámu. já o voze a vy o koze. Těch nesmyslů je v novém nařízení více, je ale zbytečné se v tom pitvat, Natož diskutovat :). Doporučuji přemýšlet, né papouškovat. Tím diskuzi na toto téma (s vámi) končím, je to zbytečné. Určitě jste mě svými argumenty nepřesvědčil, protože žádné nejsou. Text si umím přečíst sám.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 13:10 Tomáš Neugebauer
To, že si umíte přečíst text sám, vám nikdo nevyvrací. Faktem však zůstává, jak zde stále dokazujete, že nemůžete nebo nechcete jej správně pochopit, což je mnohdy důležitější. Holt jsem se zmýlil. Myslel jsem, že jste pochopil, že primárně musí být záznam o úrazu sepsán neprodleně, kdy jsou splněny všechny požadavky a že těch pět dnů v novém nařízení vlády je nejzazší interval do kdy musí být záznam o úrazu sepsán (nově jsou stanoveny dva požadavky místo původního jednoho!). Promiňte mi, že jsem se ve vás zmýlil. Inu komu není z hůry dáno...

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 13:46 Josef Burant
Opět musím zdůraznit, že zákoník práce ukládá sepsat záznam o úrazu až při pracovní neschopnosti delší jak 3 dny. Předpokládám, že souhlasíte, že zákoník práce má větší právní váhu než nařízení vlády. Toť vše. Nevím o co se přete. Je něco jiného jestli můžu sepsat záznam o každém pracovním úrazu, protože je to praktické, a nebo jestli musím. V nové úpravě budu mít knihu úrazů a vedle toho všechny záznamy o stejných úrazech, tudíž duplicitu. Pokud budu tedy dodržovat ustanovení NV 201/2010 Sb. bez ohledu na ZP. V té souvislosti mi napadá další zajímavost. Jestli u každého pracovního úrazu budu mít sepsán Záznam o úrazu, tak proč pořizovat kopii nebo výpis z knihy úrazů pro zaměstnance dle § 2 odst. 3, NV 201/2010 Sb. když budu mít Záznam o úrazu (u smrtelného PÚ vždy), který stejně postiženému respektive pozůstalým musím dát. U postiženého pokud tam tedy bude ta pracovní neschopnost.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 14:15 Tomáš Neugebauer
Vážený pane Burante, opravdu upřimně mě zajímá kdo jste. Zaměstnanec, zaměstnavatel nebo působíte při zajišťování BOZP? Každý váš další příspěvek ukazuje na neznalost základů BOZP. I když zákoník práce je nadřazen nařízení vlády, vzhledem k tomu, že neřeší do kdy má zaměstnavatel záznam o úrazu sepsat, je rozhodující, co je uvedeno v nařízení vlády, které to řeší! Konec diskuse. "V nové úpravě budu mít knihu úrazů a vedle toho všechny záznamy o stejných úrazech, tudíž duplicitu." Toto není pravda, pokud si to tak sám iniciativně nezavedete, tak to mít nebudete, neboť to po vás žádný právní předpis nepožaduje, včetně nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Docházím k názoru, že nevíte co je pracovní úraz. Protože, pokud byste to věděl nemohl byste napsat to co jste napsal. Ještě jednou prosím o poskytnutí informace, zda jste zaměstnavatel, zaměstnanec nebo nějak působíte při zajišťování BOZP. Děkuji.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 14:45 Josef Burant
Takže postupně. Zákoník práce neřeší do kdy a od kdy ale řeší kdy. Celá dikce ZP odpovídá spíše vyhlášce č. 110/1975 Sb., která znala úrazy evidované a registrované a odpovídalo to více méně § 105 ZP. Teď je v tom trochu zmatek, jestli ho nevidíte, tak nevadí. Možná ani o tom nepřemýšlíte. Jak v poslední odpovědi můžete napsat, že nebude duplicita, když musím o každém prac. úrazu sepsat záznam podle vzoru uvedeného v NV neprodleně. Čo si predstavujetě pod pojmem neprodleně. Nakonec jste začal diskutovat vy. Pokud vás zajímá moje kvalifikace, pošlete mi email. Rád vám odpovím.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 15:57 Tomáš Neugebauer
Promiňte mi, ale to co píšete nemyslíte vážně, že. Vy si ze mne děláte celou dobu legraci. Musím vám přiznat, že se při vašich příspěvcích velice bavím. To jsou přímo perly. Ve druhé větě napíšete to, co já celou dobu tvrdím, tzn., že zákoník práce neřeší dokdy má být záznam sepsán, ale přitom tvrdošíjně jím argumentujete při řešení otázky do kdy má být záznam sepsán. To je opravdu bomba. Komik jste dobrý. Kde jste vzal ten nesmysl, že "musíte o každém pracovním úrazu sepsat záznam podle vzoru uvedeného v NV neprodleně". Ten bude sepsán pouze v případě, že se bude jednat o pracovní úraz, který si vyžádal pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt. U ostatních pracovních úrazů se záznam o úrazu sepisovat nebude, pouze se zapíše do knihy úrazů. Navíc kniha úrazů není nic nového. V ní již musí být vedeny VŠECHNY pracovní úrazy již před nabytím účinnosti nového nařízení vlády. Nové nařízení vlády pouze upřesňuje její obsah. Naopak duplicita bude po Novém roce menší, neboť do konce roku záznam v knize úrazů musí obsahovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu (§ 1 nařízení vlády č. 494/2001 Sb.). Po Novém roce postačí pouze údaje uvedené v nařízení vlády. Jedná se tedy naopak o snížení administrativní zátěže (pokud jste však plnil nařízení vlády č. 494/2001 Sb.!). Na závěr mohu jen uvést: pokud si ze mne neděláte legraci, tak dobře, pobavili jsme se. Pokud jste to myslel vážně, chudáci firmy, kterým poskytuje služby v BOZP.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 16:28 Josef Burant
Zřejmě si nepamatujete, co jste psal v první reakci na můj příspěvek, cituji Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance NEPRODLENĚ, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl". Takže, podle vás, jakmile se o úrazu dozví, tak neprodleně, nejpozději do 5 dnů sepíše Záznam o úrazu. Žádná vazba na § 105 ZP. A to je ten problém.V § 5 se striktně ukládá sepsat neprodleně Záznam o úrazu. Což není přesné. Záznam by měl být sepsán, když jsou splněny požadavky § 105 ZP. K pracovní neschopnosti od vzniku úrazu může dojít mnohem později. Myslím si, že je skutečně zbytečné v této diskuzi pokračovat. Oba víme o čem je řeč, ale každý to vidíme jinak. Jak jsem zjistil, vyjadřujete se k mnohému, bohužel také tzv. mimo mísu. Zřejmě si myslíte, že máte patent na rozum. Inu komu není shůry dáno, ............

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 17:53 Tomáš Neugebauer
Pane Burante, ztrácíte vtip. Přečtěte si mou první reakci: "Směšujete zde dvě rozdílné lhůty do sebe. Zaměstnavatel je povinen sepsat neprodleně, nejpozději do pěti pracovních dnů od dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl, záznam o úrazu o každém pracovním úrazu, který si vyžádal pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt. Nyní je to, myslím, již zřejmé." Vy jste vykousl jen úvod. Já napsal, že se to týká všech úrazů, které si vyžádaly pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt. V tom je váš problém, vy sice umíte číst, ale přečtená slova neumíte řádně vyhodnotit a pak tu tvrdíte nepravdivé údaje. Takže mi nepodkládejte to, co jsem nenapsal! Obdobné je to s informací z článku JUDr. Dvořáka, kterou jste také transformoval do nesmyslé informace. Já jsem jasně o vazbě na § 105 zákoníku práce hned v prvním příspěvku psal. Vy jste si toho nevšiml, jak jste právě prokázal. Pochopte proboha, že mezi následájící dvě vaše věty je možné napsat rovnítko - "V § 5 se striktně ukládá sepsat neprodleně Záznam o úrazu. Záznam by měl být sepsán, když jsou splněny požadavky § 105 ZP." "K pracovní neschopnosti od vzniku úrazu může dojít mnohem později" Ano, to máte plně pravdu. Ale i v tomto případě platí, že záznam o úrazu musí být sepsán NEPRODLENĚ, tzn. ihned, jak jsou splněny požadavky pro sepsání záznamu o úrazu, které stanovuje § 105 zákoníku práce. Nemyslím si, že mám patent na rozum. Mýlím se jako každý. Své omyly přiznávám. Co však mi vadí, je to, že někdo nezná základní znaslosti a když je mu to dokázáno, trvá dále na svých omylech a přitom tím ovlivňuje ostatní. Když budete to co tu tvrdíte říkat v hospodě u piva (pomíjím, že v BOZP podnikáte), tak je mi to jedno. Avšak pokud to budete zveřejňovat na odborném portálu BOZP, tak musím zakročit, neboť by někdo mohl vzít vaše slova za bernou minci a jimi se řídit a pak by mohl na to při zajišťování BOZP doplatit. Již asi počtvrté uvádíte, že je zbytečné v této diskuzi pokračovat. Proč tedy pokračujete? Je zcela zřejmé, že se mýlíte, tak proč další příspěvky, které to jen dokládají. Máte pravdu, že se vyjadřuji k mnohému, neboť se neustále snažím udržet si velice širouký profesní záběr doplňováním si aktuálních informací (a to nejen v BOZP). Nikdy se však nevyjadřuji tzv. mimo mísu, jak vy uvádíte. Vám to však je těžko vysvětlit neboť nechcete nebo nemůžete mnohé pochopit - viz například hned můj první příspěvek, kde jsem jasně uvedl vztah k § 105 zákoníku práce, ale vám to ušlo.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 18:41 Josef Burant
Tak jste se konečně dostal k tomu, že pro sepsání Záznamu o úrazu je důležité, že vznikla pracovní neschopnost delší jak 3 dny. Teprve pak je povinnost sepsat záznam o úrazu. Z ustanovení §5 NV 201/2010 Sb. to tak zřejmé není. V diskuzi pokračuji proto, že jste jaksi opomněl co jsem psal v úvodu. Tam jsem zdůrazňoval nutnost splnění podmínky PN delší jak 3 dny na sepsání Záznamu o úrazu. Nic víc, nic míň. Zaměstnavatel se o úrazu dozví podstatně dřív, než nastane pracovní neschopnost. Ta může nastat mnohem později. Potom požadavek §5 NV 201 je trochu zavádějící. Myslím si, že teď už jsme na jedné lodi.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

12.10.2010 - 20:17 Tomáš Neugebauer
Pane Burante, vy jste úžasnej komik. Nebo snad politik? Přečtěte si pomalu, pozorně mou první reakci na váš příspěvek a dlouho přemýšlejte nad každým slovem. Hned v této první reakci jsem uvedl, že pro sepsání záznamu o úrazu musí být splněny požadavky stanovené § 105 zákoníku práce a tvrdil jsem to po celou dobu diskuze. Paragraf 5 nařízení vlády je pro vás asi zavádějící, avšak přitom je zcela jednoznačný (nařízení vlády je prováděcím předpisem § 105 ZP a nelze na něj nahlížet bez zohlednění ustanovení § 105 ZP). Nesetkal jsem se s nikým druhým, kterému by dělal ty problémy, které dělá vám. Takže se domnívám, že chyba bude spíše na vaší straně než ve formulaci požadavků nařízení vlády (viz důvod vášeho vstupního příspěvku). Již jednou jsem vám psal, abyste mi nepodsouval to co jsem nenapsal a vy to opět opakujete. Nevím proč. Snad proto, abyste se vykroutil z toho, že jste neměl pravdu a teď jste to zjistil a potřebujete to nějak "zaonačit". Doufám, že již jste pochopil, že "zaměstnavatel je povinen sepsat neprodleně, nejpozději do pěti pracovních dnů od dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl, záznam o úrazu o každém pracovním úrazu, který si vyžádal pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt". To je to, co jsem napsal hned v první reakci a na co vy jste reagoval zcela nesmyslnými dedukcemi. Chápete, že v té větě jsou obsaženy požadavky nařízení vlády č. 201/2010 Sb. i § 105 zákoníku práce? Doufám, že ano. Tedy předpokládám, že jste mi dal za pravdu a jsem rád, že jste pochopil, že záznam o úrazu je nutné sepsat NEPRODLENĚ, nikoliv až 3.-5. den, jak jste uváděl. A že výraz neprodleně uvedený v nařízení vlády č. 201/2010 Sb. není v rozporu s ustanovením § 105 zákoníku práce, jak jste naznačoval. Protože, pokud jsou splněny legislativní požadavky na sepsání záznamu o úrazu v den vzniku úrazu, tzn., včetně získání informace, že dočasná pracovní neschopnost bude trvat déle než tři dny (např. z "neschopenky"), bude zaměstnavatel od 1. 1. 2011 povinen záznam o úrazu sepsat v den vzniku úrazu!

Oprava chyb v příspěvku "Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Jak

11.10.2010 - 15:13 Tomáš Neugebauer
Vzhledem k tomu, že k článku "Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Jak vyplnit záznam o úrazu", který je pokračováním tohoto článku, není diskuse přístupná (objeví se "Problém s diskusí") a přitom uvedený příspěvek obsahuje zásadní chyby, uvádím své připomínky v této diskusi. V odpovědi na dotaz: "Jak dlouho se má uchovávat záznam o úrazu?" je celá řada chyb. Pro stanovení skartační lhůty nelze použít ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 563/2001 Sb., neboť záznam o úrazu není účetním záznamem, které toto ustanovení řeší. Dále je zcela nesmyslná informace o uložení záznamů v podnikových archivech, neboť ty jsou již téměř šest let zrušeny. Uvedený zákon č. 97/1974 Sb. je od 1. 1. 2005 nahrazen zákonem č. 499/2004 Sb. Tento zákon zavedl do archivnictví a spisové služby liberalizaci. Je to obdobné jako v BOZP. Je pouze na zaměstnavateli, jakou si stanoví skartační lhůtu, po kterou bude záznam o úrazu uložen ve spisovně (nikoliv v archivu, neboť záznam o úrazu není archiválie) a poté skartován (vytříděn k fyzické likvidací). V praxi to znamená, že pokud si stanoví lhůtu jednoho roku, nebo deseti let, v obou případech je to správně.

Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

13.10.2010 - 13:54 Josef Burant
Pane Neugebauere, domníval jsem se, že už nebudu v této diskuzi pokračovat, nazval jste mě ale komikem, a tak musím reagovat. Především jediným komikem jste tady vy a to poněkud smutným, protože jste mě nepobavil. Bohužel. A obávám se, že ani ostatní čtenáře, pokud měli trpělivost tuto diskuzi sledovat. Velmi zdařile manipulujete jednotlivými vyjádřeními a uvádíte příklady, které nejsou v rozporu ani se ZP ani s uvedeným NV. Ano v některých případech uvádíte, jak se to provádí v praxi a tam nejsem s vámi ve sporu. Takže se ještě jednou vrátím na začátek a rovněž uvedu konkrétní případ, který bude ve zřejmém rozporu s ustanovením §5 NV 201/2010 Sb. Stane se úraz, zaměstnanec ho ohlásí a zaměstnavatel po prošetření provede zápis do knihy úrazů. Zde souhlasím, že to provede bezodkladně, tzn., jakmile má všechny údaje k dispozici. Po např. 14 dnech začne běžet pracovní neschopnost a teprve po 3 dnech PN je povinen sepsat Záznam o úrazu. Daleko po dni, kdy se o úrazu dozvěděl, tzn. v rozporu s §5 NV 201/2010 Sb. To že dovozujete, že tak učiní, až po splnění dalších zákonných požadavků v tom ustanovení §5 není. Zde se nebavíme o tom, jak se to dělá v praxi, ale co je v NV. Nesouhlasím ani s vaším tvrzením, že je zaměstnavatel povinen sepsat Záznam o úrazu bezprostředně, když mu v den úrazu přinese zaměstnanec neschopenku s příští kontrolou za týden, jak uvádíte v jednom ze svých příkladů. Znám případy, kdy zaměstnanec při zlepšeném zdravotním stavu ukončil PN druhý nebo třetí den a Záznam o úrazu se nevypisoval. Mimochodem, začínám vás podezírat s ohledem na pořekadlo o potrefené huse, že jste se nějakým způsobem podílel na tvorbě tohoto NV. Pokud nebudete pokračovat v invektivách na mou osobu, tak už skutečně nebudu reagovat. Je to zřejmě váš styl, viz např. vaše diskuze s p. Bočkem. Pokud byste přesto cítil potřebu pokračovat, tak prosím přes soukromé emaily. Čtenáře to už určitě nezajímá. A když už jste začal s těmi komiky, tak končím s pozdravem Nazdar komiku!

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

13.10.2010 - 15:55 Tomáš Neugebauer
Vážený pane Burante, komikem jsem vás nazval z toho důvodu, že jste mne neustále bavil (až na drobné výjimky) svým dokonalým slovním žonglováním a spojováním neslučitelného, jež vždy vyústilo ve velice humorné závěry (několikrát jsem vám psal, že jste mne pobavil). Když jsem zjistil, že se BOZP živíte, tak jsem si myslel, že si ze mne děláte legraci. Nebylo v tom nic negativního, ale pouze ocenění vaší obdivuhodné schopnosti spojovat nespojitelné a vytvářet to co jiného nenapadne. A to myslím v pozitivním slova smyslu. Opravdu jste pro mne pramenem informací co může někoho v souvislosti s novým nařízením vlády napadnout. Získání těchto informací je pro mne odměnou za čas, který této diskusi věnuji, neboť mi poskytujete podněty k zaměření své práce dotýkající se uplatnění nového nařízení v praxi (prakticky vás vytěžuji). Nyní k vašemu novému příspěvku. Za prvé neuvádím, jak se to provádí v praxi, ale jak se to bude muset provádět podle nového nařízení vlády od 1. ledna 2011. A dále k vašemu příkladu. Při jeho hodnocení je zcela nezbytné vyjít z toho, že jeho řešení uvádějí dva právní předpisy - § 105 zákoníku práce a nařízení vlády č. 201/2010 Sb., které je prováděcím předpisem § 105 zákoníku práce (řešíme situaci po 1. lednu 2011). Při řešení je tedy nutné zohlednit požadavky obou právních předpisů, a to v souladu s obecnými pravidly práva. Asi mne zase vytknete, že píšu rozvláčně, ale pro jednoznačné pochopení budu psát vše podrobně. V § 5 nařízení vlády je uvedeno, že "záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl." Vzhledem k tomu, že nařízení vlády je prováděcím předpisem ustanovení § 105 zákoníku práce, musí se i při plnění této povinnosti postupovat v souladu se zákoníkem práce. To znamená, že zaměstnavatel sepíše záznam o úrazu neprodleně v okamžiku, kdy se dozvěděl o splnění všech požadavků pro sepsání záznamu o úrazu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl, že jsou splněny požadavky pro sepsání záznamu o úrazu. Tedy v případě vašeho příkladu bude zaměstnavatel po 1. 1. 2011 povinen sepsat záznam o úrazu neprodleně, jak byly naplněny požadavky pro jeho sepsání, tedy po 14 dnech od vzniku pracovního úrazu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl, tzn. do 19., resp. 21. dne po vzniku úrazu (víkend). Slova: "se o úrazu dozvěděl" je nutné chápat v souvislosti s ustanovením § 105 odst. 3, tzn., že se o úrazu dozvěděl, že splňuje náležitosti pro sepsání záznamu o úrazu (dočasná pracovní neschopnost delší než 3 dny nebo smrt). Nařízení vlády je nezbytné chápat jako prováděcí předpis § 105 zákoníku práce, tedy je nezbytné každé jeho uplatnění vidět v souvislostech s ustanoveními tohoto paragrafu, i když v konkrétním ustanovení nařízení vlády to není uvedeno. Proto není pravda, jak jste uvedl, že vámi uvedený případ je v rozporu s požadavky nařízení vlády. Nařízení vlády nelze brát jako přesný návod pro postup (ten si musí zpracovat zaměstnavatel), ale při jeho uplatnění je nutné v souladu se zásadami práva uplatnit i zákoník práce (obdobně by bylo možné namítnou, že NV neobsahuje definici pracovního úrazu atd.). Při uplatnění je nutné sledovat časovou řadu. Nejprve mi musí vzniknout povinnost záznam o úrazu sepsat (§ 105 zákoníku práce) a až poté mi začínají běžet stanovené lhůty pro jeho sepsání - neprodleně, nejdéle do 5 pracovních dnů (nařízení vlády č. 201/2010 Sb.). Není to nic nového, obdobně to platí již v nařízení vlády č. 494/2001 Sb.: "záznam o úrazu sepisuje zaměstnavatel nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu". Aplikace vašeho příkladu je zde obdobná. Váš případ s neschopenkou je jasným důkazem, že v praxi se právní předpisy mnohdy nedodržují, ale mi zde řešíme právní předpis, takže se držme roviny práva, nikoliv praxe. Z hlediska práva se zaměstnavatel dozvěděl o pracovní neschopnosti delší 5 pracovních dnů, a tak by měl, pokud byly splněny i další náležitosti, po 1. 1. 2011 záznam o úrazu sepsat. Pokud by došlo k tomu, že zaměstnanec nastoupí třetí den do zaměstnání, a to přesto, že měl nejdříve za týden, zaměstnavatel vyplní a zašle záznam o úrazu - hlášení změn (příloha č. 2 NV). Zde uvede opravený údaj do rubriky C8. Můžu vás ujistit, že na tvorbě nařízení vlády č. 201/2010 Sb. jsem se nepodílel, i když jsem jeho zpracování pochopitelně sledoval. Mám k němu i některé výhrady.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

15.10.2010 - 16:27 Josef Burant
Vážený pane Neugebauere, děkuji, že jste ubral na razanci. Přesto s vámi nesouhlasím, a to z toho důvodu, že kritizuji ustanovení §5 uvedeného NV. Správně uvádíte, že musí být splněny požadavky § 105 ZP. Bohužel ustanovení § 5 nic takového neříká. Já kritizuji výraz "dozví se o úrazu" protože v souvislosti s povinností sepsat Záznam o úrazu je nepřesný. Přímo tahá za uši. Zaměstnavatel se dozví o úrazu a vše ostatní zjišťuje. Např. OSVČ bude mít pracovní úraz s PN, jak použije výraz "dozví se o úrazu"? Jsem přesvědčen, že nejednoznačné požadavky jsou problémem práva obecně. Dva právníci = 3 právní názory. U soudů je to obdobné. Pokud by bylo uvedeno např. "Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy budou splněny požadavky podle jiného právního předpisu." s příslušným odkazem v poznámce pod čarou, bylo by to jednoznačné. Na závěr, když už jsem se tak rozepsal, domnívám se, že stejně nezanikne vypisování Záznamů o úrazech vždy, protože je to praktické. Povinné údaje pro knihu úrazů tam jsou, kniha může být elektronická, takže pro praxi je to výhodné. Ale je rozdíl, jestli musím a nebo můžu.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

16.10.2010 - 14:04 Tomáš Neugebauer
Již jen velice krátce. Musíte vycházet z toho, že se jedná o právní předpis, tedy řídící dokument, jež musí splňovat určitá pravidla pro jeho tvorbu, nikoliv o metodický návod postupu, jak řešit situaci při vzniku pracovního úrazu. Vzhledem k tomu, že se jedná o prováděcí předpis § 105 zákoníku práce, tzn. jakýsi dodatek, lépe řečeno doplnění ustanovení uvedených v § 105, je nutné při jeho uplatnění vždy primárně vycházet z toho, co uvádí § 105 zákoníku práce, a to bez ohledu je-li či není uveden odkaz pod čarou (není možné, aby při stanovení požadavků byl text směrován na jiný právní předpis, kterým je zákoník práce, neboť nařízení vlády je jeho doplňkem - směřování na něj je provedeno již v úvodu - "k provedení zákona č. 262/2006 Sb.". Obdobně to platí s OSVČ. Nařízení vlády je zároveň prováděcím předpisem zákona č. 309/2006 Sb., je tedy nezbytné při uplatnění nařízení vlády zároveň uplatnit ustanovení § 13 zákona č. 309/2006 Sb., který vámi naznačený problém řeší. Právo nikdy nebylo, není a nebude o jednoznačných požadavcích. To je právě na něm to krásné, tvůrčí a pozitivní. K vypisování záznamů za chvíli.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

16.10.2010 - 14:22 Josef Burant
V poznámkách pod čarou je 7 odkazů na ZP, osmý by už nic nepokazil.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

16.10.2010 - 15:18 Tomáš Neugebauer
To máte samozřejmě pravdu, avšak vždy se jedná o odkazy k objasnění, lépe řešeno upřesnění použitého pojmu. Já také nejsem legislativec, pouze jsem měl hodiny práva na střední škole a z práva mám zkoušku v pomaturitním studiu, plus nějaké ty konzultace s právníky, včetně nad minimem právních znalostí pro odborně způsobilé osoby k prevenci rizik. Takže nejsem úplný odborník na právo. Vím však, že má celou řadu zákonitostí, které musí být při tvorbě právních předpisů dodrženy a je nutné se jimi řídit i při aplikaci práva. To neznamená, že se nemohu mýlit, avšak v problému, který zde naznačujete jsem si jistý. Tím nechci říci, že nové nařízení vlády je bez chyb. Je jich v něm, podle mého názoru, celá řada. Nařízení vlády nejen na mne působí, že bylo tvořeno uspěchaně bez hlubšího průzkumu jeho dopadů na praxi. Za jeho nejzásadnější nedostatky považuji nárůst administrativy, který způsobí (odhaduji cca o 15 % až 25 %) a zcela nedotaženou velmi pozitivní myšlenku digitalizace evidence pracovních úrazů. A jednu perličku na závěr. Již se uvažuje o novele tohoto nařízení vlády.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

16.10.2010 - 15:25 Josef Burant
Souhlas, to, že se připravuje novela, mě nepřekvapuje. V našem právu standard. Jinak, ponechme si své názory, důležité je, abychom to dělali správně.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

16.10.2010 - 15:35 Josef Burant
Ještě malý dodatek k poznámkám pod čarou. Poznámka č. 4 v NV je úplně zbytečná. Každý ví, co je kniha úrazů, respektive měl by, pokud zná minimum z BOZP.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

16.10.2010 - 16:08 Tomáš Neugebauer
A jsme zase u toho, o čem zde celou dobu píši. Nařízení vlády není nástrojem pro toho, kdo chce PROVÁDĚT evidenci pracovních úrazů, ale řídícím dokumentem systému statistického zjišťování. Tedy musí popsat prvek zvaný kniha úrazů, neboť nařízení vlády vytváří systém, popisuje jej a popisuje prvky, které jen tvoří, nikoliv, že by dávalo návod, jak provádět evidenci pracovních pracovních úrazů! O tom opravdu není.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

16.10.2010 - 16:03 Tomáš Neugebauer
Vracím se k vaší závěrečné poznámce k vypisování záznamů o úrazu. Myšlenka digitalizace evidence pracovních úrazů je velice přínosná, avšak značně problematická. Sám se jí zabývám cca tři roky. Problém činí podpisy. Do budoucna určitě dojde k tomu, že celý systém bude zcela digitalizován. Bohužel v současné době je to jen velice, velice těžce možné. Plánuji od 1. ledna 2011 závést alespoň částečně digitalizaci, tzn. záznamy do knihy úrazů jen v digitální formě, vypisování záznamu o úrazu jen v digitální formě, zasílání záznamu o úrazu u osob, které mají elektronický podpis v digitální formě, u ostatních v papírové. Uložení záznamů o úrazech v papírové podobě. Předpokládám, že během roku 2013 budu moci zavést plnou digitalizaci systému, tzn. od záznamu do knihy úrazů, přes odeslání záznamu o úrazu na příslušné instituce až po uložení záznamu do spisovny. Obecně nelze však situaci vidět tak optimisticky. Bude nutné, aby většina občanů byla držitely elektronického podpisu, což bohužel v naší zemi v brzké době nevypadá. Přitom by to bylo krásné a efektivní.

Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

13.10.2010 - 15:05 Josef Burant
Nepodařilo se mi zařadit tento příspěvek na správné místo. Týka se první připomínky pana Neugebauera pod Ad2) Celkový počet zraněných osob je údaj zavádějící. Představte si, že vznikne mimořádná událost, při které dojde ke zranění 3 osob s následnou PN. Takže do knihy úrazů zapíši 3 záznamy a u každého bude uvedeno, že celkem byly zraněny 3 osoby. Pak dojde k sepsání Záznamů o úrazu, ve kterých bude rovněž uvedeno, že byly zraněny celkem 3 osoby. Zajímalo by mě, k jakým číslům dojdou úředníci při vyhodnocování statistických údajů, když se jim ty záznamy dostanou do ruky v různém pořadí. Přece kolik záznamů o úrazu tolik zraněných osob. Údaje v knihách úrazů se do statistiky stejně nedostanou. Je pravdou, že zaměstnavatele to bolet nemusí, z jeho pohledu je to banalita. Snažím se pouze poukázat na to, jak zaplevelujeme právní předpisy nesmyslnými požadavky. Možná se pletu, protože nemám kompletní informace, ale takto to cítím.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

13.10.2010 - 16:05 Tomáš Neugebauer
Pane Burant, nezlobte se na mne, ale toto mi již připadá jako hledání problémů za každou cenu. Takovou chybu, jakou zde naznačujete by snad neudělal ani žák obchodní akademie v hodinách statistiky. Toto pole ve statistice slouží ke klíčování hromadných úrazů a jako podklad pro analyzování pracovní úrazovosti.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

15.10.2010 - 15:39 Josef Burant
Ok. Nevím jaký způsob klíčování máte na mysli, ale budiž. Jak jsem již předeslal, nepovažuji to za zásadní problém.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

16.10.2010 - 13:45 Tomáš Neugebauer
Klíčováním myslím stanovení datového pole či polí, která jsou klíčem pro definování souboru dat, jež odpovídá stanovenému cílovému kriterii.

Re: Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. - připomínky

16.10.2010 - 13:45 Tomáš Neugebauer
Klíčováním myslím stanovení datového pole či polí, která jsou klíčem pro definování souboru dat, jež odpovídá stanovenému cílovému kriterii.

KZAM

15.11.2010 - 13:38 Martin Zoulík
Dobrý den, narazil jsem na nejasnost ohledně vypisování záznamů o úrazu o 1.1.2011. V části C, část 4. Druh práce (KZAM) se má uvádět KZAM, ale dle sdělení č. 206/2010 zavádí statistický úřad od 1.1.2011 CZ-ISCO. Čím se tedy mám řídit ?

Re: KZAM

16.11.2010 - 11:54 Tomáš Neugebauer
Při zpracování nařízení vlády ne zcela nejlépe zafungovala vzájemná spolupráce MPSV a Českého statistického úřadu, a proto došlo k této chybě. I když ve vzorovém formuláři, který vyšel v nařízení vlády č. 201/2010 Sb. je uveden číselník KZAM, je od 1. 1. 2011 nutné uvádět hodnoty z číselníku CZ-ISCO, který jej nahrazuje. V elektronické podobě formuláře, která má být, podle vyjádření zástupce MPSV, přístupná do konce listopadu 2010 na jeho stránkách, bude již nejen uveden tento číselník, ale bude možné z něj i potřebné kódy generovat. Platí tedy, že v novém formuláři se uvádí již kódy podle CZ-ISCO.

Při zpracování nařízení vlády

16.11.2010 - 11:53 Tomáš Neugebauer
Při zpracování nařízení vlády ne zcela nejlépe zafungovala vzájemná spolupráce MPSV a Českého statistického úřadu, a proto došlo k této chybě. I když ve vzorovém formuláři, který vyšel v nařízení vlády č. 201/2010 Sb. je uveden číselník KZAM, je od 1. 1. 2011 nutné uvádět hodnoty z číselníku CZ-ISCO, který jej nahrazuje. V elektronické podobě formuláře, která má být, podle vyjádření zástupce MPSV, přístupná do konce listopadu 2010 na jeho stránkách, bude již nejen uveden tento číselník, ale bude možné z něj i potřebné kódy generovat. Platí tedy, že v novém formuláři se uvádí již kódy podle CZ-ISCO.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail