Může zaměstnanec odmítnout účast na team-buildingové akci?

Dotaz byl publikován v Novinách Odborového svazu státních orgánů a organizací č. 10/2017 a odpověděl na něj JUDr. Pavel Sirůček.

Může zaměstnanec odmítnout účast na tzv. team-buildingu pořádaném zaměstnavatelem, pokud se koná mimo běžnou pracovní dobu (rozvrh pracovních směn) nebo jej odmítnout, i když se koná v pracovní době?

Takovouto otázkou se zabýval Nejvyšší soud ČR v souvislosti s případem zaměstnance, člena managementu firmy, která pořádala team-buildingový výjezd na ledovec v Rakousku. Zde zaměstnanec utrpěl při lyžování vážný úraz. Nejvyšší soud pak řešil otázku, zda pracovním úrazem může být i úraz zaměstnance při teambuildingové akci. Zaměstnavatel úraz odškodnil, protože měl za to, že se úraz stal v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, jehož hlavním smyslem bylo vytvoření stmeleného pracovního manažerského týmu schopného vysokého nasazení v tvrdých podmínkách a připraveného k tvůrčí práci.

Jednou z námitek protistrany, pojišťovny, která nebyla ochotna úraz odškodnit, bylo, že zaměstnanec se nemusel této akce zúčastnit.

Nejvyšší soud vynesl v této věci dne 12. 2. 2009 rozsudek spis. zn. 21 Cdo 5060/2007. Za rozhodující, zda zaměstnanec může odmítnout účast na tzv. team-buildingu pořádaném zaměstnavatelem pokládá Nejvyšší soud především skutečnost, jaké jsou cíle těchto zaměstnavatelských aktivit. Přitom není rozhodující jeho formální označení v příslušných dokumentech, nýbrž jeho vlastní obsahová náplň. Podle Nejvyššího soudu není možné každé výjezdní zasedání chápat jako team-building. Proto je třeba obsahovou náplň těchto výjezdních zasedání posuzovat individuálně.

Jestliže cílem team-buildingu je rozvíjení pracovního potencionálu pracovních týmů, prohloubení jejich schopností, zlepšení koordinace, motivace, schopnosti spolupráce s jinými zaměstnanci, pak lze účast na team-buildingu chápat jako účast na školení k prohloubení kvalifikace, kterou je zaměstnavatel oprávněn zaměstnanci uložit a tedy o činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Vzhledem k době, kdy k události došlo, Nejvyšší soud věc posuzoval podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 4. 2005, konkrétně pak mimo jiné podle § 141a výše citovaného zákona.

Z hlediska filozofie v současné době platného zákona č. 262/2006 Sb. a záměru zákonodárce, pak lze pro podobnou situaci aplikovat ve stejném smyslu koncipovaný § 230 zákona č. 262/2006 Sb. Proto, lze-li team-buildingové aktivity posoudit jako prohlubování kvalifikace ve smyslu ust. § 230 zákoníku práce, pak je zaměstnanec povinen se programu zúčastnit. To platí i tehdy, když by se team-building konal mimo pracovní dobu zaměstnance. Protože ve smyslu § 230 odst. 3 se účast na školení nebo jiných formách přípravy za účelem prohloubení kvalifikace považuje za výkon práce, vzniká zaměstnanci vedle mzdy nebo platu nárok na příplatek za případnou práci přesčas, za práci v sobotu a neděli, případně v noci. Nárok na příplatek za práci přesčas vzniká logicky pouze v případě, že mzda je ve smyslu § 114 odst. 3 sjednána s přihlédnutím k práci přesčas.

Princip team-buildingu jako prohlubování kvalifikace však nelze aplikovat v případech, pokud by se jednalo pouze o společný pobyt zaměstnanců bez cíleného průběhu, který by měl jen povahu zaplacené dovolené.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail