Může zdravotně nezpůsobilý zaměstnanec za určitých podmínek setrvat na své pozici?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D.

Chtěla jsem se zeptat, zda lze vytvořit interní předpis pro pracovnici, která není schopna tvořit protilátky proti žloutence typu B a přitom pracuje jako zdravotní setra pro odběry krve. Posudek od lékaře vykonávajícího pracovnělékařské služby zní, že nemůže pracovat s biologickým materiálem. Může odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik (OZO) určit pravidla, při kterých s biologickým mateiálem pracovat lze, např. používat dvoje rukavice, desinfekci po kontaktu s biologickým materiálem, hlásit oděrky na kůži při vstupu na pracoviště apod. Může zaměstnavatel prostřednictvím OZO takový předpis vytvořit, aby pracovnice mohla dále u zaměstnavatele jako zdravotní sestra pracovat, nebo ji musí přeřadit na práci, kde s biologickým materiálem nepřijde do styku?

Na dotaz, zda lze vydat interní předpis, který by upravoval ochranu zdraví při práci s biologickými činiteli a rovněž upravil odlišně rozsah osobních ochranných pracovních prostředků pro jediného zaměstnance, jsme toho názoru, že je vhodnější obrátit se na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je kompetentní se k tomuto vyjádřit. Dále konstatujeme, že podle § 43 odst. 3 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost. Máme za to, že v dané věci bez znalosti situace se nelze vyjadřovat k údajnému závěru lékařského posudku, tak, jak jej uvádíte v dotazu. Nicméně je nutné ponechat na zaměstnavateli, aby se řídil závěrem lékařského posudku a nepřipustil, že zaměstnankyně bude vykonávat práci, pro jejíž výkon byla shledána zdravotně nezpůsobilou nebo zdravotně způsobilou s podmínkou.

Autor článku: 

Komentáře

Jsem toho názoru, že aby

30.06.2014 - 08:50 Norbert Chalupa
Jsem toho názoru, že aby mohla OZO stanovit nějaká pravidla pro práci s biologickým materiálem, musel by výsledek lékařského posudku znít tak, že posuzovaná osoba je zdravotně způsobilá s podmínkou ( a nyní specifikovat s jakou). Je to obdobné, jako by lékař (PLS) zhodnotil, že zaměstnanec není schopen pracovat v prašném prostředí, ale OZO by stanovila, že pokud bude mít zaměstnanec místo respirátoru celoobličejovou masku s přívodem vzduchu, popř. ještě jiná opatření, tak může. Od toho je lékař PLS, aby zhodnotil míru rizika a ve výsledku lékařského posudku stanovil, zda je nebo není, popř. s podmínkou, zaměstnanec práci schopen vykonávat.

Re:

30.06.2014 - 11:27 Radoslav Vlasák
Rozhodně - jediným kompetentním odborníkem k posouzení zdravotní způsobilosti k té či oné práci je lékař PLS, a zaměstnavatel musí jeho posudek respektovat, samozřejmě včetně případných podmínek. Teprve pak by mohla OZO stanovit, jakými technickými či organizačními opatřeními budou tyto podmínky naplněny, a zároveň (spolu se zaměstnavatelem) dohlížet na to, aby byla dodržována. Osobně se - ač jen jako "poučený laik" domnívám, že v tomto konkrétním případě je riziko pro zaměstnance (a tedy potažmo i pro zaměstnavatele) příliš velké, než aby se dalo případnými opatřeními eliminovat.

Non-responder

01.07.2014 - 09:56 Aleš Ducháček
Dobrý den, zdravím diskutující. Toto je zajímavý problém na který pokud se nepletu naše legislativa jaksi moc nemyslí. S podobným dotazem jsem se již v minulosti obracel jak na BOZPinfo, tak na Státní zdravotní ústav a jinam a definitivní pevné vyjádření k tomu bohužel nikdo dát nechtěl (stejný styl - odkaz na jinou instituci, která je prý "kompetentnější"). Pokud se nepletu, je určitou legislativní "oporou" v tomto rozhodování Vyhláška o očkování proti inf. nemocem (par. 17 - " na pracoviště... mohou být fyzické osoby nově zařazeny nejdříve po podání 2. dávky očkovací látky... - otázka toho, zda osoba na očkování odpoví nebo ne se zde neřeší, jen předtím v par. 9 je uvedeno, že kdo má protilátky už na začátku nad 10 IU/l, ten se neočkuje) a o pracovnělék. službách - ukládající vstupně vyšetření a-HBs/kontrolu proběhlé vakcinace. Zaměstnavatel se samozřejmě musí řídit podle znění posudku, ale nevím, na základě čeho (kromě samozřejmě obecně pracovně-medicínské úvahy o riziku) by mohl lékař danou práci člověku, který neodpověděl na vakcinaci, úplně zakázat a jak by se postupovalo, kdyby se daný pracovník proti takovému vyjádření odvolal (za to, že zrovna on je neodpovídač na vakcinaci ten člověk nemůže a při "přísném" posuzovaní by to znamenalo vyřazení řady zdravotníků (a podobných) kompletně z možnosti dělat jejich profesi (neodpovídačů je nezanebatelné množství!). Podíváme-li se např. na zahraniční (USA) doporučení týkající se vakcinace zdravotníků, je tam toto téma podrobně ošetřeno a z daných dokumentů rozhodně nevyplývá, že by neodpovídač nemohl pracovat v riziku - řeší se tam ale, jak navrhuje zdejší tazatel, individuální "zpřísnění" preventivních opatření (bariérové pomůcky aj...) a hlavně speciální postup pro mimořádné situace (riziková expozice) - což je obsaženo i ve Vyhlášce 473/2008 (o syst. epidemiol. bdělosti pro vybrané infekce) - kde je explicitně zmiňována situace non-respondera, který ale v riziku pracuje ("zdravotnickému pracovníkovi, který byl při expozici krvi pacienta poraněn... a je u něho známa neschopnost tvorby a-HBs, se aplikuje...") - z čehož by šlo jaksi "bokem" vyvozovat, že non-responderství prostě není možno brát jako absolutní kontraindikaci práce v riziku hep. B. Ocením další diskusi na toto téma - zajímal by mě nějaký "fundovanější" právní rozbor...

Re: Non-responder

06.07.2014 - 08:50 Václav Syrový
Dobrý den pane Ducháčku.Nevím jestli je můj názor "fundovanější" či nikoliv, ale stručně popíši můj postup. Řešil jsem případ, asi před dvaceti lety, kdy ve školní kuchyni pracovala pracovnice - pomocná kuchařka, u které lékařka zjistila epilepsii, a doporučila ji přeřadit na jiné pracoviště. Ředitel učiliště s ní nechtěl ukončit pracovní poměr, protože jí zbývalo do důchodu asi rok a půl, v té době předčasné důchody ještě nefungovaly a ona by neměla nárok na důchod, nebo by jej měla nějaký snížený nebo malý. To není podstatné. Nejprve jsem si promluvil s pracovnicí, sepsal s ní její názor obdobně jako při šetření pracovního úrazu, s tím že jsem chtěl po ní co nejpodrobnější vyjádření. To jsem potom konzultoval s vedoucí kuchařkou a s ředitelem učiliště. Ti mě k tomu řekli svoje názory, které jsem si opět zapsal a nechal od nich podepsat. S těšmito materiály jsem zašel za lékařkou a chtě jsem po ní nějaké vysvětlení nebo návrh. Ta se odpovídalal dost vyhýbavě, tkže mě nic nepomohla. Ale domluvili jsme se že ji nějaké návrhy dodám jako za to učiliště. Tak jsem si v Knihovně vypůjčil zdravovědu, na poliklinice jsem si v lékařské knihovně vypůjčil také nějakou literaturu okolo epilepsií a vše jsem prostudoval a zjistil jsem, že u epilepsie záchvaty provokují nějaké vnější faktory, pobyt v teple až horku, pobyt na přímém sluníčku, alkohol, čokoláda, stres a nevím co ještě. Probral jsem to s tou pracovnicí, ta mě to potvrdila, a sama o některých z těch faktorů ani nevěděla, o některých ji řekla ta lékařka že si na ně má dávat pozor. Všechno co jsem se dozvěděl jsem dal dohromady, jako při šetření PÚ nebo dopravní nehody, probral jsem to s ředitzelem učiliště a nvrhl jsem mu podmínky na pracovišti, ve kterých ta pracovnice může dělat. Ředitel souhlasil, že by takové podmínky mohli vytvořit a zajistit. Zašel jsem za lékařkou, která potvrdila, že za těchto pomínek ona pracovnice může dělat a dala nám to písemně. To jsem předal řediteli učiliště a vedoucí kuchařce v kuchyni, tu pracovnici potom po tu dobu co jí chyběla do důchodu takto zaměstnávali a problém byl vyřešen. Ovšem chce to kladný přístup všech, pracovnice, vedení školy, ředitele, vedoucí kuchařky i lékařky. S pozdravem Syrový. Nevím jestli Vám to pomůže, už vidím, jak někteří akademičtí diskutující zase budou mít připomínky jak jsem postupoval špatně, ale mě to nevadí, jsem spokojený, že jsem svojí prací někomu pomohl.

Re: Non-responder

07.07.2014 - 11:40 Aleš Ducháček
Dobrý den, děkuji za reakci. Samozřejmě, takto "individualizovaně", by to mělo fungovat. Moje zkušenost (podotýkám, že jsem se do diskuse zapojil z pozice lékaře řešícího zčásti i pracovnělékařskou problematiku...) je taková, že podobný přístup často narazí na problematickou komunikaci mezi osobou řešící BOZP a posuzujícím lékařem (Váš příklad budiž potěšující výjimkou, i když i z něj je to patrné), což je dáno ale také nedokonalou legislativou - např. ony "relativní a absolutní kontraindikace" u jednotlivých pracovních rizik vypsané ve vyhlášce se dají interpretovat často různě a podle "měkkého", nebo "rigidního" přístupu může mít pak posuzování rozličné výsledky. Kdyby se to bralo vždy doslova a přísně (např. požadavky na vyjádření specialistů k řadě věcí aj.), bude proces pracovnělékařské péče zbytečně složitý a těžkopádný (ještě více než teď - často si říkám, zda to autoři vyhlášky opravdu takto zamýšleli...), je třeba v tom používat selský rozum... Zdravím a přeji příjemný den a klidné léto!

Re: Non-responder

13.07.2014 - 12:49 Norbert Chalupa
Vážený pane doktore, dotknul jste se, podle mě, velmi důležité oblasti, a to je komunikace mezi osobou odborně způsobilou v prevenci rizik (OZO) a lékařem poskytujícím pracovnělékařské služby (PLS). Domnívám se, že je to část oblasti BOZP, které by měla být věnována velká pozornost tak, aby nevznikaly bariéry mezi lékařem poskytujícím PLS a OZO. Musím s Vámi souhlasit, že v praxi tomu tak často bývá, kupř. lékař stanoví zaměstnanci zákaz manipulace s ,,těžkými břemeny,, .. A mnohdy je zaděláno na dohady. V loňském roce jsem se s kolegou zúčastnil semináře v Senátu PČR na téma BOZP ve školství. S příspěvkem vystoupila mj. i MUDr. Anežka Sixtová, spolutvůrce předpisů o PLS. Musím říct, že příspěvek MUDr. Sixtové vzbudil největší zájem, právě s ohledem na aktuálnost dané problematiky, nikoliv proto, že by ostatní příspěvky nebyly zajímavé. S potěšením jsme s kolegou zjistili, že mezi účastníky semináře byli i lékaři, kteří také poskytují PLS. Tuším, že seminář se konal někdy před loňskými prázdninami, tudíž zejména vyhl. č. 79 byla velmi ,,živá,, a od toho se také odvíjela diskuze. Proč o tom píšu. Vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytná spolupráce mezi lékařem PLS a OZO, tak bych velmi přivítal, kdyby se podobné semináře konali častěji také na krajských nebo okresních úrovních. V rámci Moravskoslezského kraje bývají semináře pořádané KHS MSK odborem hygieny práce, které se konají na územním pracovišti KHS v Novém Jičíně. S kolegou na tyto semináře jezdíme rádi a líbí se mi, že ze strany KHS se probírají aktuální témata a věci, které tíží zaměstnance odboru hygieny práce ve vztahu k nám OZO a zaměstnavatelům, kupř. kategorizace prací, Pravidla pro zacházení s NCHLaS atd. Tady bych viděl možnost komunikace KHS, PLS a OZO. Věřím, že KHS v Ostravě se takovými tématy bude v budoucnu zabývat a pořádat semináře také pro lékaře PLS a OZO, nicméně by to mělo být v rámci celé ČR. Vždyť společným cílem OZO a lékařem PLS, potažmo KHS, by mělo být dosažení jakéhosi souladu mezi zúčastněnými s dosažením maximální míry komunikace. Pokud si každý bude ,,hrabat na svém písečku,, tak se nikam neposuneme.

Komunikace v BOZP

15.07.2014 - 11:54 Aleš Ducháček
Dobrý den, komunikace mezi jednotlivými hráči v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je jistě klíčová a bohužel ale opravdu váznoucí, z mnoha různých důvodů lišících se i podle role aktérů. Zaměstnavatel často nechápe, k čemu je to celé dobré a hlavně proč je to tak složité (a řadě situací posuzování hl. u "nerizikových" profesí mám pro postoj zaměstnavatele pochopení...), lékař neví, jak rozhodnout jednoznačně, což chce OZO a zaměstnavatel, když lidé jsou různí a pracoviště jsou různá (a výsledek posudku někdy vede k patovým situacím - viz např. zde čerstvě řešený dotaz co s pracovníkem, který má teprve nastoupit a je rovnou seznán nezpůsobilým...) a marně se třeba rozčiluje nad faktem, že přes opakované vysvětlení a není zaměstnavatel schopen správně vyplnit žádost o pracovnělékařskou prohlídku ("co je to ta kategorizace..?"), OZO se topí v normách a vyhláškách (zde se omlouvám, asi si to představuju zkresleně) místo aby působil přímo na pracovišti, posuzovaný zaměstnanec je rovněž zmaten (proč mám chodit k nějakému jinému lékaři, když mám svého praktika?, proč mám platit za výpis z karty..?) a do toho jistě dobře míněná Vyhláška, která je ale v řadě věcí problematická (chápu, že vznik takové normy je opravdu velmi velmi svízelný, ale stejně...). S paní doktorkou Sixtovou jsme jako praktičtí lékaři měli možnost se několikrát setkat a ačkoliv to některé věci trochu vyjasnilo, musím říci, že jsem byl celkově spíše zklamán - na řadu našich zcela věcných námitek ke znění zákona o specifických zdravotních službách a vyhlášky o PLS nebyla schopna příliš adekvátně reagovat. Do toho jako "garant" medicínské části pracovnělékařské problematiky vstupuje (či spíše nevstupuje, zdůvodňujíc to faktem, že se s nimi stejně nikdo nechtěl bavit...) Společnost pracovního lékařství - způsob organizace a náplň seminářů pro lékaře se zájmem o věc ("Základy pracovního lékařství") jsou, mírně řečeno, problematické a web společnosti neobsahuje jediný komentář k praktickým důsledkům aplikace nové pracovnělékařské legislativy - vzhledem k tomu, jaký rozruch kolem toho byl, je to jistě poněkud překvapivé... Takže ano - bylo by skvělé, kdyby při vzdělávacích akcích týkajících se PLS byli přítomny hlasy ze všech zúčastněných oblastí, je dobře, že alespoň v nějakém regionu to funguje, v Praze jsem ale (budu rád, když mě další čtenáři diskuse opraví a poučí) zatím nic takového nezaznamenal (kromě některých "konsultačních dnů" pořádaných SZÚ) - edukace praktických lékařů obecně se sice tématu často týká, ale hl. se zaměřením na aktuální legislativu ("co si to zase kdo vymyslel? No, nějak to přežijeme..."). Potřebná multidisciplinárnost tomu chybí a každý pak plave (a mezi paragrafy kličkuje), jak umí. Takový je bohužel můj dojem z této oblasti...

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail